Jsou lepší staré, nebo nové odrůdy peckovin?
Takzvané staré odrůdy ovocných stromů jsou v posledních letech stále oblíbenější. Vedle nich však najdete v zahradnictvích i nově vyšlechtěné peckoviny. Víte, které z nich vybrat? Takzvané staré odrůdy zažívají v posledních letech mimořádnou […]
Takzvané staré odrůdy ovocných stromů jsou v posledních letech stále oblíbenější. Vedle nich však najdete v zahradnictvích i nově vyšlechtěné peckoviny. Víte, které z nich vybrat?
Takzvané staré odrůdy zažívají v posledních letech mimořádnou oblibu, zákazníci jim dávají přednost před dovozovým ovocem, které bývá nezralé, bez chuti, a navíc cestuje tisíce kilometrů, často i z jiného kontinentu. Proto si lidé stále častěji pěstují na zahradách své. Domácí a plně dozrálé plody mají neporovnatelně lepší chuť. Na ochranu se používá méně chemických látek, protože majitel lépe ohlídá výskyt škůdců i chorob, stejně tak může zvolit ekologické přípravky, tedy sklízet ovoce téměř v biokvalitě.
O odrůdách rozhoduje i velikost zahrady
Pokud se rozhodnete pro pěstování vlastního ovoce, je třeba si vybrat mezi původními odrůdami a těmi moderně vyšlechtěnými. Obě skupiny mají svoje výhody i nevýhody, záleží na každém, co očekává. A také jaké má u domu nebo v sadu podmínky.
Velký rozdíl mezi těmito dvěma skupinami je například v pěstitelských tvarech. Pro starší odrůdy jsou typické spíše klasické korunkové, u nových šlechtitelé preferují intenzivní tvary. První typ potřebuje pro dosažení úrody poměrně velký podíl dřeva, hodí se tedy na rozlehlé pozemky. Má vždy hluboké kořeny, dobře hospodaří s vláhou a živinami, což je výhodou v době sucha. U intenzivních pěstitelských tvarů lze dosáhnout vysoké úrody z malé plochy, plody jsou velké. Potřebují ale pravidelně zalévat, protože jejich slabě rostoucí podnože nedokáží využít vláhu ze spodních vrstev půdy.
Atraktivní ovoce
Novější odrůdy jsou šlechtěné tak, aby měly velké pěkně vybarvené a atraktivní plody a bylo jich hodně. Částečně se zlepšují i jejich další vlastnosti, například náročnost na řez či probírku, a odolnost k výkyvům počasí. Starší druhy podobné vlastnosti většinou nenabízejí. Šlo o odrůdy vyselektované přirozeným výběrem v dané lokalitě z volně rostoucích semenáčů. Jejich plody bývají malé, těžko jde odloučit pecka a dužninu mívají měkčí. Úrodnost se také rok od roku liší. Ale původní stromy mají i spoustu výhod – sklizené ovoce je šťavnaté, výborně chutná, krásné voní a vyrábějí se z něj vynikající, často až legendární produkty – povidla, slivovice a meruňkovice nebo sušené švestky.
Typickým příkladem jsou právě švestky a mezi nimi například neuvěřitelně aromatická ´Bystrická´. Její plody jsou sice malé, ale z nich vyrobená slivovice je nepřekonatelná. Podobně je to i s odrůdou ´Durancie´ – sice u ní jde špatně oddělit pecka, ovšem chuť a vyrobený destilát jsou dodnes legendární. Navíc se dala velmi dobře množit odkopky. Odrůda ´Bystrická´ dnes kvůli všudypřítomné šarce švestek přežívá jen v malých lokalitách, odolná ´Durancia´ se ale stále pěstuje a prodává.
Broskvoně a višně
U broskvoní najdete na trhu velké množství nových, často velmi dobrých odrůd. Navzdory tomu patří celá desetiletí k nejpěstovanějším starší ´Redhaven´ s velkými plody a bohatou sklizní. Hodí se i do okrajových oblastí, což ještě podpořilo její rozšíření.
Také u višní můžete vybírat mezi mnoha staršími i novějšími odrůdami. Jde však o doplňkové ovoce, jehož si člověk vysazuje na zahradu většinou jen jeden strom a při tom moc nerozlišuje, o jakou jde odrůdu. Většina z nich je poměrně odolná proti chladu. Jediné, v čem se liší, je doba dozrávání. Ovšem tu sledují hlavně ti, kdo pěstují více stromů, aby mohli višně sklízet postupně. Výhodou nově šlechtěných odrůd měla být jejich odolnost proti moniliové spále. Slibuje ji například ´Gerema´, ovšem její plody jsou menší než klasické, navíc některé stromy už tato choroba napadla.
Výjimkou, kde zahrádkáři dávají přednost novým odrůdám před původními, jsou třešně. Staré totiž mívají malé plody, které často praskají. Nové druhy nabízejí třešně krásné i chutné a řada z nich ani nepraská. A také dokážou rozšířit dobu sklizně až na osm týdnů. Při správné kombinaci stromů tedy můžete mít čerstvé třešně z vlastní zahrady až dva měsíce.
Co tedy vybrat?
Jak tedy postupovat při výběru? Univerzální rada neexistuje, rozhodnutí je vždy na majiteli zahrady. Ten by měl vybírat podle toho, co chce s ovocem dělat. Chcete švestky pouze na jídlo, vaření povidel, nebo výrobu pálenky? Dobrý destilát se dá vypálit i z nových odrůd švestek nebo meruněk. Ale vysadíte-li si ´Velkopavlovickou´ nebo ´Maďarskou´ meruňku či švestky ´Bystrickou´, ´Bystrickou muškátovou´ nebo ´Durancii´, povede se vám téměř vždy.
U dalších druhů peckovin, jako jsou broskvoně, višně a třešně, se doporučuje zkombinovat starší odrůdy s novějšími. Tento způsob výběru nejenže prodlouží sklizeň, ale zachováte i původní odrůdy. Tak můžete samozřejmě postupovat i v případě meruněk a švestek.
Marián Komžík, foto archiv autora