Když léčí benedikt

Benediktu lékařskému se říká i čubet, požehnaný či hořký bodlák. Pěkný je i jeho lidový název krásnovlásek. Bylina pomáhá při špatném trávení, onemocnění jater, žlučníku a celého trávicího traktu včetně slinivky.

Benedikt lékařský (Cnicus benedictus) je známý i pod synonymy Centaurea benedicta či Benedicta officinalis. Léčivé schopnosti má díky hořčině knicin, která mu dodává specifickou chuť. Využívá se v potravinářství, konkrétně v pivovarnictví jako částečná náhrada chmelu, či likérnictví, je také součástí francouzského likéru benediktinka. Žluté květy dříve nahrazovaly vzácný a drahý šafrán.

Na játra i srdce

Lidové léčitelství zná benedikt jako celkově posilující bylinu, která pomáhá především při onemocněních trávicího traktu, jater, žlučníku, slinivky, užívá se při žaludečních a dvanácterníkových vředech. Zastavuje rovněž nežádoucí kvašení ve střevech a povzbuzuje chuť k jídlu. Jeho účinky jsou ale daleko komplexnější, obsahuje antivirotické a antibiotické látky, proto se osvědčuje i jako prostředek pro povzbuzení imunity. Podle posledních studií také pomáhá zastavovat rakovinné bujení. Posiluje srdce a nervy a podporuje vylučování kyseliny močové, čímž pomáhá při dně a revmatismu, ale i lupénce. Lze jej využívat i zevně, kdy obklad z benediktu ulevuje od ekzémů, pásového oparu, léčí i těžko se hojící rány, jako jsou bércové vředy. Protože jej lze používat dlouhodobě a nemá vedlejší účinky, hodí se také pro seniory a děti.

Sběr a pěstování

Benedikt lékařský patří do čeledi hvězdnicovitých, pochází z oblasti Středomoří a Střední Asie. Jednoletá bylina dorůstá do výšky asi půl metru. Poměrně dlouhé kopinaté listy tvoří doširoka rozprostřenou přízemní růžici. Lodyha je načervenalá, hustě ochlupená, listy drsné a na omak nepříjemné, proto se při jejich sběru doporučuje používat důsledně rukavice. Květy jsou žluté a rozkvétají v polovině léta. Vroubí je listeny, které přecházejí v delší ostny.

Benediktu se daří na slunných místech, potřebuje sušší kvalitní a na humus bohatou zásaditou půdu. Bylina se pěstuje z přímého výsevu v dubnu do prohřáté půdy. Osivo vzchází do dvou týdnů, poté se vyjednotí, mezi řádky by mělo zůstat místo alespoň čtyřicet centimetrů. Než se rostliny zapojí, půdu plejte a kypřete. Listy a květní lodyhy se sklízejí těsně před rozkvětem, tedy nejčastěji koncem června, kdy jsou nejbohatší na obsah léčivých látek. Nadzemní část se odstřihuje, rostliny ale už do podzimu příliš neobrazí. Materiál se suší ve stínu rozprostřený na sítu či plachtě. Pozor, světlezelená nať je pokryta jemnými chloupky, které mohou po usušení dráždit dýchací cesty. Proto s usušenou bylinou pracujte opatrně a dýchací cesty si preventivně chraňte například navlhčeným šátkem.

Přípravky z benediktu

Odvar
Dvě čajové lžičky sušené natě přelijte čtvrt litrem vroucí vody a nechte alespoň deset minut louhovat. Odvar pro povzbuzení chuti se pije půl hodiny před jídlem, pro úlevu od trávicích potíží se užívá třikrát denně mezi hlavními jídly. Nápoj si připravte vždy čerstvý.

Výluh s alkoholem
Jeden díl – jako odměrku používejte třeba malý hrnek – suchých rozdrcených lístků smíchejte se stejným objemem alkoholu a doplňte osmi díly vody. Vše smíchejte a nechte dva dny odstát a poté slijte. Malá odlivka se pije ráno před snídaní na povzbuzení trávení.

Odvar s červeným vínem
Jednu polévkovou lžíci sušeného benediktu nasypte do půl litru červeného vína, přiveďte k varu a mírným varem pokračujte, dokud se objem nezmenší na polovinu. Vzniklý koncentrát sceďte a pijte při problémech se žaludkem nebo játry.

Pro omývání ran
Hrst sušené nati přelijte litrem vřelé vody a nechte pod pokličkou zchladnout. Roztok přefiltrujte přes plátno a používejte na vyčištění ran. Může se přilít i do sedací lázně při léčbě hemoroidů.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz