Když jde o milimetry

Metr nebo měřítko člověk potřebuje v mnoha běžných situacích – od plánování záhonů přes stavbu skleníku či pařeniště po zjišťování obvodu pasu či krku při koupi nového oblečení.

Zatímco zahradníci si vystačí s klasickým svinovacím metrem a přesností na centimetry, třeba když zakládají záhony, jiné požadavky má člověk, který se zabývá v dílně přesnou výrobou z kovu a pohybuje se v řádech desetin nebo setin milimetru. Ten pak bude potřebovat posuvné měřítko, tedy takzvanou šupleru.

Svinovací metr se nesmí zlomit

Svinovací metr by neměl chybět v žádné domácnosti. Ten, kdo ho použije jedenkrát za rok, si určitě vystačí s nejlevnějším výrobkem koupeným v hobbymarketu. Pro pravidelnou práci kolem domu se ale vyplatí pohlídat si některé z parametrů, které by měl splňovat. Velmi záleží například na kvalitě lakování kovového pásku, které mívá tendenci se časem stírat. Pro trvanlivost je důležitý i počet nýtků držících háček.

Kovové pásky, které tvoří základ každého metru, se vyrábějí v různých šířkách, obvykle v rozmezí od dvanácti do třiceti dvou milimetrů. Čím jsou širší, tím lépe odolávají zvlnění. V praxi je pak můžete bez problémů vytáhnout až do délky blížící se čtyřem metrům. To oceníte v případě, jste-li na zahradě sami. Můžete si pak metr povytáhnout, aniž by se zlomil, a zaháknout ho o hranu.

Velmi důležitá je také kvalita laku. Nejlevnější typy mívají jen jednu vrstvu, která hlavně na kraji mívá tendenci se stírat. Pro ty, kdy používají metr denně, se proto vyrábějí pásky s vícenásobným lakováním, ty nejlepší bývají potažené vrstvou plastu, který zlepší odolnost až desetkrát.

Všimněte si v obchodech i háčku na konci pásku, bývá k němu upevněný nýty. U levných dvěma, u kvalitnějších třemi. Čím pevnější uchycení, tím větší odolnost proti utržení. Při prudkém svinování háček narazí do okraje schránky metru a může se utrhnout. Páska je ale ostrá a snadno vás pořeže, což platí zvlášť pro lidi, kteří nedbají na bezpečnost práce.

Možná vás překvapí, že většina háčků se na metru pohybuje – říká se tomu true zero. Jde o přesnost měření, páska nekončí na nule, ale na prvním milimetru. Když budete měřit tak, že metr zaháknete o hranu, dostanete přesnou vzdálenost. A naopak, když ho při zjišťování vnitřního rozměru opřete o stěnu, háček se opět posune a opět vyznačí přesnou nulu.

Háčky nemusí mít jen klasický tvar, mohou dostat i podobu jakýchsi křidélek, která dovolují měřit nejen naplocho, ale i bokem pásky. Mohou být dokonce i magnetické.

Liší se i ve značení vzdálenosti. Někdy na něm najdete míru jak v centimetrech, tak placích, jindy najdete čísla po obou stranách, což se hodí v těžko přístupných prostorech.

Trendem jsou digitální posuvná měřítka

Slovo šuplera, které se všeobecně používá pro posuvná měřítka, pochází z německého Schuplehre (Schup je tah a Lehre míra nebo měřítko) a patří do celého souboru počeštěných řemeslnických výrazů z rakousko-uherského období. Pomocí posuvného měřítka lze velmi dobře zjišťovat krátké délky, hloubky a šířky a vnitřní i vnější průměry a rozteče, a to s přesností na desetiny milimetrů. Uplatnění najde především v dílnách, kde se opravdu dbá na přesnost. Skládá se z pevné a posuvné části. V základním provedení je ideální pro měření kulatých částí, trubek a průměrů. Měřítko doplňují ještě čelisti, které si spolehlivě poradí s vnitřními průměry. Vysouvací část zase měří hloubky.

Pro občasná použití v domácnosti, kdy potřebujete nahrubo změřit matice, průměry šroubů nebo vrutů, klidně poslouží i plastová varianta za několik desetikorun, do dílny se však vyplatí investovat do kvalitního celokovového měřítka. V poslední době se na trhu prosazují i digitální výrobky, které mají na pevné části malý displej. Nejenže zvětšuje přesnost z desetin na setiny, ale hlavně je výsledek mnohem lépe čitelný než na stupnici.

Při výběru posuvného měřítka je důležitá šířka posuvu, tedy na kolik je možné obě rovnoběžné čelisti od sebe oddálit, bývá to až třicet centimetrů. Důležitá je i hloubka obou čelistí pohybující se v rozmezí čtyři až šest centimetrů. Ze zadní strany najdete převodní tabulku na měření závitu.

