Image006-2.jpg

Čínská zahrada pod českými horami

01. 02. 2019
Diskuze (0)
Sdílet

Lze vytvořit čínskou nebo anglickou zahradu pod českými horami? Překvapivě ano! „Viděl jsem při svých cestách do Velké Británie, Ameriky a Asie takovou spoustu zajímavostí a nevšedních řešení, že jsem si slíbil něco podobného vybudovat […]

Lze vytvořit čínskou nebo anglickou zahradu pod českými horami? Překvapivě ano! „Viděl jsem při svých cestách do Velké Británie, Ameriky a Asie takovou spoustu zajímavostí a nevšedních řešení, že jsem si slíbil něco podobného vybudovat i doma,“ vysvětluje majitel.

Na neobhospodařovaném pozemku, kde se dařilo jen horské trávě, bylo nejprve nutné vytvořit mikroklima, tedy kvalitní zavlažování i vodní plochy – vzniklo zde několik jezírek a umělý potok.

Nejprve nechal vlastník založit vodoteč. Z umělého potoka se rozvedla voda do tří jezírek umístěných do přirozených terénních prohlubní. Jsou přesně tam, kde byste je čekali i v přírodě, a tak působí zcela přirozeně. „A pak jsem začal sázet: z původního sadu nakonec zbylo jen pár starých hrušní – díky svému věku a zajímavé pokřivenosti krásně doplňují exotické dřeviny,“ vysvětluje majitel.

V zimě vyniknou dřeviny

Celý rok je na zahradě na co koukat – v zimě zaujmou zejména tvarované bonsaje a zasněžený buxus, ale i stálezelené neopadavé keře. Doplňují je četné balvany a artefakty, které odkazují k japonské symbolice. Terénní nerovnosti majitel řešil kamennými náspy a zídkami, ty navíc člení pozemek na jednotlivé části.

Osadit a upravit mnohahektarovou zahradu nebylo snadné, a tak ji majitel rozdělil do menších sektorů. Zjara na někdejších pastvinách ve velkém kvetou azalky a pěnišníky svezené z celého světa. Některé, zejména himálajské druhy, jsou vysazeny jako solitéry, drobnější druhy pokrývají několik uměle navršených kopců připomínajících přírodní vřesoviště.

Barevné plochy kvetoucích azalek zajímavě kontrastují s nižšími i vyššími koniferami, které jsou základem zahrady: jedlí, smrků, tisů, douglasek, cypřišků, jalovců, modřínů, borovic a cedrů ze Středomoří. Dlužno dodat, že jde o vyšší jehličnany, protože majitel se chtěl ze své zahrady těšit co nejdříve, a tak sázel již vzrostlé stromy.

Mohutnější pěnišníky tvoří barevné zástěny. Ty jsou často vysazené do půlkruhu, aby kryly majitelova oblíbená místa s posezením. Krásné kvetoucí azalky rostou v nejedné zahradě. Ne všude je ale doplňují staré hrušně a jabloně z někdejšího sadu.

Tulipány v podrostu

Majitel prozradil, že jeho láskou jsou cedry, jimž se tu navzdory drsnému klimatu daří, azalky a tulipány. Ty spolu s narcisy, bledulemi a šafrány, hyacinty a primulemi vysazuje jako jarní podrostové rostliny po celé zahradě: lemují cesty, osvěžují holá místa pod keři a některé vykvétají přímo na trávníku. „Po předjarním období, kdy na zahradě převládají bílé a fialové tóny, se v dubnu objeví zákoutí zbarvená do modrých, oranžových a zlatavých tónů. Květiny zde vytvářejí různé efekty.

Vešla se i zvířata

Vlastník se na začátku budování zahrady inspiroval ukázkovými zahradami v cizině. „Okouzlila mne také poezie čínské zahrady vytvořené s přesností plus minus kámen, ale tento styl jsem chtěl přizpůsobit českým poměrům i velikosti pozemku. Líbí se mi třeba i čínské lucerny: probouzejí ve mně fantazii a dávají mi pocit rozletu, i když je možná někdo považuje za kýče nezapadající do českého terénu,“ vypráví. Miluje i staré stromy – před časem ho zaujalo torzo staré lípy. Když ji v nedaleké vesnici museli pro stáří porazit, tři sta let starý kmen koupil a udělal z něj solitér na trávníku horní zahrady.

Tady se dbá i na to, aby v zahradě žila i drobnější hospodářská zvířata – ve vyhrazeném teritoriu proto běhají perličky, několik krůt a krocanů a také malé hejno slepic s pěti kohouty.

Zahrada jako překvapení

Zahradu majitel pojal jako jedno velké překvapení, kde vedle sebe vidíte exotické druhy a horské dřeviny i domácí rostlinami. Díky svažitosti terénu a jeho velikosti však celek působí harmonicky.

Kdo by v drsném a chudém terénu podhůří čekal kužele, jehlany či homole stromků jako ze zámecké zahrady? Stejně tak na okolních pozemcích nenajdete oválné palouky lemované exotickými dřevinami nebo solitéry miniaturních i velkých bonsají…

Na rozlehlých travnatých plochách s lučními rostlinami, ale i v zákoutích lze nalézt sbírku čínských luceren, pagod a svítilen. Nechybí ani hluboké meditační jezírko. Za lávkou je místo, kde majitel rád sedává a rozjímá o tom, co zdokonalit, objednat, zasadit nebo přesunout jinam.

Jak zahrada vznikala?

„Nejprve vybudujete kostru zahrady a osázíte ji dřevinami – pokud možno vzrostlejšími,“ říká vlastník a pokračuje: „Když je nasázeno, dolaďujete podrost – sázíte vřesovce a vřesy, sečete trávník a stále se ohlížíte po něčem novém a zajímavém.“

Pak přijde čas řešit detaily – tu a tam usadíte balvan, kolem stromů nasypete drobné oblázky. „Budujete kamenné cesty a chodníky a pak si řeknete: tady by to chtělo kopec, tamhle terénní vlnu a tady by se hodila ještě jedna lampa. Tohle je ideální místo pro pozorování ptáků a sem si dám pohodlné zahradní lehátko, odkud to vše budu sledovat. Pro mne je důležité vědět, co je na trhu nového, jezdím na výstavy, a když objevím nějaký zajímavý druh pěnišníku či azalky, neodolám…“ dodává majitel.

 

Radka Borovičková, foto Zdeněk Roller

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě top
Sdílejte článek

Diskuze