Image014.jpg

Dřeviny s barevnými plody

13. 12. 2020
Diskuze (0)
Sdílet

Listnaté dřeviny nabízejí na podzim mnoho proměn – přebarvují se jejich listy, dozrávají plody, které je zpravidla zdobí až do jara. Jen pozor, ačkoli často vypadají stejně nebo jsou si velmi podobné, některé jsou jedovaté […]

Listnaté dřeviny nabízejí na podzim mnoho proměn – přebarvují se jejich listy, dozrávají plody, které je zpravidla zdobí až do jara. Jen pozor, ačkoli často vypadají stejně nebo jsou si velmi podobné, některé jsou jedovaté a jiné ne. Riziko otravy nehrozí volně žijícím živočichům, kteří se nebezpečným i neznámým bobulím vyhýbají, ale hlavně dětem.

 

*Brslen evropský

Euonymus europaeus

Plodům brslenu se lidově říká biskupské čepičky, zaujmou nápadnou barevnou kombinací růžových tobolek a oranžových peckovic obsahujících semena. Nejlépe vyniknou po opadání listí. Třebaže se bobulemi živí ptáci, jsou pro lidi jedovaté.

Tip pro pěstování: Nenáročné dřevině se daří ve vápenitých půdách na slunci.

 

 

Přísavník trojlaločný

Parthenocissus tricuspidata

Tmavě modré bobule přísavníku pevně drží na korálově červených větvičkách. Právě kontrast mezi těmito dvěma barvami dělá z rostliny atraktivní podzimní dřevinu. Pěstuje se i další druh, přísavník pětilistý, zvaný psí víno.

Tip pro pěstování: Rychle roste, nepotřebuje oporu. Listy se překrývají, a proto se používá k zakrytí zdí.

 

 

Dřín japonský

Cornus kousa

Tvoří neobvyklé oranžové až růžové plody, připomínající jahodu na dlouhé stopce. Jsou jedlé a někde se z nich vyrábí i víno. Brzy zjara se objevují nápadné bílé či růžové listeny, lemující nenápadné květy. Známější než japonský je dřín obecný, pěstovaný jako ovoce.

Tipy pro pěstování: Potřebuje výživnou humózní půdu s přídavkem rašeliny a nízkým obsahem vápníku.

 

 

Mahonie cesmínolistá

Mahonia aquifolium

Ojíněné modravé bobule jsou asi centimetrové, oválné, rostou ve skupinkách. V malém množství jedovaté nejsou, dokonce se využívají jako léčivo v homeopatii. S lesklými listy a žlutými květy se setkáte také ve vazbách a věncích.

Tipy pro pěstování: Tato mahonie je velmi odolná a poměrně nenáročná. Vyhovují ji polostinná až stinná místa, půda mírně suchá až vlhká. Je odolná vůči nízkým teplotám, při velmi silných mrazech sice opadá listí, ovšem na jaře zase obrazí. Může být součástí živých plotů.

 

 

*Tis červený

Taxus baccata

Plody tisu červeného lze považovat za botanicky zajímavou raritu, neboť kombinují jedlý červený dužnatý míšek, uvnitř kterého se skrývá peckovice se semenem. Ta je ovšem jedovatá, stejně jako celá rostlina.

Tipy pro pěstování: Jehličnan s tmavě zelenými měkkými jehlicemi se v zahradě využívá jako dřevina do stínu, mohou se z ní tvarovat i živé ploty.

 

 

Hlohyně šarlatová

Pyracantha coccinea

Svítivě oranžové, ale i žluté drobné malvice hlohyně vyrůstají v početných skupinách, dlouho na rostlině vydrží. Ptáci je konzumují až po přemrznutí.

Tipy pro pěstování: Pevné a odolné rozložité keře jsou částečně trnité, na podmínky zcela nenáročné. Vysazují se z nich volně rostoucí živé ploty.

 

 

*Bobkovišeň lékařská

Laurocerasus officinalis

Tmavé peckovice této dřeviny tvoří řídké hrozny. Slouží sice jako potrava pro ptáky, ale pro lidi jsou jedovaté, třebaže jde o příbuznou slivoní. Některé zahradní kultivary nekvetou a neplodí.

