Jak vybrat nejlepší skleník

Pokud uvažujete o nákupu či stavbě skleníku, který dokáže prodloužit sezonu pěstování o několik týdnů i měsíců, nejprve dobře vybírejte. A také mu najděte správné místo.

Přejte si skleník, v kterém se bude rostlinám dobře dařit a splní vaše představy? Pak si odpovězte na těchto pět otázek. A investujte do užitečných doplňků.

1. Je důležitý jeho tvar?

Ano, a to nejen kvůli vzhledu. Skleník správného tvaru totiž dokáže zachytit co největší množství světla, které rostliny potřebují. V tuzemských podmínkách se proto osvědčují skleníky s kolmou, nebo téměř kolmou boční stěnou a ideálně nadvakrát lomenou střechou.

2. Jaký typ konstrukce zvolit?

Nejrozšířenější stále zůstává ta kovová – pozinkovaná nebo hliníková, obě jsou dostupné v různých typech a provedeních a bezúdržbové, výrobci u nich garantují vysokou odolnost vůči působení povětrnostních podmínek. Za nevýhodu těch hliníkových lze označit vyšší tepelné ztráty rámu, což vyžaduje v zimních měsících silnější vytápění a lepší izolaci. Pokud však máte nevytápěný skleník, který slouží k prodloužení sezony pěstování, může vám to být jedno. Čas od času se lze setkat i s dřevěnými konstrukcemi – dobře zapadnou do zahrady, ovšem vyžadují pravidelnou údržbu. Setkáte se i s výrobky plastovými – ovšem tento materiál se více než na konstrukci využívá na výplně oken.

3. Sklo, nebo plast?

Oba materiály mají své výhody. Mezi klady polykarbonátu patří nízká hmotnost, také nekřehne a nežloutne, což je dáno zabudováním UV filtru do dvouvrstvých desek. Jistě také oceníte skvělé tepelně izolační vlastnosti. O výborné pevnosti pak svědčí to, že firmy dávají záruku deset let na rozbití běžným krupobitím.

Sklo je tradiční materiál, dostupný v různých povrchových úpravách, nemusí tedy vždy být pouze čiré. Poměrně oblíbené je také matné rozptylové zahrádkářské sklo, díky kterému nedojde k popálení rostlin sluncem, navíc umí bránit výrazným teplotním výkyvům. Za minus takových staveb lze označit vysokou hmotnost, křehkost, stárnutí i složitější přípravu před instalací. Zatímco polykarbonátové typy lze kotvit přímo k zemi, pod skleněné je třeba připravit betonovou nebo cihlovou podezdívku. Ačkoli výrobci garantují, že je možné skleníky z polykarbonátu kotvit přímo k zemi, i zde se vyplatí vybudovat jednoduchý základ nebo stavbu připevnit alespoň k ocelovým pilotům. Jinak bude konstrukce nestabilní – půda totiž během roku pracuje, což se může negativní projevit na konstrukci a těsnosti stavby i odolnosti vůči větru.

4. Klasický, nebo ke stěně?

Oproti klasickému, který má všechny čtyři stěny skleněné, je umístění k domu výhodnější, neboť jednu z nich nahrazujete zdí objektu – může to být klidně i garáž, dílna a podobně. Takový skleník také využívá sálavou energii, kterou budova za slunečných dnů pohltí a v noci či chladném počasí ji postupně vyzařuje zpět. Samozřejmě je ideální skleník umístit k jižní stěně.

5. Jaká velikost je ta správná?

Pro každého je vhodný jinak velký skleník, záleží na tom, co budete pěstovat a jak moc se zahradničení věnujete. Už při stavbě domu byste měli myslet na to, jak velkou část pozemku vyhradíte pěstování. To samé platí o skleníku – u rozlehlých parcel nejste omezení, ovšem pořídit si velký na malou zahradu je špatně, protože vám zde nezbude místo třeba na klasické záhony, místo pro relaxaci, prostor pro děti, ohniště… Navíc jde o stavbu, kterou si nepořizujete na dva či tři roky, v zahradě ho budete mít mnohem déle. Platí, že i malý skleník lze zvětšit třeba přídavnými policemi nebo stoly, které jsou dostupné v dřevěném i kovovém provedení.

