Jak bude? Nesledujte barometr, ale rostliny!

Příroda tvoří jeden propojený celek, a tak právě zde platí, že všechno souvisí se vším. Člověk se sice svými technickými dovednostmi z těchto vztahů poněkud vymanil, ale při troše pozornosti se i tady obejdeme bez vymožeností moderní doby, počínaje meteostanicí a konče předpovědí počasí v médiích.

Foto: Shutterstock

Pomyslnou pomocnou ruku nám podávají rostliny – podle jejich životních projevů poznáte, zda se blíží déšť, nebo nás čekají slunečné dny. Nedělají to ovšem „pro nás“, nýbrž pro sebe: za změnami chování stojí potřeba čelit nepříznivým podmínkám a zachovat celistvost svého těla, kvalitu pylu nebo zajistit ochranu semen. Co nám tedy konkrétní druhy sdělují?

Všímejte si květů

Spolehlivým přírodním barometrem je rozhodně měsíček lékařský (Calendula officinale). Jeho praktický význam stoupá s tím, že jde o rostlinu hojně pěstovanou. Květy se za pěkného počasí otevírají po šesté ráno a zavírají kolem čtvrté. Hrozí-li déšť, zůstávají zavřené mnohem déle.

Podobně to má „zařízené“ i běžná rostlina volné přírody, a sice smetánka lékařská (Taraxacum officinale). Má podobný časový cyklus jako měsíček, takže se v šest budí a po čtvrté se květy opět zavírají. Za podmračeného počasí se často jen pootevřou, nebo dokonce zůstanou celý den pevně zavřené.

Také sasanka hajní (Anemone nemorosa) nebo i kakost smrdutý (Geranium robertianum) chrání své květy, konkrétně pyl. Aby zůstal pěkně v suchu, dokážou své květy otočit k zemi a sevřít korunní plátky. Jistě si vybavíte, že za slunečného počasí jsou naopak bílé kvítky se žlutými prašníky a semeníkem uprostřed vždy otočeny ke slunci jako malý satelit. „Za sluncem“ se ostatně otáčejí i květy slunečnice roční, ale pozor – jen dokud nevytvoří semena. Podle polí s terči květů se tedy mohou řídit poutníci, v našich krajích totiž vždy míří k jihu.

Rovněž rozchodníky se mohou stát dobrými pomocníky amatérských meteorologů. Rozchodník ostrý (Sedum acre) porůstá kamenité stráně a skalnaté biotopy. Jeho zlaté květy se objevují po celé léto, a tak podle nich až do září můžete řídit své odhady počasí. Pokud se na noc zavírají, značí to příslib pěkných dní, pokud ne, následující den čekejte déšť.

Foto: Shutterstock

Co umí prozradit listy?

Přicházející deštivé počasí poznáte i podle kapiček, které se tvoří na okrajích listů. S tímto jevem se setkáte nejen u kontryhelů (k. měkký A. mollis a k. žlutozelený Alchemilla xantochlora), ale i u jahodníků (Fragaria) nebo lichořeřišnice (Tropaeolum majus). Z balkonovek k nám tímto způsobem promlouvá i fuchsie. Na okraji mladých listů se za teplých a dusných dní před deštěm tvoří drobounké kapičky vody.

Pěkný slunečný den naopak poznáte podle velké kapky, která se uprostřed typického listu kontryhelu objeví ráno – není to ale rosa, nýbrž voda vytlačená z tkání listu. Tento jev se nazývá gutace. Průběh počasí prozradí i jiná běžná rostlina, a sice hojně rozšířený plevel ptačinec žabinec (Stellaria media). Má vlhké listy, a to i tehdy, když panuje sucho. Otevřou-li se jeho hvězdičkovité květy do deváté ráno a celá rostlina se pěkně narovná, berte to jako záruku pěkného počasí. V případě, že zůstanou zavřené a rostlina skloněná, ještě ten den bude jistě pršet.

Suché neznamená mrtvé…

Na změnu počasí reagují i materiály zdánlivě bez života, jmenovitě šišky nebo větvičky. Musíte si ale vytrénovat oko, abyste poznali změnu počasí podle jejich více či méně pootevřených šupin. Při zvyšující se vlhkosti vzduchu se zavírají, při opačném trendu šupiny sesychají a šišky se postupně rozevírají.

Tento jev lze pozorovat i u bodláků, přeborníkem je třeba pupava bezlodyžná (Carlina acaulis). Má schopnost naprosto dokonale uzavřít před deštěm své květy. Tuto vlastnost si dokonce uchovává, i když ji odříznete – kdysi se podle chování rostlin zavěšených na dveře předpovídalo počasí. Prostě opravdový přírodní barometr.

Foto: Shutterstock

Kdy přijde zima…

Příchod zimy, tedy mrazů a sněhu, vždy představoval v hospodářství velmi významný předěl – v té době končily všechny zemědělské práce. Jako jeden z indikátorů se využíval včasný a rychlý opad listí, svoji roli ale měl i jediný opadavý jehličnan, a sice modřín. Jeho rychlé opadání nestálo kupodivu za příchodem zimy, ale naopak věštilo brzký příchod jara! Blížící se sněžení ukázala zesvětlená kůra hrušní a olší.

…A kdy jaro?

Důležitým ukazatelem stavu počasí býval lýkovec vonný (Daphne mezereum). Považte – když první rozkvetou spodní poupata na dolních větvičkách, věští to prý dlouhé a chladné jaro. Pokud se naopak rozvinou nejdříve květy na nejvyšších větvičkách, čeká nás jaro krásné a teplé. Tak jak to bude letos? 

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock