Jiřinkománie na vaší zahradě

Jiřiny s květy velkými jako talíř dříve platily za „babičkovské“ rostliny, pro které v moderních (a tak trochu uniformních) zahradách dlouho nezbývalo místo. V současné době se však tyto hlíznaté rostliny opět hlásí o slovo, a díky krásným odrůdám jim to jde výborně.

Foto: Lucie Peukertová

Jen málokdo z nás by mohl říct, že nikdy nezkoušel pěstovat alespoň jednu jiřinu. Jenže postupem času někteří z těchto náročných krásek původem z horkého Mexika přesedlali na o něco méně náročné květiny – takové, které se každý rok nemusí vyndávat z půdy a uskladňovat v prostorách, jež umožňují to správné jiřinkové přezimování. Protože se ale všechny dobré a kvalitní věci naštěstí vracejí, i jiřiny opět vídáme na českých zahrádkách. Navíc máme na výběr ze spousty odrůd, které zaujmou nádhernými odstíny i tvary květů.

Pokud nepatříte zrovna mezi přívržence sytých barev v zastoupení oranžové, žluté nebo korálově červené, určitě vás nadchnou jiřiny v lehkých pastelových tónech. Květy v decentní růžové, pleťové nebo meruňkové barvě zažívají renesanci i v řezané podobě. Pokud nevíte, které odrůdy vybrat, jak se o jiřiny starat po celý rok nebo jakou péči vyžadují řezané květy, inspirujte se našimi tipy.

Foto: Lucie Peukertová

Mexičanka s historií

Jak už jsme prozradili, jiřiny byste v českých luzích a hájích ve volné přírodě určitě nenašli. Nepřežily by totiž naši zimu. Z jejich mexické domoviny je zřejmě dovezli Španělé už před čtyřmi staletími. Odtud se postupně šířily například do Anglie nebo do Německa, kde se tyto květiny začaly šlechtit. Na naše území přicestovaly o něco později a na největší slávu si musely počkat do třicátých let 19. století, kdy se zakládaly i různé jiřinkové spolky. Obliba jiřin byla během historie poměrně turbulentní – zatímco v některých letech se ocitly na vrcholu své slávy, jindy trochu upadaly v zapomnění. V současné době se s nimi ale už zase můžete setkat v tuzemských květinářstvích, která se mohou pochlubit vlastnoručně vypěstovanými květinami.

Květy jako malované

Jiřiny se často prezentují jako vyloženě podzimní květiny, ale jejich první květy rozkvétají už v průběhu července. Hlavní doba květu pak nastává v srpnu a pokračuje až do prvních mrazů, které všechnu tu krásu spálí. Jiřiny si oblíbíte hlavně kvůli neskutečně bohaté nabídce odrůd, jež se liší nejen barvou květů, ale také jejich velikostí nebo tvarem. Při výběru sazenic se tak setkáte hned s několika kategoriemi, do kterých se jiřiny řadí podle tvaru svých květů. Právě skladba květů tak nějak logicky předurčuje, k čemu se kvítky použijí v řezané podobě. Zatímco menší květy pomponkovitých jiřin nebo balek najdou uplatnění i ve vypichovaných aranžmá na stůl, odrůdy s velkými květy jsou jako stvořené do velkých přírodních kytic, kterým nevadí tvarová pestrost.

Jak to s těmi jiřinami vůbec je?

Pokud se mluví o jiřinách, většinou máme na mysli poměrně bujně rostoucí hlíznaté, a hlavně vytrvalé rostliny, ale můžete pěstovat i jednoletou jiřinku proměnlivou (Dahlia pinnata). Často se vysazuje do nádob nebo letničkových záhonů. Ve srovnání s hlíznatými jiřinami se ale jedná o letničku. Sazenice vypěstujete výsevem ve skleníku v průběhu února až dubna. Kvůli krátkým stonkům se tyto letničky jen málokdy používají k řezu, ale díky opravdu bohatému kvetení se na záhonech postarají o krásnou podívanou. Ideálně vám také poslouží coby květiny do větších nádob na terasu nebo balkon.

Text: red, foto: Lucie Peukertová

Další podrobnosti najdete v aktuálním vydání tištěné Flóry, která je momentálně na stáncích. Náš časopis si můžete zakoupit i na www.casopisyknihy.cz nebo v elektronické podobě na www.digiport.cz.