Jihomoravská zahrada se zapuštěným ohništěm

Příjemný vánek si pohrává se stébly kavylů, děti mlsají ovoce ze záhonů, dospělí se druží okolo ohniště… Babí léto přímo vybízí k tomu, abychom si vychutnali každé „tady a teď“ – a soukromá zahrada, již jsme navštívili na Břeclavsku, tyto krásné okamžiky doslova generuje.

Foto: Photostory Jitka

Rodinná oáza

Jak napovídají moderní herní prvky, obdélníková zahrada, která leží až na samém okraji vinařské obce na jižní Moravě, dělá radost mladé rodině s malými dětmi. Díky štědré výměře 900 metrů čtverečních se pyšní jak prostornou užitkovou plochou, tak solidní pobytovou částí, kde mají svůj zahradní „pokojík“ nejen děti, ale dokonce i jejich mazlíček-králík, který obývá domeček mezi trvalkami. Pod zahradním projektem jsou podepsaní hned tři architekti z Ateliéru Šteflovi: Viktor Filipi, Lukáš Štefl a Michaela Šteflová. Při navrhování zahrady měli tu výhodu, že je nesvazoval dlouhý seznam požadavků: majitelé sice měli základní představu, jak chtějí na zahradě trávit čas, přáli si ale dostat celistvé a originální řešení, proto dali odborníkům poměrně volnou ruku.

Ti si návrh výsadby záměrně „zkomplikovali“: rozhodli se, že navržená zeleň musí navazovat nejen na architekturu rodinného domu, ale i na regionální přírodu. „Chtěli jsme rostliny nakombinovat tak, aby k sobě vzájemně ladily, a navíc ještě vypadaly ‚jihomoravsky‘, tedy co nejvíce lokálně,“ ohlíží se do minulosti Lukáš Štefl. Respekt k okolní krajině zdaleka neovlivnil jen výsledný sortiment okrasných rostlin – z téhož důvodu padla volba i na kamennou dlažbu z vápence, který se v dané oblasti běžně vyskytuje.

Foto: Photostory Jitka

Když dřevo podnítí zvědavost…

Spolupráce začínala téměř na zelené louce: kromě hrubé stavby domu se na pozemku nacházel jen vzrostlý ořešák a stálezelený živý plot lemující strany zahrady. Celková proměna – včetně důmyslně řešeného ohniště, automatického zavlažovacího systému a vodících drátů pro robotickou sekačku – zabrala realizační firmě SAIKA přibližně rok. O zajímavý efekt se zde postarala designová zástěna, která rozděluje zahradu na pobytovou a užitkovou část, současně ale obě půlky spojuje širším průchodem. „V zahradě díky tomuto prvku vzniká napětí, podněcuje to přirozenou lidskou zvědavost. Návštěvy mají tendenci jít se podívat, co se za zástěnou nachází, zatímco obyvatele zajímá, co se zde urodilo nového,“ vysvětluje Michaela Šteflová. Zástěna zde plní i další funkce: vytváří slušivé pozadí pro rostliny v pobytové části a zajišťuje, aby rozlehlému prostoru nechyběla výška ani lidské měřítko. A co že se tedy ukrývá ve druhé, zadní části?

Foto: Photostory Jitka

Domácí dýně i plevel „na okrasu“

„Rodina pěstuje na vyvýšených záhonech saláty, mrkve, hrášek, cukety, dýně a jiné sezónní plodiny. Nechybí zde ani trvalý porost bylinek a drobného ovoce. V záhonech se objevují i ‚pohledově hezké‘ plevele – majitelům jejich velké převislé trsy nevadí, proto je nechávají na místě,“ komentuje užitkovou zónu Lukáš Štefl. Zadní zahradu do budoucna čekají ještě drobná vylepšení: okolo zapuštěné trampolíny architekti nechali vysázet ovocné stromy, které by ji časem měly příjemně zastínit, a výhledově do této zóny přibude i dřevěné odpočinkové molo. Prozatím majitelé nejraději relaxují v pobytové půlce zahrady: na terase, v bazénu nebo pěkně usazení okolo ohniště. A proč zde místo (nyní velmi populární) přenosné cortenové nádoby padla volba na trvalejší řešení?

