Image002-10.jpg

Jezírko, nebo bazén?

11. 05. 2018
Diskuze (0)
Sdílet

Koupání na vlastní zahradě je oblíbené. Čistá voda a soukromí patří k jeho největším výhodám. Klasickým bazénům však stále více konkurují koupací jezírka. Velikost zahrady i to, pro koho je voda určená – zda pro kondiční […]

Koupání na vlastní zahradě je oblíbené. Čistá voda a soukromí patří k jeho největším výhodám. Klasickým bazénům však stále více konkurují koupací jezírka.

Velikost zahrady i to, pro koho je voda určená – zda pro kondiční plavání dospělých nebo spíš dětské hry – pomohou v rozhodování, jestli je pro vás lepší bazén, nebo koupací jezírko.

Výběr podle velikosti zahrady

Máte-li opravdu rozlehlou zahradu, zvažte pořízení koupacího jezírka. Jeho plocha by měla být alespoň šedesát metrů čtverečních. Čím více, tím lépe si v něm zaplavete. A nejen to, ve větší nádrži se přírodní rovnováha a čistá voda snadněji udržují. O to důležitější je vybrat správné místo. Zvláště větší koupací jezírko zásadně promění vzhled zahrady. Pokud máte více variant, dejte si čas na jejich promýšlení. Právě umístění bývá podle odborníků někdy tou nejtěžší volbou, kterou nelze vzít zpět.

Není pravda, že jezírko musí být vystaveno slunci. Klidně ho vybudujte ve stínu vzrostlých stromů – každá varianta má svoje výhody a nevýhody a záleží na tom, čemu dáváte přednost. V jezírku na slunci bude voda teplejší, rostliny rychleji porostou a lépe pokvetou, přesto může být za horkých dní obtížnější udržet vodu čistou nežli v jezírku zastíněném. To zůstává chladnější i v parném létě a péče o něj je snazší – pokud nepatříte mezi milovníky teplé vody, může být i lepší volbou. Na podzim je ovšem více práce s padajícím listím, které ve větším množství na hladině nechat nemůžete. Existují však sítě, které sem natáhnete. Anebo nečistoty pravidelně sbírejte hráběmi či sítí, pomůže i hladinový skimmer.

Pokud vlastníte jen malou zahradu, bude vám více vyhovovat klasický bazén. Ty nejžádanější zapuštěné, v nichž si po doplnění protiproudu i dobře zaplavete, mají velikost tři krát šest nebo čtyři krát osm metrů. Malé nadzemní se vyrábějí s průměrem kolem čtyř metrů. Pro umístění bazénu platí, že za ideální se považuje takový prostor, kde slunce v létě svítí nejméně deset hodin denně. Pozor, aby vám velkou část této doby ale nestínil třeba sousedův dům nebo vzrostlý živý plot. Právě ochrana před zraky sousedů a ruchem ulice je druhou důležitou podmínkou, kterou ke klidnému koupání a slunění potřebujete.

Jezírko čistí rostliny

V koupacím jezírku udržují čistou vodu rostliny. Odebírají přebytečné živiny a tím znemožňují růst řas a hnití. Proto se jako základ používají mohutné rostoucí druhy, například rákos, orobinec či kosatec. Koření v čistící zóně v kačírku, případně v zeolitu, který sám o sobě čistění napomáhá – v jeho kanálcích se dobře žije prospěšným mikroorganismům. Rovněž jsou velmi důležité bakterie – rozkládají a zpracovávají organické nečistoty a pomáhají tak udržet vodu průzračnou. Než se rostlinná zóna plně rozroste, vyplatí se je do jezírka pravidelně přidávat. Vhodné kultury bakterií jsou pěstovány přímo pro tento účel a prodávají se v sušeném stavu. Aktivujete je dle návodu ve kbelíku vody a vylijete do jezírka.

Poměr rozlohy rostlinné zóny a koupací části záleží na tom, zda vodu budete uvádět do pohybu čerpadlem, nebo ne. Podle odborníků je technika vhodná vždy, protože čištění v mírně proudící vodě probíhá mnohem účinněji. Jde to i bez něj, ovšem rostlinná zóna pak musí tvořit nejméně sedmdesát procent celkové plochy, což vyžaduje opravdu hodně prostoru. Pokud vodu proháníte rostlinnou zónou pomocí čerpadla, může být od koupací z větší části oddělená. To je výhodné při čištění, které bude i tady bude jednou za pár let nezbytné. S pomocí čerpadla můžete navíc vytvořit malé vodopády, kdy vodu necháte vystoupat a pustíte z výšky – ať už při natékání do rostlinné zóny nebo z ní do jezírka. Jsou nejen příjemné na pohled a na poslech, ale vodu pomáhají okysličovat a tím i čistit.

Jezírka bez čerpadla fungují na samovolném pohybu mezi ohřátou a chladnější vodou. Mezi koupací a čistící zónou je práh pod hladinou, který zóny odděluje, ale výměnu vody zároveň umožňuje.

