6 zásad pro krásnou a zdravou zahradu

O perfektně udržované, a hlavně zdravé zahradě plné krásných rostlin a zeleniny sní snad každý zahradník. Cesta, jež k tomuto cíli vede, se leckdy neobejde bez chorob a škůdců, kteří bohužel k zahradě tak nějak logicky patří. Jejich výskyt si ale mnohdy způsobujeme i sami. Jaká preventivní opatření mají smysl a kterých chyb se dopouštíme při použití syntetického postřiku?

Foto: Shutterstock

Škůdci ani rostlinné choroby si moc nevybírají, obě skupiny se projeví na okrasných i užitkových rostlinách. Každý rok se jejich výskyt trochu liší: někdy je snadno potlačíte, jindy se tito nezvaní hosté dost negativně podepíšou na sklizni i na zahradě jako celku.

V posledních letech se velkým problémem stávají zavlečení škůdci, s nimiž si česká příroda moc neumí poradit, protože se zde nevyskytují žádní predátoři, kteří by pro daného škůdce představovali reálné riziko. Co tedy můžeme s takto rozdanými kartami dělat? V první řadě bychom se měli vyvarovat několika základních chyb, které se stále opakují a které mají základní vliv na to, že se některý škodlivý hmyz nebo choroby šíří dál.

Foto: Shutterstock

Pravidlo č. 1: Vybírejte chytře (a čekejte nepředvídatelné)

Výběr rostlin do odpovídajících podmínek se velmi často podceňuje a jen málokdo umí odolat lákavé nabídce zahradnictví, ze kterého si mnohdy přinese i rostlinu, u níž tuší, že mu na zahradě moc neporoste. I když takové druhy nějakou dobu statečně odolávají podmínkám, pro které nejsou určeny, časem dojde k jejich oslabení.

Oslabená rostlina se stává lákadlem pro škůdce, a tím pádem i slabým článkem celého řetězce. Nedokáže totiž napadení odolat, takže postupně hyne. Správnou volbu rostlin bychom tedy měli chápat jako naprostý základ, bez něhož těžko vytvoříme zdravou zahradu. Berte v úvahu nejen požadavky rostlin na světlo, vodní režim a typ půdy, ale také na nadmořskou výšku.

Rostliny určené pro pěstování ve vinařských oblastech rozhodně nevysazujte do podhůří – ani naopak. Někdy ale i při správné volbě rostlin nastane tak trochu nepředvídatelný vývoj, se kterým toho moc nezmůžeme. Rychlé klimatické změny bývají častým důvodem, proč se na našem území přestává některým rostlinám zcela dařit. Stejně tak se často výrazně mění vodní režim půd. Zatímco v suchých letech se výrazně snižuje hladina podzemní vody, v „mokrých“ letech se voda dostává o poznání výš. Navíc se může měnit i tok těchto pramenů, což opět vede k oslabení již vysazených rostlin.

Foto: Shutterstock

Pravidlo č. 2: Hýčkejte si půdní bakterie

Víte, proč se zahrada stává pro všechny organismy takovým lákadlem? Protože jde o umělý ekosystém, ve kterém mají všeho dostatek. Zejména pak zeleninová zahrada představuje učiněný ráj pro hmyz, který zde nemusí nutně jen škodit. Stejně jako záleží na tom, zda vybereme odolné rostliny, kterým dané podmínky vyhovují na jedničku, nemělo by se zapomínat ani na kvalitní a zdravou půdu. Právě ona má kromě dalších vnějších činitelů vliv na to, jak choulostivé pěstované rostliny budou.

Často se třeba zapomíná na to, jak moc důležitou roli hrají v půdě mikroorganismy, které nestojí jen za přeměnou organické hmoty na humus, ale že celkově ovlivňují růst i vývoj rostlin. Nemalý vliv mají ale také mykorhizní houby, které se často k pěstovaným rostlinám cíleně dodávají. Pokud tedy bude fungovat celý půdní systém, nacházíte se na nejlepší cestě k úspěchu. Co tedy půdě svědčí ze všeho nejvíc? Vyrobte si vlastní kompost! Poslouží vám nejen jako hnojivo, ale i dobrý substrát obsahující enzymy a pořádnou injektáž půdních bakterií, které nastartují rozkladné procesy i samotný růst rostlin.

Foto: Shutterstock

Pravidlo č. 3: Odpuzujte škůdce silou přírody 

Přístup k ochraně rostlin se oproti předchozímu desetiletí diametrálně změnil, což dokazuje i rostoucí obliba rostlinných stimulantů a probiotik. Obě skupiny látek podporují hlavně půdní mikroorganismy, které mají velký vliv i na růst kořenů. Některé ze zmíněných přípravků obsahují látky z vermikompostu nebo symbiotické houby. Aplikují se od jara do podzimu formou postřiku nebo zálivky. A na jakém principu stojí? Opět pracují s předpokladem, že se zdravá rostlina se škůdci vypořádá lépe než ta oslabená.