6. Kde je správné místo pro skleník?

Pokud si vyberete vhodný typ skleníku, je třeba pro něj najít v zahradě to správné místo. Hodně při tom záleží na tom, zda budete zalévat konví nebo ho napojíte na nádrž s dešťovkou či vodovodní řad, a jestli do něj chcete zavést elektřinu. Pak by měl být co nejblíže zdrojům. Protože čím dále od nich bude, tím dražší bude jeho napojení. A elektřina a voda se rozhodně pro pěstování hodí.

Pro skleník hledejte takové místo, kde ho nic nestíní, není zde vystaven poryvu větru a vede k němu cesta, abyste se nemuseli brodit rozbahněnými záhony. Pokud to pozemek dovoluje a chcete skleník používat hlavně ve vegetačním období, zvolte orientaci sever-jih. Má-li sloužit hlavně na jaře na předpěstování vlastní sadby, a na podzim, doporučuje se orientace východ-západ.

A kam ho nikdy nedávat? Určitě se vyhněte místu pod stromy, v blízkosti pergoly či vysoké budovy. Stín, který vrhají, totiž negativně ovlivňuje úrodu. Na podzim zase špiní skla, Na stromech navíc žije spoustu druhů hmyzu, a také choroboplodných zárodků, které by se mohly snadno rozšířit i na pěstovanou zeleninu.

Pozor také na místo v průvanu nebo mrazivé kotlině – to se stává ve svažitém pozemku, když ho dáte do spodní části. Pak je třeba skleník vytápět, což pěstování prodražuje.

Vhodné doplňky do skleníku

Větrání – nejde o doplněk, ale nutnost. Bez pravidelné výměny vzduchu by rostliny brzo napadly houbové choroby. Nutné je střešní větrání z obou stran, pokud nemáte ventilátor, otevírejte také dveře, abyste zajistili proudění vzduchu. Levnější skleníky jsou běžně dodávány pouze s manuálně otevíratelnými okny. Pokud se o větrání nechcete starat, určitě se vyplatí investovat do automatických otvíračů. Jsou tvořeny pístem, který funguje na principu tepelné roztažnosti vosku a se zvyšující se teplotou hýbe s pákou, tedy i oknem. Na zimu je třeba otvírač vymontovat, aby nedošlo k poškození mrazem.

Vytápění – vytápění, které umožní celoroční růst i choulostivých rostlin, je poměrně nákladné. Ovšem temperování, které zajistí pouze podmínky pro zimování druhů, jež nesnášejí mráz, je levnější a pro toho, kdo pěstuje mnoho přenosných rostlin, může být velmi užitečné. Zajímavou možností jsou speciální kabely, které zanoříte do půdy. Teplo odspodu sazenicím svědčí. Pro vytápění jsou vhodnější polykarbonátové, dobře izolované skleníky.

Osvětlení – nedostatek světla vede k vytahování pěstovaných rostlin. Zvlášť pokud nemáte ideální orientaci skleníku, určitě do něj investujte.

Pracovní stůl – pracovní plochu potřebujete nejen na přesazování rostlin. Doporučuje se mít ve skleníku stolek s plochou alespoň 60 x 55 centimetrů, doporučená výška pro práci v sedě činí 90 centimetrů. Ve velkém skleníku si lze pořídit i rozměrnější.

Stínění – v horkém létě je nezbytné, předejdete tak popálení rostlin. Možností máte několik – instalovat sem můžete žaluzie, rohože či sítě. Ale také skla natřít speciálními barvami, které na podzim zase umyjete.

Závlaha– také ve skleníku oceníte automatickou kapkovou závlahu – šetří vodu, váš čas i práci. Navíc listy zůstávají suché, a tak se uvnitř šíří houbové choroby.

redakce, foto Shutterstock