Image012-2.jpg

Když se rozhodnete sbírat ovocné stromy…

06. 12. 2019
Diskuze (0)
Sdílet

Někdo ukrývá ve skříni kolekci cenných zámek, jiný – třeba majitel této rozlehlé parcely na Mělnicku – sbírá unikátní a raritní ovocné stromy. Má jich plnou zahradu. Nejkrásnější je na podzim. Vybarvuje se zde nejen […]

Někdo ukrývá ve skříni kolekci cenných zámek, jiný – třeba majitel této rozlehlé parcely na Mělnicku – sbírá unikátní a raritní ovocné stromy. Má jich plnou zahradu. Nejkrásnější je na podzim. Vybarvuje se zde nejen listí, ale i rostliny na břehu velkého jezírka.

Na začátku byl zpustlý pozemek s funkcionalistickou vilou, přestárlými ovocnými stromy a spoustou náletových dřevin. Majitel si ponechal jen ty s nejhezčím tvarem, jeden akát a staré švestky, které tvoří pozadí zahrady. Zbytek vyklučil a vykopal i s kořeny.

 

Sbírka ovocných stromů

Na pozemku založil jak okrasné, tak užitkové záhony a také vysadil další ovocné stromy. Zabývá se totiž sběrem zajímavých a někdy i téměř vyhynulých odrůd, které podle něj zkrášlí místo stejně jako nějaké dendrologické zvláštnosti. Mezi jeho nejcennější stromy patří raritní raná třešeň, pěstuje si několik odrůd broskví, které postupně dozrávají. Anebo i rouby odrůd hrušní, které prý nemají ani ve šlechtitelském ovocnářském ústavu v Holovousech. „Kdysi mi totiž padla do ruky stará učebnice pomologie a zalíbila se mi tam jedna hodně pozdní hrušeň. A to tak moc, že jsem ji pak sháněl ve školkách po celé republice. A nakonec uspěl,“ vysvětluje zahradník, jak ke své zálibě přišel. Pravidelně tak sklízí gigahrušky. Ačkoli se časem ukázalo, že půda na pozemku je pro stromy nevhodná. Zahrada se nachází na opuce a vrstva zeminy je mělká, proto ji sem musel přisypávat – kolem dřevin postupně hloubil jámy a vyměňoval půdu za kvalitní.

Když jezírko, tak velké

V okrasné části zaujme jezírko. „Než jsem začal vodní zónu budovat, prostudoval jsem knížky stavitelů fóliových nádrží,“ říká majitel a pokračuje: „Po jejich přečetní jsem sedl a kreslil jednotlivé pohledy a řezy dnem. Pak jsem vyhloubil jámu a nechal si svařit fólii. Výsledek se líbil natolik, že jsem začal přemýšlet o tom, jestli by nemělo být v zahradě vody více…“ Začalo se tedy opět kopat a z jezírka se stalo maxijezírko. „Věděl jsem, že tu budu chtít jak lekníny, tak rostliny milující mělčiny. A protože jsem se bál poškození fólie, přizpůsobil jsem jejich pěstování přímo profil dna, a to včetně šesti hlubších leknínových nádrží. Teprve pak jsem nechal svařit fólii na míru,“ vzpomíná zahradník.

V rybníčku pak ještě postavil ostrůvek. Práce navíc rozhodně nelituje. Plavání v členité nádrži je zajímavější než se pohybovat sem a tam od břehu ke břehu. Jako odrazový plavecký můstek slouží monumentální balvan z lomu.

Vedle vody se nachází zpevněná plocha s relaxační lavičkou a pozorovatelnou v jednom, v budoucnu tu má přibýt ještě altán. Kolem jsou vysazené letničky a trvalky, v bažině u vodní plochy bují šmel okoličnatý, žabník jitrocelový, himálajské primule a upolíny.

Čistění vody

Velké jezírko je krásné, ale také energeticky náročné. O čistotu vody se starají dvě motorová čerpadla se spotřebou asi dvě stě wattů. Protože běží nonstop, stojí to nemalé peníze.

Jezírko je bez takzvané čisticí zóny, další část pozemku pro ni majitel obětovat nechtěl. O kvalitu se spolu s čerpadlem starají dva uměle vybudované potůčky s břehy zarostlými kosatci, blatouchy, rozrazilem, pomněnkami a šídlatkami. Meandrují pozemkem a jejich délka čítá téměř třicet metrů.

Nad potůčky vznikla prameniště – jedno na úrovni okolního trávníku, druhé na umělém pahorku, který vznikl ze zeminy, jež zbyla po vykopání jezírka. Na jeho vrcholku roste vrba, svahy pokrývá skalník a brčál. To vše doplňuje kosodřevina.

„Nyní už rostliny v jezírku a umělých vodotečích jezírko čistí, nějakou dobu ale trvalo, než se mi podařilo nastolit přírodní rovnováhu. Nešlo to samozřejmě hned, první dva roky jsem po zimě sbíral z vody nánosy řas,“ říká majitel a všem, kdo to chtějí také zkusit, doporučuje především trpělivost.

Jezírko krášlí lekníny a kosatce

„Při osazování jezírka jsem ze začátku nakupoval skoro všechny dostupné vodní rostliny a pak zkoušel, kam je dát. Třeba blatouchy jsem tehdy v zahradnictví skoupil všechny,“ přiznává majitel. Jeho nejoblíbenější vodní rostlinou jsou krásné a vděčné lekníny. Postupně vykvétají až do mrazů, a když pod hladinou zůstane nerozvité poupě, rozvine se třeba už v březnu. V přítocích jezírka rostou i bahenní druhy, například kosatec sibiřský. Kolem jezírka prorůstá do okolního terénu modře kvetoucí tradeskancie.

Místo pro ovoce a zeleninu

Na zahradu patří i zeleninové záhony. V řádcích tu rostou brambory, kopr, česnek, cibule, to vše prorostlé aksamitníky. Od okrasné části jsou oddělené nízkým valem z červenolistých dřišťálů.

Podél zdi domu rostou malinoostružiny a ostružiny. Dva roky se plazily po zemi, komplikovaly sečení trávy a trhat plody také moc nešlo. Pak majitel vyrobil drátěné opory a jimi je propletl. Jako zajímavost roste i v užitkové části hrušeň nashi, která dává velmi šťavnaté plody.

Radka Borovičková, foto Zdeněk Roller

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě top
Sdílejte článek

Diskuze