Dřevník jako zahradní doplněk

Topení dřevem se projevuje i na vzhledu zahrad. Ne, nemizí z nich stromy, které by majitelé pálili. Naopak přibývá zde jedna nepřehlédnutelná stavba – dřevník.

Ideální je pálit dřevo staré dva, lépe však tři nebo čtyři roky. Po tuto domu pro něj musíte najít na zahradě vhodné místo, ideálně takové, aby bylo chráněné před deštěm a sněhem. A pamatujte i na správnou kapacitu. Průměrný rodinný domek přitom protopí ročně deset až dvacet kubíků a ty si vynásobte dva až čtyřikrát. Je lepší mít k dispozici – než jeden velký – dřevník dělený na čtyři části a s přístupem ze dvou stran. Z jedné skládáte palivo čerstvé z druhé odebíráte suché. Než ho spotřebujete, proschne vám další. Polena lze skladovat i v jedné dlouhé řadě dělené podpěrami a zastřešené na segmenty.
Kdysi se dřevo skladovalo pod přesahem střechu u zdi domu. Nyní se tento zvyk vrací. Nejenže je palivo kryté před nepřízní počasí, zároveň však slouží jako izolace stěn domu. Ne všude to architektura domu dovolí, a tak se v zahradách stále častěji objevují dřevníky.

Plachtou ho nezakrývejte

Správný dřevník by měl být plně zastřešený shora a částečně po stranách, ale zároveň také otevřený, aby zde mohl proudit vzduch a palivo vysychalo. Proto se nedoporučuje zakrývat ho plachtou. Pod ní se totiž sráží vlhkost. Pokud ale vyrobíte jednoduchou konstrukci, na kterou plachtu ukotvíte, můžete ji bez obav použít. Pozor také na vzlínání vlhkosti z půdy, která dokáže složené dříví znehodnotit. Mezi dřevem a zemí musí zůstat zhruba patnáct až dvacet centimetrů volného prostoru. Je proto nutné ho podložit nebo ještě lépe vytvořit zde podlahu. Nemusí být betonové nebo dlážděná, postačí i OSB desky, hranoly, cihly, pražce, prostě cokoli, co vám pomůže stavbu odizolovat. Místo můžete navíc vysypat štěrkem. Jen pozor na igelit nebo třeba pogumované pásy. Na těch by mohly polena brzo začít hnít. Podlaha je chrání nejen před vlhkostí, ale i dřevokazným hmyzem, který by do něj mohl nalézt. Tato pravidla platí pro všechny stavby ze dřeva nebo kovu.

Dřevo, nebo kov?

Dřevěné stavby jsou v zahradě oblíbené. A z tohoto přírodního materiálu se vyráběj i přístřešky pro palivo. Jejich konstrukce musí být silná, odolná a ošetřená proti vnějším vlivům.

Populární jsou i dřevníky z plechu. Jejich konstrukce odolává povětrnostním vlivům, jako je vítr, krupobití a silné mrazy, v zimě pak také sníh. Svým vzhledem dobře zapadne do celkového konceptu zahrady, či okolí domu, neruší svým vzhledem, provedením.

Pletivový dřevník – jde vlastně o klec, která umožňuje udržet palivo na jednom místě. Je vyroben z pozinkovaného ocelového drátu a plechu. Střecha bývá hliníková, lze ji zakoupit v několika barevných provedení. Dvířka je možné uzamknout. Také tento typ dřevníku má dlouhou životnost, bude sloužit desítky let.

Pokud si troufnete, můžete vyskládat naštípané dřevo dokulata jako kdysi a z vrchu zakrýt pevnou střechou. Tady nezapomeňte na izolaci od země.

Jak správně různé druhy dřeva?

• Neštípané dřevo je vhodné naskládat do hráně a nechat jej volně venku bez plachty. Jen je třeba ho podložit třeba paletami, aby neleželo přímo na zemi.

• Štípané je možné uskladnit mnoha způsob, kolem domu či do dřevníku. Nikdy ho nedávejte do sklepů a vlhkých prostor. I suché tam může zplesnivět. Nejvíce náchylný je na to buk a jasan. Naopak největší odolnost vůči vlhkosti má dub.

• Štípané dřevo je nejlepší skládat kůrou dolů, neboť ta působí podobně jako plachta na celé hromadě – brání vypařování vlhkosti ze dřeva. Nestane se sice, že poleno otočené kůrou nahoru nevyschne, ale bude to trvat déle.

Magdaléna Krajmerová