Bylinky na kašel

Jitrocel, divizna, podběl či slézy patří k nejúčinnějším bylinám, které pomohou s léčbou kašle a dýchacích potíží. Dejte jim přednost před přípravky z lékárny.

Jitrocel kopinatý
Plantago lanceolata

Jitrocelů roste více druhů, léčivý poznáte podle dlouhých listů s podélnou žilnatinou. Tvoří přízemní růžice a kolmo nahoru vystupující květenství s dokola trčícími prašníky. Listy obsahují slizové látky s antibakteriálním účinkem, které hojí sliznice.

PĚSTOVÁNÍ: Jitrocel se jako zahradní rostlina nepěstuje, pokud vám u domu vyroste, využijte jej. Běžně jej najdete na vlhčích loukách a v parcích. Roste i kolem okrajů silnic, kde ho ale netrhejte. Mladé listy se mohou sbírat celou sezonu, tedy od května do září, nejlépe v době květu. Na jaře ovšem obsahují nejvíce účinných látek.

VYUŽITÍ: Z jitrocele se připravuje účinný sirup proti kašli, který se osvědčuje hlavně u dětí. Nadrobno pokrájené listy se průběžně vrství do široké sklenice a prosypávají cukrem. Když je láhev plná, přetáhne se plátnem a nechá na slunci louhovat asi dva měsíce. Poté se zahřeje na sedmdesát stupňů, prolisuje přes husté sítko a rozlije do tmavých uzavíratelných lahviček. Z čerstvých i sušených listů lze vařit léčivý čaj, který posiluje plicní tkáň a užívat ho lze při každém onemocnění dýchacích cest.

Divizna velkokvětá
Verbascum densiflorum

Mezi léčivé druhy se řadí divizny velkokvětá a sápovitá. Zatímco první má listy šedavé s hustými chloupky a žlutými květy, druhou poznáte podle tmavě zelených a méně plstnatých listů a červených středů a blizen květů. Obě obsahují slizové látky a saponiny, které podporují rozpouštění hlenu.

PĚSTOVÁNÍ: Divizny nejčastěji rostou na suchých a slunečných místech, jako jsou kamenité stráně, náspy, výsypky a podobná místa. Pěstovat se dají i na zahradě. Jde o nápadnou a velmi pěknou dvouletku. Je to i praktické pro sběr, protože květy se doporučuje trhat zrána, nejlépe denně, nesmí se zapařit ani pomačkat. Suší se nejlépe na proutěných ošatkách a stále si musejí zachovat svou žlutou barvu.

VYUŽITÍ: Z květů se připravuje čaj i zastudena vyráběný nálev, který se musí louhovat alespoň hodinu – květy můžete pro snadnější uvolňování slizových látek i rozmělnit v hmoždíři. Přípravky z divizny vždy přečistěte přes husté plátno nebo filtrační papír – jemné chloupky na květech mohou naopak ke kašli dráždit.

Podběl
Tussilago farfara

Podběl najdete na vlhkých místech v okolí potoků, roste i podél cest, na výsypkách a rumištích, nevadí mu ani nehostinná místa s jílovitou půdou.

PĚSTOVÁNÍ: Na zahradě není třeba podběl záměrně pěstovat, nasbírejte si ho v přírodě. Nejprve se na jaře – nejčastěji v březnu – objevují květy, listy raší daleko později.

VYUŽITÍ: K léčbě kašle trhejte a sušte mladé čisté listy, nejlépe v dubnu. Neoplachují se, neperou, po jednom se rozloží na nízké lísky a rychle se usuší. Obsahují totiž hodně slizových látek, což zvyšuje riziko plesnivění. Také proto se skladují ve vzduchotěsných nádobách. Květy se k léčbě používají jen málo, obsahují alkaloid pyrrolizidin, který při dlouhodobé konzumaci ničí játra. Takový čaj se doporučuje pít jen asi dva týdny v roce. Z podbělových listů si uvařte čaj nebo je nechte vylouhovat zastudena. Slizové látky v nich obsažené tiší dráždivý kašel a výrazně usnadňují odkašlávání, pomáhají i při ranním kuřáckém kašli.

Slézy
Malva

Sléz lesní, sléz přehlížený i proskurník lékařský patří ke stejné čeledi slézovitých. Jde o trvalky nebo dvouletky, proskurník lze pěstovat i jako okrasnou rostlinu na zahradě. Pocházejí ze Středomoří, často je před horkem chrání jemné chloupky.

PĚSTOVÁNÍ: Slézy najdete na okrajích luk a cest, proskurník se pěstuje nejčastěji jako dvouletka na vlhčích místech. Pozor, zahradní kultivary proskurníku topolovky a slézů nemají léčivé vlastnosti. Jako byliny se využívají nejen květy, ale i mladé listy, u proskurníku dokonce také kořen. Právě ten je na slizové látky velmi bohatý. Květy a listy se sbírají denně v pozdním slunném odpoledni, musí být zcela čisté, bez známek napadení rzí nebo hmyzem. Kořeny dvouletých rostlin se vyrývají na podzim.

VYUŽITÍ: Květy a listy se využívají pro přípravu nálevu za studena, nechávají se louhovat hodinu až dvě. Nevaří se, stejně jako výluh z kořenů proskurníku. Léčivo se užívá při onemocnění horních cest dýchacích, při kašli a chrapotu. Kúra by měla trvat týden, potom je třeba léčbu na stejně dlouhou dobu přerušit. Slizové látky totiž částečně blokují činnost žaludku a střev.

Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz a Shutterstock