Když přichází jaro…

Únor bývá přelomový měsíc, kdy po zimě přicházejí první náznaky jara. Signálem, že se opravdu blíží, jsou ovšem jehnědy na lískách.

Lísky jako užitkové stromy…

Lísky (Coryllus avellana) se v posledních letech stávají nejen hitem přírodních zahrad. Jejich snadné pěstování i nenáročnost na místo – vypořádají se s těžkými stanovišti na podmáčených chudých půdách, strmých svazích, místech se stálým větrem, ale i se znečištěním prostředím – z nich dělají ideální keře také do měst, kde slouží jako rekultivační rostliny, například ke zpevňování náspů a břehů. Jde navíc o původní tuzemský druh, na nějž se váže velké množství dalších užitečných živočichů. Lísky nejčastěji rostou jako vícekmenný keř, je to větrosnubná jednodomá rostlina, proto odpadá zahradníkům starost s hledáním vhodného opylovače.

… i jako okrasné dřeviny

V soukromých zahradách se často můžete setkat s červenolistou formou lísky ‚Purpurea‘. Její barva je hodně tmavá, proto se vysazuje na stanoviště, kdy vynikne, což jsou slunečná místa, na pozadí světlých zdí nebo jako doplněk panašovaných zahradních kultivarů listnatých dřevin. S tmavými jehličnany se kombinuje hůře. Solitérní umístění vyžaduje kultivar ‚Contorta‘ s kroucenými větvičkami, zajímavými právě v předjaří, různě stočené či kadeřavé má tento keř i listy. V parcích se můžete setkat často také s lískou tureckou, původem z Balkánu, která roste výhradně jako vysoký strom s kmenem a korunou.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2017.