Tipy pro pěstování: Stálezelené velmi odolné keře vysoké přes metr se vysazují do stínu, snáší i sušší místa. Pěkné lesklé listy si udrží jen při dostatečném hnojení.

 

 

*Cesmína ostrolistá

Ilex aquifolium

Svítivě červené lesklé peckovice bývají hlavní ozdobou, pro kterou se tento keř pěstuje. Jsou ale jedovaté, stejně jako u jiných cesmín. Cesmína má i atraktivní listy s ostny.

Tipy pro pěstování: Rostlina snadno namrzá, nejlépe se jí vede na chráněných stinných místech mimo studené kotliny. Potřebuje vlhčí půdu i vzduch.

 

 

Krásnoplodka Bodinierova

Callicarpa bodinieri

Fialové až růžové peckovice velké kolem čtyř milimetrů tvoří skupiny, které těsně přisedají k větvím. Keř se pěstuje právě kvůli neobvyklé barvě plodů, které vyniknou hlavně po opadání listů.

Tipy pro pěstování: Krásnoplodka má ráda slunná místa a na živiny bohatou půdu, jinak málo kvete.

 

 

*Ptačí zob

Ligustrum vulgare

Větší tmavě modré bobule slouží na podzim jako potrava pro ptáky, pro lidi jsou však jedovaté.

Tipy pro pěstování: Poloopadavý nenáročný keř roste i na velmi nehostinných místech, v okolí silnic či parkovišť. Dá se tvarovat, proto se z něj také vysazují stříhané živé ploty.

 

 

* Lýkovec jedovatý

Daphne mezereum

Světle červené kuličky se na keři objevují zpravidla už v létě a jsou velmi jedovaté! Jediný plod způsobí otravu, deset smrt. Lýkovec se ale pěstuje především pro vonné květy, které se objevují časně zjara, ještě před listy.

Tipy pro pěstování: Jde původně o lesní druh, v zahradách se pěstuje v řadě kultivarů, hlavně na skalkách.

 

 

*Zimolez ovíjivý, zimolez Tellmannův

Lonicera periclymenum, L. x tellmanniana

Červené, fialové nebo tmavě modré plody jsou u okrasných druhů zimolezů vždy jedovaté. Výjimkou je ale zimolez kamčatský, známější pod jménem kamčatská borůvka. Ten patří mezi výborné rané ovoce.

Tipy pro pěstování: Zimolezy rostou jako popínavé liány a hodně kvetou. Na pěstování jsou nenáročné, jen se jim nedaří v hlubokém stínu či na silně zásadité půdě.

 

 

Libavka polehlá, libavka hrotitá

Gaultheria procumbens, G. mucronata

Kulovité plody libavek mohou být bílé, růžové i červené, ty pak připomínají brusinku. Dají se jíst, ale kdo je ochutnal ví, že nejsou vůbec dobré. Rostlina zkrášlí zahradu hned dvakrát – na jaře květy připomínajícími zvonky konvalinek, na podzim barevnými plody.

Tipy pro pěstování: Libavky potřebují kyselou půdu s rašelinou. Pěstují se nejčastěji na vřesovištích nebo v nádobách.

 

 

Skimie japonská

Skimmia japonica

Červené kulovité bobule veliké i centimetr se využívají jako oblíbená podzimní dekorace do nádob, na větvičkách dlouho vydrží.

Tipy pro pěstování: Tato nízká dřevina je dvoudomá, plody mají jen samičí rostliny. Kromě teras a okolí domů se využívají také pro doplnění záhonů s rododendrony a azalkami, v polostínu tvoří pěkný podrost.

 

 

*Dřišťál Juliin

Berberis julianae

Ojíněné modročerné oválné bobule s výrazným zakončením jsou mírně jedovaté. Tvoří hezkou kombinaci s podzimně vybarvenými listy. Červené jsou i rašící výhony na jaře.

Tipy pro pěstování: Tento stálezelený druh s trojicemi trnů na výhonech se pěstuje jako solitéra i v živých plotech. Potřebuje kvalitní zahradní půdu.

 

 

 

*jedovatý

 

Dagmar Cvrčková

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě top
Sdílejte článek

Diskuze