Kde léto trvá až do listopadu?

29. 09. 2023

Zimní zahrady nejsou moderním výmyslem současných architektů. Visuté zahrady Semiramidiny, postavené v devátém století před naším letopočtem, patří k sedmi divům světa. Zapsaly se však do historie i jinak – jde vlastně o první zimní zahrady. […]

Pořídíte-li si vlastní zasklenou zahradu, možná také zaznamenáte jeden z divů. Za sklem totiž léto začne už v březnu nebo dubnu a trvá zhruba do listopadu. Přibližně tři čtvrtě roku si tak člověk užívá odpočinek při příjemných teplotách a s výhledem do zeleně. To platí pro takzvané sezónní zimní zahrady. Pokud byl majitel ochoten investovat ještě několik tisíc korun do vytápění, může zde relaxovat nepřetržitě celý rok.

Bezpečná skla

Má-li zimní zahrada dobře sloužit, musí být dobře vyprojektovaná, jde totiž o poměrně složitou konstrukci. Na první pohled se může zdát, že zimní zahrada je pouze několik navzájem spojených oken a člověk si ji snadno sestaví sám. To je skoro nemožné a může to skočit i neštěstím. Zahrada musí odolat nárazům větru o rychlosti až několik desítek kilometrů i krupobití. V zimě střechu zatěžuje až několik desítek centimetrů sněhu.

Rozbití skel samozřejmě nejde stoprocentně zabránit. Proto se k výrobě zimních zahrad používá vždy sklo bezpečnostní, které se po rozbití rozpadne na malé neostré úlomky, o něž se člověk nepořeže. Druhou možností je bezpečnostní fólie, nalepená na vnitřní straně skla. Rozbité sklo na ní zůstává nalepené a nerozletí se po okolí.

Nároky na izolační vlastnosti skel jsou podobné jako u oken, proto se volí dvojskla s koeficientem 1,1 W/m²K, případně trojskla s koeficientem 0,5 W/m²K. Od obytné části domu zpravidla bývají zimní zahrady oddělené zdí a dveřmi. Jsou-li venku vysoké mrazy, stačí zavřít spojovací dveře a zahradu nevyužívat. Ztráty v domě se tak hned sníží. Naopak zimní zahrada tady působí jako další izolační vrstva, která brání úniku tepla. Správě zvolená orientace a kvalitně postavená zimní zahrada dokáže uspořit až patnáct procent energie na vytápění domu. Během jarních a podzimních měsíců, kdy je slunce nízko, může zahrada sloužit také jako sluneční kolektor, který domu teplo dodává. Na výrobu svislých stěn se používají klasická izolační skla s vyšší propustností tepla směrem dovnitř. Ovšem v létě, kdy má vzduch kolem třiceti stupňů, je další teplo nežádoucí. Proto platí, že na střechu jsou vhodná zasklení, která odrážejí sluneční záření. V létě je slunce postavené vysoko, a paprsky proto prochází do zahrady nikoli bočním stěnami, ale střechou.

Důležité větrání

K příjemné relaxaci potřebuje člověk nejen vhodnou teplotu, ale také čerstvý vzduch. Existují dva základní způsoby, jak větrat zimní zahradu. První je založený na cirkulaci, kdy horký stoupá nahoru a studený se drží u země. V zimní zahradě potom stačí otevřít proti sobě boční díl a část střechy. Stále více firem nabízí systém, který dovoluje otevřít střechu až ze dvou třetin, což majitelé ocení zvlášť v letním období.

Topit, nebo ne?

Většina majitelů volí nevytápěné zahrady nejen proto, že jsou levnější. U těchto staveb lze dobře využít toho, že sluneční záření proniká skrz sklo do interiéru, kde zadarmo ohřívá stěny a předměty a z nich teplo sálá do okolního vzduchu. U nevytápěných zahrad jsou tak okna s výbornými izolačními vlastnostmi spíš minusem než kladem. Pokud se rozhodnete zimní zahradu vytápět, vzniknou zde ideální podmínky pro pěstování tropických rostlin. Nejvhodnějším pro topení je tepelné čerpadlo, podlahové topení napojené na elektřinu nebo například solární panely. Jednodušší a levnější možnost je opatřit si některé z přenosných topidel, které firmy také nabízejí. U nich odpadá složitá instalace, zpravidla je stačí zapojit do elektrické zásuvky. A pokud si potřebujete třeba na podzim večer přitopit kdekoli v domě, není problém je tam přenést. V temperované zahradě může teplota šplhat až k dvaceti pěti stupňům a poroste zde i vlhkost vzduchu. Vzniknou zde tedy podmínky velmi podobné tropům a vhodné k pěstování orchidejí, bromélií nebo tropického ovoce.

Zahrada jako stavebnice

Přejte si zimní zahradu malou, velkou, obdélníkovou, kruhovou, s hranatou či zaoblenou střechou? Protože jde o stavby na míru, omezení neexistují téměř žádná. Konstrukci zimní zahrady si můžete zvolit ze dřeva, plastu, hliníku nebo jako kombinaci těchto materiálů. Jejich povrchová úprava je natolik kvalitní, že se o ně nemusíte skoro vůbec starat. Dřevo stačí natírat přibližně jednou za šest až osm let, ostatním materiálům se věnujete ještě méně.

Podobně existuje několik typů dveří. V nabídce jsou jak klasické, tak posuvné nebo skládací jako harmonika. Klasické jsou sice nejlevnější, ale posuvné nebo skládací umožní otevřít prakticky celou stěnu. A to bez toho, aby v podlaze zbyla kolejnice nebo vodicí lišty. Zimní zahrada se pak snadno změní v otevřenou terasu.

Zahrada v bytě

Zimní zahrada není výsadou pouze rodinných domů. Pořídit si ji lze i k panelákovému bytu. A to dokonce za mnohem méně peněz. Stačí si nechat zasklít lodžii či balkon. Výsledek je stejný jako u klasické zimní zahrady: zvětší se obytná plocha bytu, o několik měsíců si prodloužíte léto, v zimě se sníží úniky tepla v sousední místnosti o dvacet, na slunečných stranách až o třicet procent. Skleněná stěna zároveň tlumí hluk přicházející z ulice. Chrání také konstrukci domu před sněhem a vodou a celý byt před zloději.

Jaké vybrat rostliny?

V zimních zahradách, zvlášť těch orientovaných na jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní stranu se daří především rostlinám ze Středomoří. Vyhovuje jim dlouhé teplé léto, hodně slunce i světla a oproti tomu chladnější zima, kdy teplota neklesá pod pět stupňů Celsia. Tedy stejné podmínky, jaké nabízí zimní zahrada, jen ve velkých mrazech je třeba prostor přitápět, aby nedošlo k zmrznutí květin. Pro pěstování v nevytápěné zasklené zahradě jsou vhodné: