Jak vyzrát na zahradu ve svahu?

Pro drtivou většinu zahrádkářů znamená svah potíže – nejen při plánování, ale také při údržbě. Pokud se vám podaří pěstitelsky „zdolat” složitý terén hned na začátku, budete se vedle krásně a smysluplně členěné zahrady těšit i z výhledů do okolí, které rovinatý pozemek prostě nenabídne.

foto Shutterstock

Jen málokterý pozemek se dá označit za dokonalý: někde narazíte na problém se suchou kamenitou půdou, jinde vás zase může trápit nedostatek soukromí nebo hluk z okolí. Pro většinu těchto nedostatků se najde chytré řešení – a totéž platí i pro svažitý terén. Ačkoli muže na první pohled působit jako jedna velká komplikace, ve skutečnosti skýtá celou řadu výhod. Třeba dechberoucí výhledy do krajiny – ty jistě za vynaloženou námahu stojí… Bez čeho se ale při zakládání svažité zahrady neobejdete? Bez důkladného plánování a kvalitního konceptu. Naše rada zní: v klidu se usaďte, sepište si své zahradnické požadavky a vytyčte si konkrétní cíle. Určitě dost pomůže, když papíru svěříte hlavní nedostatky, které váš pozemek má. Tento soupis ocení nejen ti, kdo se do tvorby zahrady pustí svépomocí – může se stát skvělým vodítkem i pro zahradního architekta, bez kterého se možná v některých situacích neobejdete.

foto Shutterstock

Stavbou to jen začíná…

Zatímco mírný svah obvykle nepřináší žádné zásadní komplikace, u strmých svahů už hrozí sesuvy půdy, což klade vyšší nároky na řešení. Pokud by eroze půdy ohrožovala okolí, určitě musíte na posouzení povolat statika a projektanta, kteří navrhnou vhodné řešení. Třebaže rostliny dokážou půdu perfektně zpevnit, u strmých svahů se nespoléhejte výhradně na jejich pomoc. I v členitém terénu ale potřebujete pohodlně chodit, zvažte proto stavbu zpevněných povrchů. Terén překonají schody, jako další možnost se nabízí systém teras nebo ramp, po kterých se (při dodržení správného sklonu) mohou pohybovat i osoby s omezenou hybností. Důraz byste měli klást také na odvodnění, což se týká hlavně svahů podmáčených nebo ohrožených erozí. Často se totiž zapomíná na dodržení spádování. Víte například, o co byste se vždy měli snažit při modelacích terénu? Vyspádovat pozemek směrem od jakýchkoliv budov. Ne vždy se dá tento úkol splnit, zvláště pokud dům stojí přímo u paty svahu. Mezi stavbou a svahem byste ale určitě měli zachovat dostatečně široký prostor s opačným spádováním, tedy mírný sklon směrem od domu. V těchto složitých podmínkách pak ještě stojíte před otázkou, jak vyřešit odvodnění – rovnou vám napovíme, že bez drenáží to nepůjde.

foto Shutterstock

Komplikace plná bonusů

Zahradu, která neleží na rovině, se určitě vyplatí plánovat o něco důsledněji: každý svah se totiž může „pochlubit“ několika rébusy, které často zvládne rozlousknout jen odborník. Ale právě na těchto zahradách můžete těžit z perfektně členěného prostoru a z výhledů do okolí. Aby vám panorama dělalo radost, chce to s ním pracovat správně – nepříliš vydařené stavby nebo průmyslové areály šikovně zakryjte zelení, ať se skutečně kocháte jen prvky, které vašim očím lahodí. U svažitého pozemku se naštěstí dá s vyhlídkami doslova kouzlit, máte je totiž ve vlastních rukou. Základ každé zahrady tvoří bohaté členění na různá zákoutí, což platí i ve svahu: mohou zde vzniknout „pokojíčky“ pro odpočinek nebo záhony pro pěstování teplomilného ovoce. Právě na tento nedocenitelných bonus jižně orientovaných svahů – tedy na možnost pěstovat teplomilné dřeviny – se často zapomíná. I ve vyšší nadmořské výšce si na výhřevném svahu hravě vypěstujete fíkovník nebo révu.

foto Lucie Peukertová

Zídky? K nezaplacení!

V kterékoli svažité zahradě, byť i s mírným sklonem, vám spolehlivě pomůžou zídky. Dají se postavit z betonových prefabrikátů, cihel i kamene. Za posouzení pak stojí, zda se zídka obejde bez betonového základu, či nikoliv, a jestli zvolíte zídku suchou nebo s pojivem v podobě malty. Tyto drobné stavbičky totiž mohou mít celou řadu podob. Zatímco suchá zídka, která se nejčastěji staví z přírodního kamene „na sucho“ (tedy bez pojiva), dokáže zajistit jen mírný svah, zídky s betonovým základem už představují mnohem stabilnější řešení, jež se hodí i do ostrých svahů. Účinnost ještě umocníte, když kámen nebo jiné materiály „slepíte” pojivem – výsledné zídky pak fungují jako kvalitní opěrný systém, který vám dokáže ušetřit mnoho problémů do budoucna.

foto Lucie Peukertová

Čím se liší koruna od paty?

