Když na zahradě nebydlíte sami…
Nejen bazén či zahradní domek patří na zahradu. Jak roste obliba chovu koní, koz, ovcí, králíků nebo morčat, stále častěji jsou zde k vidění i ohrady a voliéry. Víte, jak zvířatům zajistit venku patřičný komfort, aby […]
Nejen bazén či zahradní domek patří na zahradu. Jak roste obliba chovu koní, koz, ovcí, králíků nebo morčat, stále častěji jsou zde k vidění i ohrady a voliéry.
Víte, jak zvířatům zajistit venku patřičný komfort, aby žila spokojeně a přinesla vám radost? Velké a spolehlivě oplocené výběhy, kotce a voliér jsou základ.
Jak ohradit pastvinu?
Pokud se rozhodnete chovat ovce, kozy, nebo dokonce koně či skot, je třeba se nejprve podrobně seznámit se vším, co to obnáší. Mimo jiné budete muset přichystat i ohradu, která zvířatům vymezí prostor. Čím větší bude, tím lépe. Zároveň tak zvýšíte šanci, že zde stihne dorůstat tráva. I když to záleží také na počtu zvířat, počasí, půdě, typu louky a podobně.
Ovšem vymezit pastvu je nezbytné, aby zvířata nemohla proniknout mimo ni a způsobit škody či si sama ublížit.
Základem ohrady jsou do země zatlučené kůly v rozestupu okolo čtyř metrů, nejpřirozeněji působí klasické dřevěné. Můžete si je sami připravit, nebo již hotové zakoupit. Na běžné louky postačí kůly smrkové, musí být však impregnované – pak vydrží nejméně deset let. Pokud se chystáte ohradit pozemek trvale podmáčený, zvolte dřevo dubové. Univerzální použití má velmi trvanlivý a odolný akát. Kůly musí být do země zapuštěny nejméně z jedné čtvrtiny, lze je zatlouct, vkládat do vyvrtaných děr nebo upevnit do lůžek z betonu. Stabilita ohrady je velmi důležitá – pokud na stavbu nemáte dostatek času či zkušeností, svěřte ji profesionálům.
Na základ z kůlu se pak upevňují dřevěná prkna, latě či pletivo. Dnes však zcela převládají praktické elektrické pásky, šňůry či lanka. Tyto ohradníky, které lze s latěmi i kombinovat, efektivně brání zvířatům v úniku. Stačí pár nepříjemných štípnutí a nebudou ji více překonávat, zatímco u klasické ohrady, byť dva metry vysoké, to vyzkouší opět. Zvláště vynalézavé a skvěle šplhající kozy to považují za dobrou zábavu, u ostatních záleží na povaze jednotlivce. Vhodný typ ohradníků závisí na druhu zvířat – například koně je musí dobře vidět, proto se používají pásky. Pro ovce a kozy je vhodnější vodivá síť, na rozdíl od citlivých koní a klidného skotu je štípající lanka nemusí zastavit.
Pozor na nebezpečné předměty
Pro menší zvířata lze přichystat i mobilní ohrady z elektrických ohradníků nebo sítí. Snadno je postavíte z tyček, které jsou jejich součástí. Využít je lze i pro drůbež – některé typy sítí jsou určené přímo pro ni.
V ohradě nikdy nesmí být ostré pahýly dřeva, čnějící hřebíky a podobné předměty, o které se mohou zvířata zranit. Zcela nepřípustné jsou ostnaté dráty! Elektrické sítě by neměly zůstávat bez napětí – zvířata pak mohou oky prostrčit hlavu, zamotat se a v nejhorším případě i uškrtit. Pozor na to, že jejich účinnost snižuje prorůstající tráva.
Voliéry a králíkárny
Pevný a stabilní základ vyžadují i voliéry a kotce pro králíky. Konstrukce může být kovová i dřevěná, ochranný nátěr je nezbytný. Pro králíky se používá takzvané králičí pletivo, které má oka ideální velikosti. Podobné se hodí i pro větší druhy ptáků, jen pro papoušky zvolte silnější. Menší ptáci vyžadují pletivo, kterým nemohou prostrčit hlavu a ublížit si – konkrétní rozměry poradí chovatel, od kterého získáte i všechny další potřebné rady. Voliéry i králičí kotce stavte s jednou stěnou krytou a nezapomeňte na ochranu před deštěm, větrem i horkým sluncem.
Čím větší a lépe vybavenou voliéru ptákům připravíte, tím spokojenější budou. Také králíkům lze poskytnout příjemnější život, než pouze v kotci – výběh je však třeba zabezpečit proti podhrabání. Jednodušším řešením je ohrada s pletivem na dně. To může krýt výběh i svrchu a chránit tak králíky před predátory a zamezit jim ve vyskakování. Pozor však na to, že v létě musí mít vždy možnost ukrýt se do stínu.
Psí kotce
I když váš pes pobývá v noci a za ošklivého počasí doma, v zahradě ocení i kotec, který doplňuje boudu a nabízí více místa pro pohyb a rozhled. Proto nezapomeňte, že minimálně dvě jeho stěny by měly být průhledné, jinak bude zvířeti chybět správný kontakt s okolím, což se může negativně projevit na jeho psychice.
Nejluxusnější kotce jsou zděné, doplněné mřížemi. K jejich přednostem patří dlouhá životnost, tepelná stálost prostředí a bytelnost. Ovšem může se v nich držet vlhkost, což je problém. Většina majitelů psů proto volí dřevěnou konstrukci a na výplň ocelovou mříž nebo pletivo s menšími oky, aby jimi pes neprostrčil hlavu a také je nemohl kousat. Jako zcela nevhodný odborníci označují plech, a to i na pouhé zastřešení výběhu nebo pobití dřevěných částí kotce. Nejenže příliš dlouho nevydrží, ale stačí malý, ven ohnutý kousek nebo ostřejší hrana a psovi hrozí nebezpečí nepříjemných úrazů. Navíc některá plemena ho dokážou zuby roztrhat. Podobné je to i u tvrdých plastů.
Nezapomeňte na střechu a podlahu
Střecha kotce musí na všech stranách dostatečně přesahovat půdorys podlahy, aby při dešti dovnitř nezatékalo. Většinou se dělá z lehký krytin se sklonem do stran nebo dozadu. Nezapomeňte však ani na podlahu. I když zde zvíře bude pobývat jen občas, brzo prostor v kotci vyšlape a po dešti zde vznikne bláto. Nejčastěji se podlaha dělá ze dřeva, betonu či dlažby, která ale není vhodná pro velké psy. Je velmi tvrdá a může způsobit nebo zavinit zhoršení artrózy.
Viola Martinková, foto Shutterstock