Bio ovoce z vlastní zahrady

Ovoce z vlastí zahrady jíte vždy zralé, necestovalo přes půl světa a víte, jak se pěstovalo. Platí to nejen pro jablka a hrušky, pěstovat můžete kromě tradičních druhů i ty exotické. Co lze všechno na zahradu vysadit?

Ideální dobou na vysazování nových ovocných stromů je podzim před příchodem prvního mrazu. Přes zimu mohou dřeviny – platí to samozřejmě jen pro mrazuvzdorní druhy – začít tvořit první kořeny a časně zjara první výhonky. Pokud byste je sázeli na jaře, přes léto by je navíc vyčerpávala tvorba listů, hůře by se tak přizpůsobily novému prostředí.

Jaké ovoce vybrat?

Nejrozšířenější jádroviny, mezi něž se řadí jablka a hrušky, často v zahradě doplňují peckoviny – třesně, broskve, meruňky, švestky, blumy či slivoně. Z exotických druhů se v našich podmínkách daří kiwi a fíkům. A samozřejmě můžete pěstovat i vlašské a lískové ořechy mandle nebo jedlé kaštany. Jestli chcete pravidelně sklízet úrodu, musíte se o ovocné stromy nejen správně starat, ale také vědět, kde se jim bude dařit.

Nároky na pěstování

Ovocné dřeviny všeobecně mají rády spíše půdu bohatou na živiny a humus. Pokud je velmi kamenitá a pevná, měli byste do výsadbové jámy ještě přidat směs zeminy, která bude propustná pro vodu a obsahuje velké množství živin. Ty můžete dřevinám přidat i během sezony, dvakrát ročně jim dopřejte vyzrálý hnůj nebo kompost.

Důležité je umístění na slunci. Jedině tak mohou plody dozrát a zesládnout. Pokud máte mimořádně stinnou zahradu, měli byste sáhnout po vysokých kmenech, ty díky svému vzrůstu tolik netrpí nedostatkem světla. Je také optimální, aby byly stromy chráněné před silným větrem. Ten, spolu s krupobitím, dokáže dozrávající ovoce poškodit. I když je pravda, že třeba jabloně a hrušně jsou proti běžným rozmarům počasí velmi odolné.

Jáma pro sázení by měla být dvakrát větší než bal.

Vložte stromek tak hluboko, aby se místo štěpování nacházelo alespoň deset centimetrů nad zemí.

Důkladně ho zalijte.

Přivázáním získá stromek větší stabilitu a nevyvrátí se.

Jak na správnou výsadbu

Jestliže máte vybrané ovoce i správné místo, můžete začít sázet:

• Stromky postavte na hodinu až dvě do vody, aby se mohl pořádně zavodnit kořenový bal.
• Vykopejte výsadbovou jámu – ta by měla být alespoň dvakrát tak velká, než je bal.
• Dno jámy pořádně zkypřete – zabráníte tak hromadění vody.
• Vykopanou hlínu smíchejte s kvalitním substrátem a směsí pokryjte dno jámy.
• Vložte stromek, a to tak hluboko, aby se místo šlechtění nacházelo alespoň deset centimetrů nad zemí. Nedojde tak k vytváření divokých výhonů.
• Do jámy dosypejte zbytek obohacené zeminy a u stromu ho dobře zhutněte.
• Hlínu kolem stromu ušlapejte a vytvořte okraj pro zalévání.
• Důkladně a skrz naskrz zalijte.
• Kolem stromu nasypte mulčovací kůru, bude chránit kořeny před slunečním zářením a půdu před vysycháním.
• Kmen můžete obalit rákosem nebo pletivem jako ochranu proti ožírání zvěří.

U čerstvě vysazených stromů bývají kmeny ještě tenké a kořeny nejsou napevno vrostlé do země, proto je důležité je uvázat a dodat jim stabilitu. Zabráníte tomu, aby se při příliš silném větru zlomily nebo vyvrátily i s kořeny. Zapíchněte proto při výsadbě vedle kmene dřevěný kolík, alespoň do hloubky třicet centimetrů, aby pevně stál. Buďte opatrní, abyste při tom nepoškodili strom. Ten uvažte ke kolíku, ideálně kokosovou šňůrou, protože plastový nebo kovový drát by se mohly zaříznout do kůry.

Kolik stromů vysadit?

Zatímco meruňku nebo višeň můžete do zahrady vysadit samotnou, při pěstování jablek nebo hrušní potřebuje stromy minimálně dva. Důvod? První stromy jsou samosprašné, druhé cizosprašné. V prvním případ se květy jednoho a toho samého stromu oplodní vzájemně, proto nepotřebujete sázet jiný strom. Tyto druhy jsou nicméně schopné přijímat pyl z jiných květů a vy můžete svou úrodu zlepšit tím, že vysadíte dva exempláře stejného druhu. Platí to třeba pro slivoň mirabelku, broskev, meruňku, višeň nebo kdouli. Naopak hrušky a jablka jsou klasickým příkladem cizosprašných dřevin, odkázaných na květní prášek jiných exemplářů. Pro jejich oplodnění jsou nesmírně důležití čmeláci a včely, kteří přenášejí pyl z jednoho květu na druhý. Typické cizosprašné dřeviny jsou: jablko, hruška, višeň. Některé druhy ovoce jsou jak samosprašné, tak cizosprašné. Jde třeba o švestky a blumy.

Nejdřív proveďte řez, pak strom zasaďte

Radí David Benda, Hornbach

Předtím, než vysadíte nový strom, udělejte speciální řez. Je mimořádně důležitý pro další růst stromu. Pokud řezy nebudete dělat, tak strom sice začne dříve rodit, ale při růstu bude chřadnout a rychleji zajde. Měli byste vytáhnout jeden hlavní výhonek a tři až pět bočních větví. To znamená, že na výhonkové základně odstraníte další silné boční výhonky. Menší větvičky můžete nechat být, protože ty zajišťují rovnováhu při růstu a jsou zodpovědné za tvorbu plodů. Stávající výhonky se zkrátí zhruba o jednu třetinu, aby poslední očko výhonku ukazovalo směrem ven.

K tomu nůžky

Pro správný řez potřebujete kvalitní a ostré nůžky. Použijte nůžky na větve for_q s převodem a vysoce kvalitní ocelovou čepelí. V zahradě s nimi můžete stříhat prakticky cokoli. Nůžky váží pouze 2,07 kilogramu. Díky komfortně tvarovaným hliníkovým rukojetím sedí dobře v ruce. A pomocí kovadlinkového systému stříhání s převodem vynaložíte při práci o třicet procent méně námahy než obvykle. Maximální délka střihu činí až 40 milimetrů. U těchto nůžek na větve s převodem získáte jako součást balení také vysoce kvalitní skládací pilku, díky které poté budete vybaveni také pro drobné řezání na zahradě. Koupíte je na www.hornbach.cz.

redakce, foto Shutterstock