Třebaže stavební úpravy hrají u svažitých pozemků zásadní roli, při pohledu na zahradu si stejně všímáme hlavně rostlin. Jaké druhy lze do svahu doporučit? Nemusíte se zříkat dokonce ani stromů, budou zde fungovat jako přírodní slunečníky, jež se v horkém suchém létě postarají o přírodní klimatizaci. Vysadit by se ale měly na upravený terén, tedy rozhodně ne na nestabilní nezpevněný svah. Při vybírání rostlin byste v první řadě měli respektovat, co danému druhu vyhovuje – a ve svahu musíte počítat s poměrně nevyrovnanými podmínkami. Zatímco koruna a střední část svahu bývají suché, u paty už často dochází k hromadění srážkové vody, takže se tu daří nejen trávníku, ale také rostlinám náročnějším na vodu. Horní část svahu proto raději osázejte těmi nejméně náročnými dřevinami. Pokud hledáte správné protierozní řešení, volte půdopokryvné suchovzdorné a ideálně stálezelené keře. Skalníky, půdopokryvné kultivary tisu, nezničitelné jalovce nebo zajímavé mikrobioty budou tou správnou volbou, která svah rychle prokoření a pokryje svými celoročně zelenými větvemi. Sníží se tím i náchylnost pozemku k vodní i větrné erozi. I když trvalky patří do každé zahrady, nemůžete od nich čekat, že by vám uměly zpevnit svah. Naprostá většina netvoří dostatečně hustý kořenový systém a na zimu zatahuje do země. Právě v zimě ale čelíme největšímu riziku sesuvů, zvláště v období deště a tání sněhu.

foto Shutterstock

Když vlastníte komplikovaný terén…

Že se u složitého svahu neobejdete bez stavebních úprav, asi nikoho nepřekvapí. Pokud ale na své členité zahradě nechcete zalévat a celkově potřebujete snížit náročnost péče, práci si můžete ulehčit překvapivě snadno a rychle. Kromě půdopokryvných dřevin se nebojte „sáhnout“ po listnatých bujně rostoucích keřích. Se suchem si poradí šeřík domácí, dřín obecný, který rozkvete brzy na jaře svítivě žlutými květy, dále pak nepravý jasmín, pustoryl, o němž budete v době květu vědět už na dálku díky voňavým květům sněhobílé barvy… Nebo zkuste dříny dříve nazývané svídami. Tyto keře vydrží extrémní podmínky, navíc vás v zimě potěší pestrými výhony. Určitě ale zapomeňte na rakytník řešetlákový – tato ovocná dřevina sice vydrží sucho i méně kvalitní půdu, netvoří však dostatečně pevný kořenový systém. Rakytník se dost snadno vyvrací, proto si plody bohaté na vitamín C vypěstujte raději v ovocném zákoutí mimo svah.

foto Shutterstock

Vhodné listnaté dřeviny pro osázení svahů

dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) – opadavý keř
zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) – stálezelený keř
skalník přitisklý (Cotoneaster adpressus) – opadavý listnatý keř
skalník vrbolistý (Cotoneaster salicifolius) – stálezelený listnatý keř
břečťan popínavý (Hedera helix) – stálezelená popínavka vhodná pro půdní pokryv
ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) – opadavý nenáročný listnatý keř
pachysandra klasnatá (Pachysandra terminalis) – stálezelený listnatý polokeř
mochna křovitá (Potentilla fruticosa) – nenáročný listnatý opadavý keř
bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) – stálezelený listnatý keř
pámelník Chenaultův (Symphoricarpos x chenaultii) ‚Hancock‘ – opadavý listnatý půdopokryvný keř

foto Shutterstock

Vhodné jehličnaté dřeviny pro osázení svahů

jalovec polehlý (Juniperus horizontalis) – stálezelený odolný keř
jalovec chvojka (Juniperus sabina) ‚Tamariscifolia‘ – stálezelený jehličnatý keř
mikrobiota křižmovstřícná (Microbiota decussata) – stálezelený jehličnan, který mění zbarvení jehlic na zimu
borovice kleč (Pinus mugo) – stálezelený keř s rozvětveným kořenovým systémem
tis červený (Taxus baccata) ‚Repandens‘ – stálezelený keř ideální do stínu

foto Shutterstock

Ostrý svah zpevní systém zídek, teras i schodišť. I samotné rostliny potřebují při výsadbě trochu pomoct. Mnohem lépe se jim bude kořenit tehdy, když půdu zpevní systém hatí. Hrubé smrkové řezivo kotvené betonářskou ocelí omezí sesuvy půdy i splavení mulčovacího materiálu.

foto Lucie Peukertová

Trávníku se ve svahu příliš nedaří. Zatímco na koruně a ve střední části bude trpět suchem, u paty bude krásně zelený. Nemá smysl se s těmito podmínkami usilovně prát: trávník raději pěstujte na rovinatém terénu a svahy ozeleňte keři.

foto: Shutterstock, Lucie Peukertová