Koupací zóna by měla být pokud možno celá dostatečně hluboká, aby se voda nepřehřívala – jinak ji v horkém létě stěží udržíte čistou. Ideální je mírný sklon – na vyšší straně byste měli dosáhnout na dno, poté se může svažovat. Výhodné je vést rostlinou zónu kolem celé koupací části kolem dokola – takové řešení dobře vypadá a je bezpečnější i pro zvířata – ježek se zde napije, aniž by mu hrozilo utonutí. Také ptáci se v rostlinné zóně, na mělčině s oblázky, s potěšením koupou. Pohodlný přístup umožní molo a schůdky.

Bazén čistí majitel

O čistotu vody v bazénu se stará majitel, který musí – podle počasí i četnosti koupání – pravidelně zapínat filtrační jednotku, kontrovat pH vody a přidávat dezinfekční přípravky.

Proto k bazénu vždy potřebujete filtrační jednotku – nejčastěji bývá písková -, která zajišťuje distribuci čisticích prostředků ve vodě. Dále potřebujete přípravky na měření pH a jeho úpravu a samozřejmě dezinfekční prostředky – na bázi chloru, nebo bezchlorové. K sběru pevných nečistot si pak musíte pořídit ještě síťku, pomocí které sbíráte z hladiny napadané listy, trávu, hmyz… A také bazénový vysavač na čištění dna.

 

K nezbytné výbavě majitele bazénu patří i plachta – krycí nebo solární. Ta první brání padání nečistot do vody, druhá přes den násobí účinky slunečního záření a tím ohřívá vodu a současně brání jejímu odpařování. V noci, kdy je okolní vzduch chladnější, zamezí tepelným ztrátám. U zapuštěných bazénů lze také využít speciálních navijáků solárních plachet, které výrazně ulehčí práci.

Tvar

U koupacích jezírek, se kterými jsou jejich majitelé dlouhodobě spokojení, převládají jednoduché tvary, alespoň co se koupací části týče. Ideální je obdélník nebo ovál – pokud bude mít na délku deset metrů, už si v něm dobře zaplavete. Mělká rostlinná zóna může koupací kopírovat, nebo se tvořit plynulé oblouky – především u neformálně pojaté zahrady. Ovšem snažit se tvořit celé jezírko nepravidelné a napodobovat tak členitá přírodní vodní plochy většinou dobré výsledky nepřinese a budování samotné je složitější.

U bazénu záleží na tom, zda si vyberete některý z hotových výrobků, nebo si ho necháte stavět na místě. Malé nadzemní mívají tvar kruhu, případně oválu. Zapuštěné pak bávají obdélníkové či oválné, firmy často nabízejí i bazény ve tvaru ledviny. I když se píše, že je u nich nabídka tvarů a velikostí omezená, zpravidla si vybíráte z desítek typů. Pokud tedy nemáte specifický tvar zahrady, určitě si vyberete. K přednostem těch to hotových bazénů patří to, že se na pozemku pouze osadí do připraveného výkopu, napojí na potřebné rozvody a upraví se okolí kolem ní. Je to rychlé a omezíte stavební ruch kolem domu. Druhou skupinu tvoří bazény stavěné přímo na místě. Zde máte podobné možnosti jako u koupacího jezírka – můžete si vybrat skoro z neomezeného množství tvarů, velikostí, zvolit lze i různé hloubky. Zahradu však kvůli tomu proměníte na několik týdnů na staveniště.


Důležité fólie

Při stavbě koupacího jezírka je důležité zvolit správné typy fólií. Jámu je třeba nejprve vystlat geotextilií, až na ni položit silnou a odolnou fólii pro jezírka. Ta bývá nejčastěji z PVC, ještě trvanlivějším a ekologičtějším materiálem je kaučuková fólie. Tu je však třeba pokládat v celku, což vyžaduje u většího jezírka manipulaci pomocí strojů. PVC fólie se naopak přímo v jámě svařuje z menších částí. Pokud se svářením fólií nemáte zkušenosti, nechejte je raději na odbornících.

Klasikou jsou fólie černé, ale je škoda se omezit jen na ně. V nabídce jsou i světlejší, ale přitom přirozené odstíny – zelenavé, olivové a šedohnědé, které přírodní dno napodobují ještě lépe. Pokud je fólie na březích trochu vidět, nežli se rozrostou vodní rostliny, nekazí celkový dojem tolik jako černá, a voda v ní vypadá také přívětivěji.

Jezírko je možné izolovat také jílovou vrstvou, bez použití fólie. Tato metoda by měla teoreticky vyjít výrazně levněji, ale jen pokud máte dostatek kvalitního jílu a nejlépe pokud kopete jezírko přímo v něm. Jistější je tato metoda u jezírek, které mají vlastní přítok, u nebeských, tedy těch bez přítoku, kterých je většina, může být riskantní. Tvoření jílové izolace každopádně zabere dost času a je třeba s ní mít zkušenosti.

 

Viola Martinková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Uložit

Uložit

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě Rychlovka top
Sdílejte článek

Diskuze