V japonském stylu

Japonských zahrad sice můžete vidět kolem sebe nespočetně, jen málokterá je ale opravdu japonská. Tato ano. Vybudovali ji manželé, kteří mají zkušenosti přímo z ostrovního státu. Vedle krokusů a tulipánů tedy vidíte kvetoucí kaliny, magnolie a sakury.

Na třech tisících metrech čtverečních, což je plocha zahrady, majitelé vybudovali tři odlišné, ale vzájemně se prolínající části. Ve dvou z nich najdete jezírka, která se navzájem liší jak výběrem rostlin, tak i barevností. Ve třetí si majitelé vybudovali suchou zahradu s vodopádem.

Azalky nahrazují jehličnany

„Japonské azalky u nás nebudou nikdy tak velké a kompaktní jako v Japonsku, kde dosahují vzrůstu dospělého člověka,“ říká majitelka a vysvětluje, že proto je nahrazují jehličnany a z azalek vytvářejí nízké kvetoucí porosty. Vše je navržené tak, aby se barvy každý měsíc proměnily. Jaro začíná lýkovci, pak vykvétají šácholany a sakury, japonské javory jsou krásné během celého roku.

„Neodolali jsme a pozemek jsme vylepšili i několika dovezenými ornamentálními bonsajemi a čarověníky jehličnanů, především borovic. Nižší výsadbu doplňuje několik cedrů, tvarované tisy, jalovce, cypřišky a jedle,“ dodávají manžele Číhalovi.

Pro japonské zahrady jsou charakteristické polštářovité tvary, vytvořené z hustých keřů drobnolistých – v Japonsku neopadavých – pěnišníků a azalek. Zde je nahrazují stejně stříhané zimostrázy vždyzelené a miniaturními keříky buxusu microphylla var. japonica Morris Midget.

Posezení v altánu

K odpočinku v zahradě slouží zákoutí s lavičkami a altánek s vyhlídkou na jezírko s poloostrovem, umístěné na samém okraji pozemku, které má esovitý tvar. Je napájené ze studny a jeho voda cirkuluje přes čističku. Okolí s kamennými cestičkami po obvodu zdobí valy s miniaturními tvarovanými keříky zimostrázu a drobnolistými kultivary pěnišníků jakušimských spolu s několika tvarovanými tisy.

Pro japonské zahrady jsou charakteristické polštářovité tvary, zde je zastupuje tvarovaný zimostráz.

U zdi za jezírkem majitelé vysadili bambus. „Je krásný, ale pozor na něj. Má tendenci se rychle a nekontrolovatelně šířit,“ varují zájemce o jeho pěstování a radí jim zakoupenou rostlinu ponechat ve větší nádobě, které odstraníte dno. Tu pak zapustíte do hloubky asi padesát centimetrů a její okolí zabezpečíte hradbou ze silné folie. V našem klimatu se osvědčilo pěstování mrazuvzdorných kultivarů Phyllostachys bissetii, dekorativní Phyllostachys nigra se zelenými a černými stvoly a Phyllostachys humilis. Jezerní ostrůvek zdobí japonský javor. Opačná strana vodní plochy je osázená mixem nízkých a kulovitě rostlých kultivarů borovic: vedle zaštipované kleče se tu dobře vyjímají husté korunky zakrslých borovic malokvětých nebo jasně zelené borovice Heldereichovy.

Po návratu z ostrovního státu si majitelé uvědomili, že je důležité mít na pozemku velké a pěkné kameny.

Kamenné šlapáky a valy kolem jezírka oživují trsy nízkých travin, například Koeleria glauca ´Pygmea´, Imperata cylindrica ´Red Baron´ či Hakonechloa macra ´Aureola´. Doplňuje je černá trvalka Ophiopogon planiscapus ´Nigrescens´.

Kvetoucí sakury

Za domem se ukrývá pestřejší a méně japonská část zahrady, s velkým fazolovitě tvarovaným jezírkem. Je otevřená do okolí a kvetoucí sakury a magnolie tady tvoří nevšední kontrast ke kopcům a stále ještě holým stromům. Dominantou dolní zahrady je šikmo rostoucí tis s  tvarovanými patry větví. Část břehů jezírka porostl hustý skalník. Několik uschlých trsů ozdobnice je vyvázaných do snopů, aby působily i koncem zimy pěkně. Své místo tu našly klasické japonské lucerny a pítka tsukubai. Na jaře je tu kvůli blízkosti vody dost chladno, takže ne všem rostlinám se daří stejně. Nejkrásnější jsou ale solitérní kameny. „Teprve v kontrastu s neopracovaným kusem žuly vynikne křehkost sakurových květů,“ říká majitelka.

Do každé zahrady patří i volně žijící tvorové. Ani tady o ně není nouze. V jezírkách žijí ropuchy a skokani, pítka využívají kosi, rehkové i konipas. Krmítko zavěšené mezi bílými květy magnolie hvězdnaté touto dobou už zůstává prázdné.

Zahradu zdobní pískovcové kameny

„Po návratu z Japonska jsme si uvědomili, že je důležité mít na pozemku velké a pěkné kameny, časem jsme zatoužili i po malém vodopádu,“ říkají manželé. Vhodný pískovec objevili v lomu u Náchoda, některé kusy jsou z Moravy. Tento materiál se jim osvědčil i kolem jezírka, kde jsou některé robustní pískovcové kameny umístěné naležato, jiné na výšku. Pískovec působí měkce a díky patině rychle srůstá s terénem. Naopak nevhodný je rychle se rozpadající vápenec, který ovlivňuje i pH vody, či hranatě působící materiály, jako třeba žula.

V jedné části si majitelé vybudovali suchou zahradu s vodopádem.

Se zahradou sousedí zahradnictví a školka, kterou vlastní majitelé. Pěstují si zde rostliny pro zahrady, které Číhalovi projektují a zakládají.

Své místo mezi dřevinami našly také pítka tsukubai a klasické japonské lucerny.

Radka Borovičková, foto Zdeněk Roller