Foto: Photostory Jitka

Výsadba divoká, ale nepřeplácaná

„Zapuštěné ohniště nijak nenabourává hlavní osu zahrady, tedy kamenný chodník, a hezky doplňuje stávající ořešák. Sezení uspořádané do kruhu je navíc přirozené!“ popisují odborníci z Ateliéru Šteflovi. Aby se kolem ohniště skutečně dalo pohodlně spočinout, museli k němu architekti přidat schody a sedací plochy, které slouží jako lavice. Realizační firma SAIKA si navíc dala záležet i na detailech: do posezení jsou instalovány LED pásky, které zajišťují decentní večerní osvětlení. Za denního světla se dá kruhová lavice klidně využít i k pozorování dětských her nebo okrasných travin. Během babího léta zde vyniká především proso a metlice, z nichž tu a tam vykukují hvězdnice nebo perovskie. Architekt Lukáš Štefl však mezi rostlinami vidí jiného favorita. „Kavyly dodávají zahradě lehkost a vzdušnost. Když se pohybují ve vánku, umocňuje to naše soustředění na přítomný okamžik.“

Sortiment rostlin zde autoři projektu záměrně volili užší: chtěli, aby prostor působil čistě a nepřeplácaně navzdory divokému charakteru rostlin. A co dalšího zde zaujme? „Za pozornost určitě stojí i svíčkovce, které jsou při správné výsadbě vděčnými tahouny kvetení po celé léto, až do zámrazu. Jako jejich dobří parťáci se nám osvědčily oregana a šalvěje, ty zase prodají své odstíny fialové či modré. Zajímavý kontrast pak dotváří zelenožluté pryšce, které si i po odkvětu stále zachovávají svou strukturu a modrozelenou barvu listů,“ doplňuje Michaela Šteflová. Jak už bývá u Ateliéru Šteflovi zvykem, návrh si cíleně hraje s barevnými proměnami během celého roku: na jaře zde vyniknou žlutá hnízda narcisů a kvetoucí stromy v ovocném sadu, v zimě zase oči potěší trvalky, které vypadají pěkně i po seschnutí. Že se dají smyslová potěšení pěkně spojit, pro změnu dokazují borůvky: ač primárně slouží k pojídání, na podzim ozvláštní zahradu červeným zbarvením listů.

Foto: Photostory Jitka

Květináč šachtu nezamaskuje…

Zajímá vás, jakou péči rozlehlá zahrada vyžaduje? Díky výpomoci robotické sekačky i zavlažovacího systému rozhodně neklade na mladé rodiče přehnané nároky. „Důležitá je pravidelná údržba trávníku v pobytové části – kosení, přihnojení, vertikutace, servis automatické závlahy… Trvalkové záhony a okrasné traviny vyžadují především jarní řez. V průběhu roku je třeba zbavit záhony plevele, s ohledem na jejich postupné rozrůstání a zapojování se už ale jedná spíše o bodové vypletí,“ přibližují péči Lukáš a Michaela Šteflovi. Že architekti promysleli celou zahradu i do praktických detailů, mimo jiné dokazuje poklop technické šachty, důmyslně schovaný pod umělou trávou. „Často vidíme, jak se lidé snaží zamaskovat šachtu tím, že na ni umístí například květináč s rostlinami. Tím však na tento prvek ještě více upozorní,“ mají jasno profesionálové.

Foto: Photostory Jitka

Zahrada, která zve na procházku

Celistvost a propojenost veliké zahrady krásně ilustruje předzahrádka situovaná na severní straně objektu. Ráz jí udává kamenná dlažba z vápence, v první řadě ale funguje jako „ochutnávka“ všeho, co případné návštěvy čeká za domem. „Abychom výškově usadili předprostor, vybrali jsme zajímavou solitéru a k ní přidali trvalky, které vypadají lokálně,“ přibližuje Michaela Šteflová, jak návrh vznikal. „Navzdory své suchomilnosti kvetou celé léto, a navíc zaujmou i barevností. Vzniká zde totiž kontrast mezi pískovým květenstvím kavylů a modrozelenými listy pryšců i levandulí.“ Zatímco kroky dětí neomylně vedou na skluzavku, trampolínu či ke králičímu domečku, dospělé zahrada vybízí k příjemnému zastavení i k pravidelné procházce pro drobné ovoce a zeleninu. Co víc si od rodinné oázy přát? 

Text: Veronika Košťálková, foto: Photostory Jitka