5 bylinek pro jasnou mysl

Názor, že veškeré zdraví člověka závisí hlavně na tělesné kondici a výživě, už dnes považujeme za překonaný. Do popředí se dostává duševní zdraví – i to spoluurčuje, jak se cítíme a jak výkonní opravdu jsme. Potřebujete povzbudit, nebo uklidnit? Toužíte se vyspat, nebo vám práce naopak velí, abyste zabrali nad běžný rámec povinností? Když si „zelenou medicínu“ vyberete správně, obejdete se bez kávy i léků.

Foto: Shutterstock

Moderní doba člověka zahlcuje podněty, což jej činí nejen informovanějším, ale i roztěkanějším, unavenějším a nerozhodnějším. Takový stav mysli často vyúsťuje v pocit nepohody, ruku v ruce přichází i vysílení a zvýšená potřeba odpočinku, při dlouho neřešených potížích i deprese. Kromě obecně známých rad, které „lobbují“ za dostatek odpočinku, střídání činností s přiměřenou tělesnou zátěží a omezení doby strávené u mobilu či televize, přicházejí na pomoc i byliny. Některé místní léčivky se považují za „klasické“, jiné přišly poměrně zdaleka – i jejich používání má ale svoje pravidla. Jak si tedy naordinovat tu správnou mentální vzpruhu?

Brutnák

Nápadnou rostlinu se sytě modrými květy milují přírodní zahradníci (trochu se o ni ale přetahují s farmaceuty). K pěstování brutnáku máme hned čtyři dobré důvody: umí podporovat v růstu svoje sousedy, jako třeba brukvovou zeleninu nebo jahodníky, dokáže „vytahovat“ živiny z půdy, a ještě si na jeho mladých listech pochutnáte – budou vám připomínat okurky. Bylinka, pocházející z oblasti Středozemního moře, zároveň proslula i svojí schopností povzbudit – již staří Římané ji nazývali „veselou rostlinou“, povzbuzuje totiž žlázy s vnitřní sekrecí, produkující adrenalin. Za tímto účelem se sklízí kvetoucí nať, ze které se dělá klasický odvar. Pozor, užívání brutnáku nesmí být nikdy dlouhodobé! Kúra by měla trvat dva či tři týdny, nikdy déle, dávka činí pouze jeden šálek nálevu denně (dvě čajové lžičky čerstvé nati na šálek vroucí vody).

Tip pro vás: Tato rostlina nepřežije naši zimu, ale velmi dobře se množí semeny, často se i sama na místě drží. Potřebuje jakoukoli propustnou půdu na slunném místě. Dorůstá asi do půl metru, na úrodnějších místech i do tři čtvrtě, roste velmi bujně. Přitahuje hmyz i včely, řadíme ji tedy mezi ceněné a nenáročné zahradní letničky.

Foto: Shutterstock

Mučenka

Známe ji jako okrasnou pokojovou liánu (Passiflora incarnata), nicméně jde také o prastarou léčivku. Pochází z východní oblasti Severní Ameriky, kde ji indiáni využívali nejrůznějšími způsoby (vnitřně i zevně), dnes nám přednostně slouží jako sedativum, ale i jako prostředek pro zklidnění dětí s ADHD či pro zmírnění třesu při Parkinsonově chorobě. Třebaže nás na rostlině nejvíce upoutají květy, jako lék se využívají pětičetné listy. Ty se sklízejí v době, kdy rostlina kvete, tehdy obsahují nejvíc léčivých látek. Mučenka se pěstuje jako hrnková rostlina v lehkém, písčitém substrátu, a to buď ze semen, nebo v létě z polovyzrálých řízků. Jako liána potřebuje oporu, roste poměrně bujně. Může se jí dařit v zimní zahradě, naši zimu ale venku nepřečká.

Tip pro vás: Plody mučenky jsou jedlé, jde tedy o překvapivě univerzální rostlinu, jež se navíc snadno pěstuje. Léčivý odvar pro dobré usnutí se připravuje z půl lžičky sušené nati (nebo jedné lžičky čerstvé nati) přelité šálkem vody. Jako doporučená doba louhování se uvádí čtvrt hodiny. V bylinkářství ovšem seženete i tinkturu a další hotové přípravky.

Foto: Shutterstock

Oves

Trochu nečekaná, ale překvapivě účinná potravina (Avena sativa) umí výborně tonizovat nervovou soustavu, zlepšuje mozkovou aktivitu, usnadňuje soustředění – a tím její benefity stále ještě nekončí. Odstraňuje strach, úzkost, stres a nesoustředěnost a snižuje pocit vyčerpání. Za výborným vlivem, který má oves na lidské zdraví, stojí komplex vitaminů řady B, ale i D a E. Obsahuje i významné množství bílkovin (ze všech obilnin nejvíce). Ale pozor, kromě potravinářských mačkaných zralých zrn se využívají i celé zelené rostliny nebo obilky v mléčné zralosti, ze kterých se připravuje tinktura. Té se při nervovém vyčerpání či napětí dávkuje 1 až 5 ml denně (což odpovídá 20 kapkám).

