Jedlý balkon či terasa? Sklízejte samou radost

Ne všichni vlastní vilu se zahradou nebo parcelu v zahrádkářské kolonii. Láska k rostlinám a jejich ošetřování si ale nevybírá. Co tedy mohou pěstovat balkonoví zahradníci?

Některé balkony mají natolik miniaturní rozměry, že na ně vměstnáte pouze maličký stolek a dvě skládací židle. Pěstování čehokoli jiného než jediného truhlíku s balkonovkami se pak stává bezpředmětným. Naopak ve starší zástavbě, včetně panelových sídlišť z dob socialismu, balkon představuje skutečně plnohodnotný prostor, kde se už dá leccos podnikat. Z nejlepších podmínek mohou těžit majitelé větších teras, které typicky patří k bytům v posledním patře. Když může balkon sloužit jako příležitostná kuřárna, sušárna prádla nebo čítárna, proč by se nedal trvale proměnit na zahradu?

Foto: Shutterstock

Cenu a výnos raději neporovnávejte

O výsledcích vašeho balkonového pěstování rozhodne (kromě velikosti plochy) hlavně množství slunečních paprsků, tedy orientace ke světovým stranám. S tímto aspektem musíte předem počítat, na východně orientovaném prostoru vám rajčata zkrátka nedorostou a nedozrají, takže by přišla vniveč jak vaše námaha, tak investice do nádob, sazenic, substrátu i vybavení. A když už jsme se dotkli financí – pěstování na balkoně je především koníček, z ekonomického hlediska se nikdy nedostanete „do plusu“. Známé zásady, porovnávající cenu a výnos, tedy tentokrát trochu pozměníme a budeme výnos vztahovat k prostoru.

Foto: Shutterstock

Dobré vybavení vše ulehčí…

Samozavlažovací truhlíky, dostupné ve všech myslitelných velikostech, už dnes vnímáme jako standard. Ne pro všechny rostliny se ale hodí! Kupříkladu bylinkám ani trochu nesvědčí. Pažitka, kopr, bazalka, majoránka i rozmarýn koření mělce a stálá vlhkost jim vyloženě škodí. Lepší řešení nabízejí podélně rozdělené truhlíky, které se posazují na zábradlí. Jejich výhoda spočívá ve stabilitě – váha vlhké půdy se rovnoměrněji rozdělí, a navíc získáte na jednotku délky hned dva oddělené prostory, což se hodí nejen pro letničky, ale právě i pro bylinky. Použití samozavlažovacích truhlíků dává smysl spíše u plodové zeleniny a dalších „žíznivců“ z říše rostlin.

Využijte výšku!

Co na balkonech chybí na výměře, můžete – alespoň do určité míry – dohnat na výšce. Pevné zdi mohou nést nejen police, ale i závěsné květináče, lanka pro pnoucí rostliny nebo treláže, kam vyvážete třeba ostružiny, drobné okrasné dýně nebo i fazole. Ale i zde platí: dvakrát plánuj, jednou instaluj. Dobře si tedy promyslete, jak se budete v omezeném prostoru pohybovat. Shýbat se pokaždé, když si ponesete kávu ke stolku, nebaví nikoho.

Foto: Shutterstock

Které odrůdy?

Na stojanech i v katalozích najdete stovky různých možností. V praxi vybírejte takové odrůdy, které jsou kompaktní a dlouho plodí, takže je nebudete muset brzy nahrazovat jinou kulturou. Často narazíte i na odrůdy přímo určené pro balkony, volit můžete i ze série „Mini zahrádka“. Některé skupiny zeleniny se, nicméně, vůbec nehodí pro pěstování v nádobách – a vztahuje se to bohužel i na ty prostorné samozavlažovací.

Fantazii se meze nekladou

Listová zelenina nabízí řadu druhů, které se dají konzumovat syrové, a navíc netvoří hlávky, díky čemuž se dají sklízet a otrhávat průběžně. Vynechte proto špenát, novozélandský špenát (čtyřboč), ledový a hlávkový salát (takové mají mnohem delší dobu pěstování, cca 100 dní i déle), a zůstanou vám tak saláty listové, u nás známé pod termínem „dubáčky“ či „lolo“, tedy zkadeřené. Konkrétně jde o odrůdy ‚Dubagold‘, ‚Dubared‘, kadeřavé ‚Zlatava‘, ‚Rosaura‘, ‚Karminova‘, ‚Roset‘. Velké oblibě se těší směsi, jež zahrnují více barevných odrůd či baby saláty pro sklizeň mladých listů. Svoje místo by zde vždy měly najít i nějaké chuťové výrazné druhy, třeba kopr, kerblík, roketa nebo hořčice, které se vyplatí vysévat průběžně – po dvou týdnech řádek.

Foto: Shutterstock

Bylinky do kuchyně se velmi liší svými potřebami. Vytvořte tedy skupiny s podobnými nároky na oslunění a míru zálivky, zvažte i orientaci konkrétního balkonu ke světovým stranám. Například více slunce má jižní a jihozápadní balkon, sem se hodí teplomilné druhy, tedy majoránka, bazalka, saturejka, rozmarýn, bobkový list a tymián. Kam svítí méně slunce, tedy na místech obrácených na východ, jihovýchod nebo k severu či na západ, vás potěší svou úrodou máta, pažitka, kerblík, kopr či listová petržel.

Lusková zelenina vás mile překvapí rychlým vývojem. Jako nejlepší volba se jeví keříčkové fazolky, ale nezklame ani hrášek. Pro treláže na stěny se lépe hodí krásně kvetoucí fazol šarlatový, jehož semena se také dají jíst, popřípadě hrách cukrový. Fazol tyčkový je velmi vzrůstný, ale na velkém balkoně ho můžete vyzkoušet jako netradiční popínavku.

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock