Azalková zahrada
Azalky kdysi rostly volně v přírodě i u nás. Ovšem doba ledová je zničila a ani současná horká léta bez deště pro ně nejsou ideální – nesnášejí totiž sucho. Jinak jejich pěstování nebude nikterak obtížné. Mnohé […]
Azalky kdysi rostly volně v přírodě i u nás. Ovšem doba ledová je zničila a ani současná horká léta bez deště pro ně nejsou ideální – nesnášejí totiž sucho. Jinak jejich pěstování nebude nikterak obtížné. Mnohé jsou dokonce odolnější nežli rododendrony.
Nejčastěji pěstované japonské azalky rostou v přírodě buď ve světlých lesích nebo nad hranicí lesa v horách, na závětrných stráních, nejlépe západně či severně orientovaných. Mají rády vlhké klima bez výrazných teplotních změn a vlhkou, kyselou, humózní a kyprou půdu. Snášejí zimu i mráz, sucho však nikoli. V horách je chrání sníh, níže pak lesní porost. A podle toho by mělo vypadat i prostředí, které jim přichystáte na zahradě. Bude se jim dařit pod stromy, v blízkosti jezírka nebo ve skupině více keřů, které si navzájem vytvoří příznivé mikroklima a ochladí okolí. Azalky můžete pěstovat spolu s hortenziemi a skimií, zahradními kapradinami a dalšími kyselomilnými rostlinami. Ve vhodné půdě je lze udržet i na slunci, ovšem potřebují mnohem častěji zalévat.
Naopak opadavé hybridní azalky slunce potřebují, sucho však rovněž rády nemají. Přežijí ho, ale jsou pak náchylné k plísním listů.
Kyselou půdu potřebují všechny
Všechny azalky vyžadují půdu humózní a kyselou, pH by se mělo pohybovat od 4 do 5,5. Použití kyselé rašeliny je u nich účelné, na rozdíl od většiny jiných rostlin, pro které je její pH dodatečně zvyšováno. I tak ji ale smíchejte s nevápněným vyzrálým kompostem, dodá rostlinám humus a živiny, a ideálně i listovkou. Kromě rašeliny můžete použít i kompostovanou borovou hrabanku či jehličí a borku, která je vynikající i jako mulč. Kysele působí i smrkové jehličí, rozkládá se však dříve a pH se rychle mění – hodí se proto leda jako menší příměs. Na většině našeho území je půda lehce kyselá, proto pěstování azalek v jámě s ještě kyselejším substrátem není problém. Pokud se však vaše zahrada nalézá na vápenitém podloží a půda je zásaditá, bude lepší azalky pěstovat v květináčích, nebo v zemi zapuštěných nádobách oddělených od okolí. Pozor také na navážky obsahující starou omítku, a tudíž i vápník, vhodné není ani předchozí vápnění záhonu nebo vylepšování dřevěným popelem.
Jak správně zalévat
Azalky zalévejte dešťovou měkkou vodou a používejte hnojiva bez obsahu vápníku. Tyto rostliny sice milují vláhu, ale v těžké, jílovité půdě se jim nedaří, musí být vlhká a zároveň propustná. Pokud takové podmínky nemáte, vykopejte v záhonu hlubokou jámu, kterou vyplníte vhodným substrátem – ovšem azalku příliš hluboko nesázejte, koření mělce.
Okolí pod keři nenechávejte odkryté, ale mulčujte ho borkou, jehličím nebo listím, které ochrání kořeny před změnami teplot, půdu před vysycháním a podpoří tvorbu humusu. Mladá listovka, kterou získáte ročním či dvouletým kompostováním listí, je navíc mírně kyselá.
V japonských zahradách můžete spatřit azalky pečlivě tvarované do oblých křivek. Dokonalých tvarů lze dosáhnout každoročním řezem po odkvětu. I bez něj ale budou keře vypadat pěkně, zvláště japonské azalky vynikají širokým, kompaktním růstem a patrovým uspořádáním.
