Chyby při letním kompostování

Teplota, vlhkost a správné míchání materiálu – pouze při splnění těchto tří podmínek se promění bioodpad v hnojivo. Dodržovat je však není úplně jednoduché.

Dodržovat správnou teplotu není v letních měsících problém, uvádí se, že nejnižší hodnota, při níž kompostování funguje, je osm stupňů. Přes den chladněji nebývá, v noci jen výjimečně a krátkodobě, což nevadí. Také proto, že správně založený kompost se začne po dvou dnech zahřívat na teplotu přes padesát stupňů, což je způsobeno vysokou aktivitou mikroorganizmů. Poznat, že vše probíhá správně, je tedy jednoduché – stačí vsunout ruku mezi odpad, ucítíte-li teplo, je vše v pořádku. Pokud bude studený, dopouštíte se některé ze dvou nejčastějších chyb – kompost je buď suchý nebo ho špatně skládáte.

Dostatek vody

Správné množství vody je pro vznik kompostu velmi důležité – suchý odpad se prakticky nerozkládá, příliš mokrý naopak hnije. Test, jak poznat správnou vlhkost, zvládnete sami: vezměte kompostovaný materiál do ruky a zmáčkněte ho tak pevně, jak to jde. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda a při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě podobně jako těsto, ne se sypat.

Pokud je kompost příliš vlhký, je vhodné jej přehodit a přidat suchý materiál, například piliny. Jestliže máte klasickou ohrádku a meteorologové hlásí deště, raději ho zakryjte igelitovou fólií, použít ale můžete třeba i staré plachty, PVC a podobně. Nejenže vám tak nebude materiál hnít, ale také se nebudou vyplavovat živiny do okolí a dlouhotrvající lijáky ho neochladí.
Je-li kompost naopak suchý – stává se to u těch v plastových nádobách postavených na slunci nebo máte-li v ohrádce jen nízkou vrstvu – pravidelně ho zalévejte. Proud vody ale musí být pomalý a mírný, aby se stačil do bioodpadu vsáknout. Můžete použít na minimum puštěnou hadici i konev, která je lepší, neboť máte přehled, kolik vody jste dovnitř nalili. Pro plastové nádoby standardní velikosti se doporučuje jedna konev, kterou dovnitř nalijete natřikrát s půlhodinovými odstupy.

Správní skládání materiálu

Stále se podceňuje správné míchání materiálu. S velkým množstvím slehlé posečené trávy vyklopené rovnou do kompostéru si příroda neporadí, a odpad začne hnít. Proto je třeba pravidelně střídat vrstvy různých materiálů, aby vznikly optimální podmínky. Dospodu patří hrubší materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody – například nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin a podobně. Pravidelně jím prokládejte i další vrstvy a při tom pamatujte na to, že byste měli střídat i vlhký odpad se suchým a uhlíkaté zbytky s dusíkatými. Ne, nemusíte si kvůli tomu doma zřizovat laboratoř, stačí si zapamatovat,že je třeba kombinovat hnědý, tady uhlíkatý, a zelený – dusíkatý – materiál. Platí, že čím starší, tmavší a dřevnatější odpad máte, tím je v něm obsaženo více uhlíku. Čím je čerstvější a zelenější, tím více obsahuje dusíku. K rychlejšímu nastartování tlení můžete přimíchat do nádoby zralý kompost, případně chlévský hnůj. Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus.

I dobře složený materiál však zajistí provzdušnění jen na dobu určitou – bakterie a houby potřebují obrovské množství kyslíku, proto odborníci doporučují kompost po čtyřech až osmi týdnech po založení přehodit. Pak odborníci doporučují pokračovat v obracení zhruba po půl roce. Pamatujte však na to, že čím častěji odpad přehodíte, tím rychleji získáte kvalitní hnojivo pro rostliny.

Zkuste urychlovače

Na trhu objevíte nejrůznější přípravky, které umějí urychlit zrání kompostu. Ty jsou založeny v drtivé většině na lyofilizovaných (tedy konzervovaných, aby vydržely i několik let) mikroorganismech, které po rozmíchání ve vodě obnoví svůj životní cyklus, začnou se množit a postarají o rozklad bioodpadu. Mají význam hlavně v nově založených kompostech nebo potřebujete-li nechat rozložit velké množství organického materiálu. Pokud ale materiál mícháte s půdou, nejsou takové urychlovače zvlášť v létě třeba. V zemině se nachází dost mikroorganismů, které rozklad nastartují samy, tedy pokud k tomu mají vhodnou teplotu a vlhkost.

Jaký kompostér zvolit?

Pokud máte malou či střední zahradu, vystačíte si s jedním plastovým kompostérem, do nějž shora odpad sypete a dole odebíráte humus. Koupíte-li si dva, bude to lepší. Do jednoho můžete ukládat odpad, v druhém bude probíhat změna na kompost.
Otočné kompostéry se na trhu objevily před lety a staly se vhodnou alternativou těch jednorázových. Proces tlení zde bude probíhat rychleji, protože materiál snadno a lépe promísíte – stačí několikrát otočit klikou.

Pokud chcete na zahradě postavit klasickou ohrádku, můžete sáhnout po cihlách, proutí i kamenech. Většina lidí však dává přednost pletivu anebo dřevu, které lépe vypadá. Sice se setkáte s doporučením, že kompostér je třeba stavět z neošetřeného dřeva, aby se do půdy neuvolňovaly škodlivé látky. Na trhu se však koupíte nátěry, kde toto riziko odpadá, a tak lze dřevo před stavbou ošetřit a prodloužit tak jeho životnost. Objem a výšku ohrádky volte podle velikosti zahrady a pamatujte, že mezi kulatinou či prkny musíte vždy nechat mezeru, aby zde mohl proudit vzduch.

Magdaléna Krajmerová, foto Shutterstock

Uložit

Uložit