Některé přípravky na ekologické bázi mohou obtížné škůdce dokonce i přímo odpuzovat – kupříkladu lýkožrouta, který se stává častým postrachem jehličnanů. Ekologické přípravky v půdě ani na rostlinách nezanechávají žádná syntetická rezidua, jejich výrobci dbají na složení z přírodních surovin. Můžete se také setkat s prostředkem obsahujícím výtažek z česneku – i ten skvěle funguje jako prevence a stimulant, dá se ale použít i při napadení zimostrázu housenkami zavíječe zimostrázového. Tohoto silně invazivního škůdce jsme si na české zahrady dovlekli ze zahraničí, zřejmě na dovážených okrasných rostlinách.

Foto: Shutterstock

Pravidlo č. 4: Používejte bylinky jako ochranu 

Už naše babičky rády vysazovaly k zelenině různé druhy bylinek, které zeleninu chránily jak kořenovými výměšky, tak i svou výraznou vůní. Právě proto se vyplatí na zeleninové záhony vysazovat bazalku, šalvěj, levanduli nebo třeba měsíček lékařský, který odpuzuje půdní háďátka. Bylinky se v neposlední řadě použít i na výrobu bylinných jích.

Klidně sáhněte po těch planě rostoucích: kopřivy, kostival nebo třeba vratič seženete skoro všude. Stačí jejich nekvetoucí nať nařezat na hrubší kusy, dát do plastového uzavíratelného kbelíku a zalít vodou. Když každý den roztok promísíte, aby se zlepšilo jeho provzdušnění, po dvou až třech týdnech bude jícha hotová. A její nesporná výhoda? Dá se použít hned dvojím způsobem: jako hnojivo i jako ochranný postřik. Před aplikací ovšem musíte jíchu důkladně naředit vodou, jinak byste rostliny popálili. V případě hnojivé jíchy dodržte ředění v poměru 1:10 (na jeden jíl zákvasu potřebujete deset dílů vody), ochranný postřik pak vznikne po naředění v poměru 1:20.

Foto: Shutterstock

Pravidlo č. 5: I parazité se vám mohou hodit 

Pokud se hodláte obejít bez postřiků na syntetické bázi, kromě stimulantů a probiotik můžete ještě zvolit biologickou ochranu. Na ní opět oceníte, že není nutné dodržet žádnou ochrannou lhůtu, která u běžných postřiků dosahuje několika týdnů. Právě díky ekologickému složení se dá biologická ochrana používat i na certifikovaných přírodních zahradách, na nichž se hospodaří ryze přírodními metodami.

Biologická ochrana je založená na parazitickém organismu, který aktivně vyhledává určitý druh škůdce. Například parazitické hlístice fungují spolehlivě na slimáky, ale některé prostředky likvidují i larvy či dospělce lalokonosce rýhovaného. Aplikují se ve formě zálivky a rozhodně se nemusíte bát, že by hrozilo nekontrolovatelné šíření hlístic. Ty totiž hned po vyhubení škůdce samy odumírají. Kromě těchto prostředků se pak dají používat také lepové desky, které nacházejí uplatnění v ovocném sadu i mezi zeleninovými záhony.

Foto: Shutterstock

Pravidlo č. 6: Chemie se musí umět používat 

Ani přípravky založené na syntetické bázi nemusí nutně upadnout v zapomnění, mnozí zahradníci je konec konců stále používají. Problém ale spočívá v jejich nadužívání, ve špatném rozeznání choroby nebo škůdce i v nedodržení podmínek pro aplikaci. Pokud se totiž tyto přípravky používají opakovaně a v nadměrném množství, mohou se škůdci stát rezistentními, takže na ně nutné musíme aplikovat úplně jiný insekticid (nebo v případě houbových chorob fungicid). U některých škůdců potom nezbude než přípravek kombinovat ještě se smáčedlem, tedy s prostředkem na odmaštění povrchu rostlin i samotného škůdce. Pokud se do postřiku nepřidá toto smáčedlo (může jím být třeba i kapka prostředku na mytí nádobí), nemusí vůbec účinkovat – na vině ale většinou nebývá samotný přípravek, jen špatný postup.

A co radí odbornice?

Chcete-li se na zahradě vyvarovat houbovým chorobám, které často poškozují zeleninu, velmi dobrou prevencí je i smysluplné střídání plodin. Ne nadarmo se již po generace doporučuje na jednom místě opakovaně nepěstovat česnek, cibuli či pórek. Tyto plodiny zkrátka potřebují čerstvou a zdravou půdu, na které loni rostly úplně jiné druhy. Podobné zásady platí i u mrkve, kterou při opakovaném pěstování na stejném místě výrazně ohrožují půdní háďátka. Každý rok si tedy raději zakreslujte do svého zápisníku osazovací plán, získáte tak perfektní přehled, co jste kde pěstovali.

Text: Lucie Peukertová, foto: Shutterstock