Bylinky proti zimním nemocem

Kašel, rýma, horečka… Ničemu z toho se za dlouhých zimních týdnů nikdo nevyhne. Ale můžete být připraveni, jak je to jen možné. Vlastní medicína může růst skutečně na dosah.

Angínovník

foto Shutterstock

Nápadná rostlina angínovník neboli tygří lilie s krásnými oranžovými, nepravidelně skvrnitými je ve své domovině vytrvalá rostlina je docela tolerantní a lze jej pěstovat jako venkovní i v květináči jako pokojovou. I když na zahradě vypadá kvetoucí angínovník velmi pohledně, vysazuje se pro své listy s obsahem velkého množství látek, jako jsou glykosidy a flavonoidy, které mají antibiotický a aseptický účinek. Pomáhají tedy i při vážnějších nebo silnějších infekcích, jako je počínající angina nebo podobné choroby, pomáhají i s účinným odhleněním dýchacích cest a celkovou dezinfekcí ústní dutiny. Zajímavostí je i to, že působí jako lokální anestetikum, trochu omezí citlivost ústní sliznice. Použití už jednodušší ani být nemůže – malý, asi dvou centimetrový kousek listu se žvýká asi minutu a poté se vyplivne, chuť je palčivá. Napít se doporučuje až za půl hodiny, aby byl účinek léčby co nejvýraznější. Při nástupu infekce je vhodné kúru aplikovat maximálně šestkrát denně, při podzimní prevenci stačí jen jednou až dvakrát. Jde o velmi účinný způsob předcházení nemocem dýchací soustavy, která se ale nehodí pro menší děti ani těhotné ženy. Toto omezení ale nemá spolehlivá šalvěj lékařská, jejíž polokeř může růst na zahradě prakticky na jakémkoli slunném místě, tedy vždy po ruce. Je naprosto mrazuvzdorná a vydrží jen se základní údržbou dlouhé roky. Její šedozelené listy mají velmi silný ozdravující účinek Používá se ve formě odvaru, kterým se kloktá. Dva až tři listy (tedy kolem dvou gramů nati) se přelijí horkou, nikoli vřelou vodou a nechají se vyluhovat asi deset minut, hotovým přípravkem se několikrát denně kloktá. Tak pomáhá při bolestech v krku nebo hnisavé angíně. Pozor ale při dráždivém suchém kašli, šalvěj výrazně vysušuje sliznici, pro tento účel se tedy vůbec nehodí.

Rýmovník

foto Shutterstock

Pokojová rostlina zvaná rýmovník se správně jmenuje Plectranthus amboinicus, tedy molice citronová. Sice pochází z tropické Afriky, ale pěstuje se po celém světě nejen jako léčivka, ale uplatňuje se i v gastronomii. Oblibu a široké využívání prozrazují i lidové názvy, jako kubánské oregano, řecký eukalypt, či právě rýmovník. Zaujme nejen příjemnou vůní, ale má opravdu výrazné antibakteriální a celkově protizánětlivé účinky. Roste dost bujně, ale dá se dobře tvarovat, a tak se vejde téměř všude. Je velmi oblíbená nejen pro snadné pěstování, ale i jednoduchému používání. To spočívá jen v odlomení listu, jeho rozemnutí a inhalování. Jde z ní připravit i účinný čaj nebo sirup, který pomůže zvlášť při léčení dětí, které by jinak ostrou vůni těžko snášely. Rýmovník se pěstuje jako rychle rostoucí pokojovka, hodí se i do zimních zahrad, lze jej i letnit. Zimu ale nepřežije, musí se uklidit na bezpečné místo. Její výhoda je i velmi snadné množení, stačí pouhé odlomení vrcholových řízků a jejich krátký pobyt ve sklenici s vodou. Tam pustí jemné kořínky a za dva tři týdny se už může sázet do lehčího substrátu. klasická hlinitá zahradní půda není příliš vhodná, zadržuje příliš vody a zvlášť v zimě mohou rostliny uhnít. Lépe mu vyhovuje polostín, letnění pod stromy je pro něj tedy ideální.

Heřmánek

foto Shutterstock

Domácí heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) má všestranný dopad na zdraví, více se používá zevně, zejména v dětské kosmetice, a to často v podobě koupelí. Rovněž čaj z něj připravený je výborným domácím léčivým prostředkem. Kromě hojivého účinku, který napravuje mírnou bolest v krku, pokažený žaludek i narušené zažívání, působí v něm obsažené éterické oleje a flavony jako mírné sedativum, zklidní, a tak napomůže dobrému usnutí, které je někdy při nemoci obtížné.

Lípa

foto Shutterstock

Vypocení, které má za následek pokles teploty, pomůže vyvolat lípa velkolistá (Tilia platyphyllus) a lípa srdčitá (Tilia cordifolia). Jejich nasušené květy jsou osvědčeným řešení pro pocení, které je vhodné povzbudit u horečky a nachlazení. Pozor ale na zdroj květů – musí jít o domácí druhy lípy, nikoli o importované, které se v posledních desetiletích vysazují do parků i zahrad – jde o lípu evropskou, a hlavně lípu stříbrnou pocházející z Balkánu, kterou poznáte podle bíle plstnatého spodku listu. Ta se vysazuje proto, že lépe snáší suchý vzduch a exhalace. Kvete na přelomu jara a léta a najdete je růst prakticky po celém našem území, s výjimkou chladných horských oblastí.

Dagmar Cvrčková