Čemeřice mystické, moderní a milované

Těžko byste ve světě zahradních rostlin hledali květinu, která je tak kontroverzní jako čemeřice. Je totiž zákeřná, nebezpečná a smrtící, ale také léčivá, užitečná a vyvolává pocit klidu a spokojenosti.

Čemeřice je v rostlinné říši rebelka, která musí dělat vše naopak. Když je většina rostlin v plné síle, čemeřice odpočívá, když ostatní odpočívají, ona už může vystrkovat svá poupata nad vrstvu sněhové peřiny. Jako by šla proti proudu dobrých mravů i obecných zvyklostí – je provokující, občas skromná, ale většinou extravagantní.Tajemná až magickáČemeřice patří do čeledi pryskyřníkovitých, do které náleží i řada krásných zahradních rostlin, ale také mnoho lesních druhů či úporných plevelů. Poměrně velké množství těchto rostlin se vyznačuje vyšší mírou jedovatosti a nevyhnula se jí ani čemeřice. Jak už to ovšem bývá, i v tomto případě platí, že co je jedovaté, může být obvykle i zdraví prospěšné. Zatímco však na zahradnické využití si musely čemeřice ještě dlouho počkat, jejich jedovatost je známá odpradávna. Historie čemeřice jako léčivé rostliny spadá už do období antiky a četné zmínky o jejím využití pocházejí z keltských oblastí. Keltové ji jako velcí znalci přírody uplatňovali na mnoho způsobů, třeba pro výrobu šípového jedu, který používali při lovu lesní zvěře. Tento jed se údajně nazýval helleboro, alespoň tak to ve svých spisech zaznamenal římský vědec a historik Plinius, a pravděpodobně tomu tak opravdu bylo, protože latinský název čemeřice zní Helleborus. Staří Keltové znali ale i jiné způsoby využití této byliny. Hojně ji užívali například při léčbě domácích zvířat a v zemích, kde keltská kultura byla původní, se některé tehdejší zvyky vzácně objevují i u současných sedláků. Třeba ve Francii se místy stále zavěšuje čemeřice do prasečích chlívků. Jejím posláním není ovšem léčit, ale spíše bránit zlým duchům v negativním působení na zvířata. Za nejúčinnější prostředek byl považován prášek umletý ze suchého kořene čemeřice. Ten se například v Lotrinsku (dnešní Francie) dlouho používal jako přísada známého šňupacího tabáku neboť čemeřice obsahuje látky, které dráždí sliznice a vyvolávají kýchnutí. S kýcháním byla čemeřice mimochodem spojována často, v lidové mluvě byla dokonce označována jako kýchavka. Podle keltské pověsti totiž právě pořádné kýchnutí mělo z těla vypudit nepříznivé síly. Mystického užití čemeřice bylo opravdu hodně, tato bylina se však vedle léčby zvířat stále častěji uplatňovala i při léčbě lidí. Používala se k léčbě psychických problémů, nadměrné melancholie nebo epileptických záchvatů, někdy i k léčbě ženských obtíží. Léčebné metody byly ale mnohdy drastické a léčitel, který léčbu předepisoval či aplikoval, často balancoval na hranici mezi uzdravením a smrtí pacienta. Proto jsou dnes čemeřice kvůli vysoké míře jedovatosti z lidového léčitelství zcela vyloučeny, přestože prokazatelně obsahují mnoho léčivých látek.Z botanického zápisníkuZ pohledu botanického třídění se čemeřice jeví jako rostliny poměrně komplikované. Odborné zdroje uvádějí, že ve volné přírodě roste necelých 30 druhů čemeřic. Vyskytují se především v Evropě, největší pestrostí původních druhů se mohou pochlubit oblasti kolem Středozemního a Černého moře a několik druhů roste v Asii. Čemeřice se však mezi sebou velice dobře kříží. To je pro zahradníky a zahrádkáře dobrá zpráva, botanikové ji ale mohou vnímat opačně, protože snadné křížení i mezi jednotlivými druhy způsobuje potíže v určování a správném zařazení rostlin do botanického systému. Jejich situaci často ztěžují i samotní zahradníci a šlechtitelé, kteří ke svým vyšlechtěným odrůdám často přiřazují celý botanický název. Proto se zejména komplikované hybridy doporučuje označovat nejlépe rodovým jménem a názvem odrůdy nebo ve formě Helleborus x hybridus a názvem odrůdy. Samotné křížení čemeřic je prý poměrně jednoduchou a vzrušující činností, která může i v amatérských podmínkách přinést nečekaně dobré výsledky. Přes brzké kvetení se o opylování čemeřic v přírodě starají zejména včely. Čemeřice totiž kvetou poměrně dlouho a za teplejších dnů si tak včely květy čemeřic najdou. Pro jistotu však čemeřice disponují pozoruhodnou vlastností, která ale není v říši rostlin ojedinělá – v případě, že se včely ke květům přece jen nedostanou, rostlina se „v nouzovém režimu“ o své opylení postará sama.Zahradní výsadbaPěstování čemeřic není obtížné, je ale potřeba dodržet podmínky vyplývající z jejich přirozených stanovišť. Čemeřicím se nejlépe daří v polostínu, třeba v podrostu vysokých stromů. Půdu vyžadují vlhkou, ne však trvale mokrou, a měla by být dobře propustná, aby nadbytečná voda co nejrychleji opustila kořenový prostor rostliny. Čemeřice jsou navíc velice „hladové“, a proto potřebují půdu s velkou zásobou živin nebo pravidelné hnojení. Nejlepší formou hnojení je přitom kompost, protože rostlinám vyhovuje vysoký obsah humusu v půdě. Půdní reakce je pro čemeřice ideální neutrální až mírně alkalická. Místo výsadby vybírejte čemeřici odpovědně, dodatečné přesazování totiž nesnáší příliš dobře. Ne, že by ji přímo ohrožovalo na životě, ale dokud znovu nezakoření a neusadí se, může na několik let zastavit nebo výrazně omezit kvetení. Stejné riziko hrozí při dělení starého trsu na více mladých rostlin. Jinak jsou čemeřice dlouhověké rostliny a na dobrém stanovišti vydrží v kondici mnoho let. Péče o čemeřice spočívá zejména v odstraňování jejich starých, poškozených a napadených listů. Listí spadané ze stromů do okolí čemeřic není nutné příliš poctivě ze záhonu odstraňovat. Je dobrou potravou pro žížaly, které ho zpracují na cenný kompost, navíc přirozeně chrání povrch půdy a imituje jiné mulčovací materiály. Zálivka je nutná zejména u mladých, čerstvě vysazených rostlin, v případě extrémního sucha může pomoci i starým trsům. Při výsadbě na zahradu je vždy důležité vybírat k čemeřicím rostliny, které mají stejné či podobné nároky, a navíc vytvoří něžné a oku lahodící kombinace. Dobrými partnery pro čemeřice jsou třeba plicníky, bohyšky, škornice, mitrovničky nebo různé druhy kapradí. Vlastní výsadba čemeřic se musí provést poctivě – rozhodně bude vyžadovat trochu námahy a možná i částečnou či úplnou výměnu půdy za novou, humózní a bohatou na živiny. Tato jednorázová pracovní investice se určitě vyplatí a v dalších letech bude čemeřice vyžadovat už jen základní údržbu.Do kytic i květináčůČemeřice je svým způsobem i rostlinou moderní – její uplatnění není vázáno jen na zahradní výsadbu, ale je cennou rostlinou i pro současnou floristiku. Její kvetení je totiž možné trochu ovlivnit a načasovat, například na období Vánoc nebo svátek sv. Valentýna. Lze ji vkusně aranžovat při výzdobě obytných interiérů, ale i kostelů a prostor určených pro slavnostní příležitosti. Rostliny, které ale zůstanou dlouhou dobu v interiéru, ne vždy přežijí, a jejich využití tak může být jednorázové. Čemeřice se hodí také k výzdobě zastíněných teras a dvorků, kde v pěkných nádobách budou dělat parádu až do pozdního jara. U nás nebyly čemeřice a možnosti jejich využití zatím plně doceněny. Trochu odlišná situace je v některých jiných zemích, kde část zahradnické či zahrádkářské veřejnosti přímo zahořela láskou k těmto sice kontroverzním, ale prokazatelně krásným rostlinám. Tato přízeň často přerostla do opravdové vášně a díky ní následně vznikly specializované organizace, které dále šíří poznatky a povědomí o pěstování čemeřic.FOTO: AUTOR

Čemeřice mystické, moderní a milované