Pokojová azalka
Tyto květiny lze pěstovat i jako pokojovky, platí to pro malou azalku pocházející z Číny a Tchajwanu (Rhododendron simsii). Není mrazuvzdorná, ovšem v nádobách se jí daří. V zimě jí svědčí teplota mezi sedmi až šestnácti stupni. Po rozkvetení ji lze přenést do teplejšího pokoje vytápěného ideálně na osmnáct, nejvýše však na dvacet stupňů. Čím vlhčí vzduch jí dopřejete, tím lépe. Substrát vyžaduje kyselý, stále mírně vlhký. Zalévejte ji měkkou vodou a od jara do podzimu přidávejte hnojivo bez vápníku. Každoroční přesazování není nutné, stačí ob rok či dva, v malé nádobě azalka spíš vykvete. Nádoba jí svědčí spíše širší, stejně jako venkovní druhy koření mělce. Velmi jí prospěje letnění, ovšem ve stínu stromů.
Tip redakce
Ideálním místem pro pěstování azalek je v České republice Liberecko. Proslulo letitými rododendrony a azalkami v zahradách starých vil a tamní botanická zahrada také nabídne skvostnou přehlídkou. Zdejší půda je totiž kyselá sama o sobě a dostatek srážek a sněhu těmto rostlinám také prospívá.
Japonské azalky
Azalka japonská (Azalea japonica, syn. Rhododendrum japonicum) se pěstuje v řadě hybridů a kultivarů. Jsou stálezelené nebo částečně opadavé. Na stinném stanovišti, kde je jim nejlépe, téměř neopadávají, drobné oválné listy se na podzim často zbarvují do vínových tónů. Jsou-li vystaveny slunci, listy shazují hojněji, ale na jaře vyraší nové.
Amoena je nejvýše metr vysoká a široká kompaktní azalka, jejíž zářivě růžové květy se objevují od května do června.
Arabesk bývá podobně velká kompaktní odrůda se sytě červenými široce otevřenými květy, které se rozvíjejí od půli května.
Canzonetta vyroste za deset let jen asi o třicet centimetrů do výšky, ovšem do šířky je to skoro metr. Díky tomu tvoří už od května nádherné fuchsiově červeně kvetoucí polštáře.
Girard´s Fuchsia je kolem metru vysoká a o něco širší azalka s fuchsiově růžovými velkými květy, které se plně rozevírají od půli května.
Purple Splendor tvoří keře ani ne metr vysoké, ovšem metr a půl široké. Purpurové květy s mírně zvlněnými okraji plátků se objevují až ke konci května, neboť náleží k později kvetoucím hybridům. Snáší i slunce, pokud ji pravidelně zalijte.
Blue Danube neboli Blaue Donau je sotva metr vysoká a přes metr široká azalka, jejíž purpurově fialové květy se blíží fialové modři. Modrá barva je u těchto rostlin zatím nedosažitelná.
Kermesina – tak se označuje nejen odrůda, ale celá skupina nízkých velmi rozložitých azalek. Bývají kolem půl metru vysoké a až jeden a půl metru široké. Rozkvétají v květnu a červnu. Kermesina Rot má květy sytě purpurové, Kermesina Rosé světlejší.
Snow je nejvýše metr vysoká odrůda s čistě bílými, a na rozdíl od většiny japonských azalek také vonnými květy.
Hybridní azalky skupiny Knap Hill (KH)
Tyto opadavé azalky mají na rozdíl od japonských rády slunce, zároveň jim musíte dopřát dostatek vláhy. Hodí se do zahradních vřesovišť, na rozdíl od těch japonských, které sice mají s vřesem shodné nároky na půdu, ale nikoli na oslunění.
Persil je v plné velikosti téměř dva metry vysoký a jeden a půl metru široký keř s velkými bíložlutými květy příjemné vůně, které se objevují od půlky května do půlky června.
Cannon´s double tvoří až dva metry vysoké a jeden a půl metru široké keře. Plné a sladce vonící květy kombinují tóny lososové, žluté a krémové, objevují se v květnu. Listy jsou zjara bronzové, na podzim zase vínově červené.
Golden Eagle – tento až jeden a půl metru vysoký i široký keř zdobí zlatě oranžové vonící květy, které se objevují v květnu a červnu.
Nejvoňavější azalka
Azalka lepkavá (Rhododendron viscosum) je druh výjimečný pozdním a dlouhým kvetením, které trvá celý červen. Především však překvapí intenzivní sladkou vůní, která se nese po celé zahradě. Je to opadavý a obvykle rozložitý, až jeden a půl metru vysoký a téměř stejně široký keř. Původní druh má květy světlé, řada odrůd pak tmavší, například Madame Jolie je lososově růžová.
Viola Martinková, foto profimedia.cz a Shutterstock