Domácí vodováhu vyberte podle přesnosti

Vodováha není drahá a v domácnosti vám vydrží celá léta. Vyplatí se proto nešetřit a koupit spolehlivý výrobek, oceníte ho nejen při stavbě skleníku, ale třeba i doma, když budete chtít pověsit poličku nebo obrázek. Je pravda, že existuje mnoho lidí, kteří na přesnost moc nedbají a automaticky sáhnou po tom nejlevnějším. Jiní zase zkoumají, zda je na výrobku označení přesnosti a jaké. Seriózní výrobci to uvádějí. Nejlevnější přístroje mívají přesnost dva milimetry na metr, standardem pro domácnost je přesnost jeden milimetr na metr. Profesionální přístroje pak pracují s rozdílem půl milimetru na metr. Přesnější vodováhu poznáte i podle toho, že mívá alespoň jednu ze stran frézovanou – tu, kterou budete na měřenou plochu pokládat. Koupíte i takové, které mají frézované obě hrany, nezáleží tedy na tom, zda ji budete přikládat k podlaze či ke stropu.

Délka vodováhy většinou začíná na čtyřiceti centimetrech, domů si raději kupte tu o dvacet centimetrů delší. S ní už nebudete muset měřit a malovat rysku na několikrát.

Oceníte, bude-li vodováha vybavená i měřítkem, lze ji pak využít přímo jako pravítko. Nemusíte si tak při práci kreslit dlouhou linku a na ní odměřovat vzdálenost.

Nezapomeňte zkontrolovat, jakou barvu má kapalina v libele. U některých přístrojů bývá bílá průhledná. V horších světelných podmínkách se pak špatně odečítá. Lepší bývá zelená. Užitečné může být i osvětlení, k napájení slouží baterie. Lépe čitelné je pak nejen měřítko, ale i oblast kolem libel. Hodit se může i magnetická vodováha. Třeba když budete usazovat kovový skleník, nemusíte ji odkládat, udrží se na konstrukci sama, což zjednoduší a zpřesní práci.

Pokud si kupujete vodováhu na ven a víte, že vám čas od času spadne, vyberte si raději tu s dorazem. Poplastované konce ji chrání a vytvářejí jakousi deformační zónu. U těch obyčejných může pád způsobit vyosení libely a zkreslovat tak naměřené výsledky.

Některé vodováhy mají i úhloměr. V lacinějších variantách přístrojů je mechanický, měření s ním lze brát jen orientačně, přesné nabídnou digitální typy. K nejdokonalejším se řadí vodováhy s laserem, které kombinují vlastnosti klasického přístroje s laserovou měřicí technikou, která nakreslí na zdi paprsek, podle kterého se lze orientovat při další práci.

Laserové délkoměry

Laserové dálkoměry jsou určené ke snadnému určování délek, ploch a objemů. Integrovaný senzor sklonu umožňuje přesné měření sklonů a vyrovnávání objektů. Mívají několik funkcí: výpočet ploch, objemů, sčítání, odčítání, kontinuální měření, funkce výpočtu podle Pythagorovy věty a měření délek, režim kontinuálního měření s funkcí min./max., automatické sčítání a odečítání délek, ploch a objemů.

Využijete je na zahradě i stavbách, ale i při některých sportech nebo fotografování. Změří nejen délky, ale i plochu, a tak snadno zjistíte, jaké množství krycí fólie nebo mulčovací kůry je třeba koupit.

Tip redakce

Víte, jak poznáte, který svinovací metr je opravdu pevný a nebude se vlnit? Při nákupu si vyberte několik výrobků, povytahujte je a držte podobně jako rybářský prut. Který bude držet vytažený co nejdéle, ten si kupte. Nebude se vlnit a vy si tak zjednodušíte práci.

Detektory kovů

Detektor kovů není jen pro hledače pokladů. Oceníte ho i na zahradě a v domácnosti, například nechcete-li si při vrtání narušit elektrické vedení. Anebo když plánujete něco těžšího přidělat na sádrokartonovou stěnu a potřebujete najít kovové profily tvořící nosnou konstrukci příčky. Detektor kovu obojí zvládne spolehlivě.

Na trhu najdete jak ty pro domácí použití za několik stokorun, tak profesionální přístroje za desítky tisíc korun. Rozdíl mezi nimi je hlavně v hloubce, do které přístroj kov zaznamená, a také v přesnosti zaměření. Pro domácí využití vám většinou stačí ty levnější. Anebo mobilní telefon, do nějž si lze stáhnout aplikaci, která tuto práci zvládne zadarmo. Ovšem bez záruky přesnosti, funkčnost si musí každý vyzkoušet sám v místě, kde ví, že se nějaký kov nachází.

Radek Tichý, foto Shutterstock

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2018.