Tip pro vás: Pravidelná ranní dávka ovesné kaše s ovocem se dá pokládat za to nejjednodušší, co pro sebe můžete udělat. Z hlediska dalších přínosů stojí jistě za zmínku i vysoký obsah vlákniny a nízký obsah lepku. Někdy se uvádí i nulový obsah lepku, ten se ovšem do ovesných vloček může dostat třeba při zpracování ve mlýně. Velmi snadno se připravuje i ovesné mléko – tři hrsti jemných ovesných vloček (cca čtvrtlitrový hrnek) nechte namočené před noc, ráno přilijte asi půl litru vody a rozmixujte. Přeceďte přes jemné sítko nebo plátno. Takto připravený nápoj můžete mít v lednici i dva, tři dny.

Třezalka

Žlutě kvetoucí statná trvalka (Hypericum perforatum) teplých strání, zvaná i Janova bylina, se v našich krajích stala zavedenou rostlinou pro povzbuzení mysli. Používá se při pocitech skleslosti i při mírných formách deprese. Najdete ji poměrně hojně růst na slunných loukách, prakticky si ji nemůžete splést s jinou rostlinou. Dobrým vodítkem je pohled na listy proti světlu – jejich malinké, silice obsahující „nádržky“ prosvítají v podobě teček, což se odráží v českém i latinském názvu rostliny. Třezalka se dá pěstovat také doma, je ale třeba dodržet její nároky na půdu s mírně zásaditým pH (vyšší obsah vápníku). Vyžaduje také propustnost. Jako léčivá se sklízí kvetoucí nať, což odpovídá počátku prázdnin. Třezalka má dost robustní vzrůst, stonky odspodu dřevnatí, sklízí se jen horní třetina kvetoucích výhonů.

Tip pro vás: Při nervovém vypětí, které si na vás vybírá daň v podobě vyčerpání a skleslosti, se pije třikrát denně šálek nálevu. Lze využít i koncentrovanou tinkturu, pak je dávkování dva až čtyři mililitry třikrát denně. Pozor, třezalku se nedoporučuje užívat v těhotenství.

Foto: Shutterstock

Vitánie

Už název vitánie snodárná (Withania somnifera) vypovídá, že máme tuto rostlinu spjatou s myslí. Pochází z Indie a Předního východu, kde se prodává a používá pod názvem ašvaganda neboli indický ženšen. Ájuvérdská medicína ji zná jako posilující léčivku, může se ale pochlubit i celou řadou dalších pozitiv pro lidské zdraví. Roste jako vzpřímený stálezelený keř s šedavými, trochu ochmýřenými listy, je příbuzná s lilkem. Ve své domovině dává přednost lokalitám s kamenitou půdou na přímém slunci, kde dorůstá i do dvoumetrové výšky. Lze ji pěstovat i u nás, ale jen jako kbelíkovou rostlinu – na zimu ji musíte přestěhovat do bezmrazé místnosti. Odvar z listu nebo častěji i prášek z kořenů se používá při vyčerpání a nespavosti z únavy. Tato rostlina se dá používat velmi univerzálně, kromě již zmíněného vlivu na psychiku má i antivirové, protizánětlivé a afrodiziakální účinky. Dokonce brzdí rozvoj nádorových onemocnění tak, že chrání zdravé buňky před šířením nádoru. V našich zeměpisných šířkách se jako dostupnější (a také obvyklejší) forma jeví již hotové přípravky v podobě tinktury nebo kapslí.

Tip pro vás: Kapsle uklidňují mysl, úspěšně se využívají při přepracování, stresu, vyčerpání nebo při poruchách spánku. Kupodivu fungují i jako povzbuzující tonikum.

Kozlík

Kozlíkové neboli valeriánské (Valeriana officinalis) kapky byly dříve natolik populární, že se objevovaly dokonce i v literatuře 19. a 20. století, kde vystupovaly jako spolehlivý prostředek pro uklidnění dam, které se hroutily pod tíhou osudu. Dnes kozlík najdete porůznu růst ve vlhkých údolních nivách, vyhovují mu spíš přistíněná místa. Farmaceuticky se využívá oddenek starších rostlin (alespoň dvouletých), který se sbírá na konci jara, nejčastěji v květnu. Používá se jako prostředek pro zklidnění, účinkuje rovněž proti úzkostem. Lze jej i pěstovat, ale musíte počítat s tím, že kozlík má neodolatelnou vůni pro kočky, které se tak budou na vaši zahradu stahovat zdaleka.

Tip pro vás: Kozlík kvete bíle nebo růžově, velmi se podobá mavuni červené v bílé formě (obě rostliny totiž patří do stejné čeledi zimolezovitých). Mavuň ale roste na výsluní, na skalnatých místech, zatímco kozlík najdete ve zcela odlišných ekotopech – často na krajích lesů nebo i na přistíněných vlhkých loukách s humózní půdou. 

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock