HLAVNIshutterstock_1805756530.jpg

Když živý plot potřebuje restart

28. 03. 2023
Diskuze (0)
Sdílet

Husté porosty spolehlivě vyřeší celou řadu zahradních problémů: odcloní zákoutí, abyste si v něm mohli vychutnat klidné soukromí, vymezí hranice pozemku a oddělí různé části zahrady. Co ale dělat, když živý plot přeroste?  Promyslete načasování Zmlazovací […]

Husté porosty spolehlivě vyřeší celou řadu zahradních problémů: odcloní zákoutí, abyste si v něm mohli vychutnat klidné soukromí, vymezí hranice pozemku a oddělí různé části zahrady. Co ale dělat, když živý plot přeroste? 

Živý plot

Foto: Shutterstock

Promyslete načasování

Zmlazovací řez se u keřů provádí poměrně často – a na úvod se sluší dodat, že vlastně ani neexistuje důvod, aby se vyhnul živým plotům, které se právě z těchto keřů skládají. K radikálnímu řezu se přistupuje výhradně v nejnutnějších případech, protože jde o poměrně náročný zásah, s nímž se budou dřeviny klidně i několik let vyrovnávat.

Stejně tak je důležité správně odhadnout, u kterých druhů se zmlazení vůbec provést dá, ne všechny keře totiž vynikají potřebnou odolností. V neposlední řadě se vám vyplatí promyslet načasování: zmlazení by se nikdy nemělo dělat během vegetace, kdy u dřevin probíhá plný růst.

Kdy provést řez?

Kdy tedy nastává nejlepší termín pro restart živých plotů? V případě odolných dřevin, které nemají tendenci namrzat, se můžete do prořezu pustit během zimy nebo v předjaří, ideálně pak někdy mezi prosincem a začátkem dubna. U citlivých dřevin, jež mívají sklon k namrzání během zimy, se za vhodnější termín považuje březen nebo duben, kdy teploty už většinou neklesají tak hluboko.

Někdy se můžete setkat i s názorem, že se zmlazení dá úspěšně provést na podzim – touto radou se ale nenechte zviklat. Důvod? Keře prořezané v říjnu či v listopadu mohou do zimy ještě stihnout narašit, jejich mladé výhonky ale nebudou dostatečně pevné, aby odolaly poklesům teplot pod bod mrazu.

Živý plot

Foto: Shutterstock

Kdy přistoupit ke zmlazení?

Živé ploty bývají poměrně náročné na údržbu. Vyžadují zálivku, hnojení a ty tvarované také pravidelný řez. Pokud na tvarování zapomenete, třeba i na několik let, dřeviny přerostou – a jehličnany typicky začnou odspodu nebo z boku vyholovat. Právě fakt, že přerostlé živé ploty přestávají plnit svoji funkci, se stává častým impulsem pro zahradníky, aby se pustili do zmlazení. Ne nadarmo se tomuto kroku přezdívá „rekonstrukce živého plotu”.

Hlubokým zmlazením se rozumí radikální řez, při kterém se buď odstraňují všechny větve až k půdnímu povrchu, nebo se zkracuje výška porostu o více než jednu třetinu. Aby tento radikální zásah přinesl pozitivní efekt a nenapáchal škody, musí se provést správně a v tu nejlepší dobu. Situaci komplikuje fakt, že se nám u každé dřeviny otevírají trochu jiné možnosti. Zatímco některý živý plot snese kompletní odstranění výhonů až u půdního povrchu, u jiných by totožný postup znamenal zcela jistý konec. Jak se tedy v možnostech zmlazení vůbec vyznat?

Stačí si zapamatovat pár pravidel:

1. Rychle rostoucí a odolné dřeviny si poradí s hlubokým zmlazením. Jako příklad můžeme uvést tavolník, pustoryl, zlatice nebo dříny s barevnými výhony.

2. Stálezelené jehličnany většinou zmlazení umožňují také, ale spíš jen částečné. Zatímco tis červený platí za dřevinu, kterou můžete zmladit na krátký pařez, u zeravů byste s tímto přístupem těžko pochodili. I tak se ale tyto keře dají zkrátit leckdy až o polovinu výšky, pouze u letitých dřevin by zkrácení nemělo přesáhnout jednu třetinu. Řezné rány ale bývají viditelné po mnoho let, až časem je přerostou postranní větévky.

3. Ačkoliv většina dřevin snese i výrazné zmenšení výšky, jen některé si poradí se zmlazením bočních stěn. Listnáče se s touto situací popasují mnohem lépe než stálezelené jehličnany, ty totiž při prořezu, který z boku zasahuje do starého dřeva, už většinou neobrazí. Výjimku opět představuje tis červený.

 

Živý plot

Foto: Shutterstock

4. Opatrně postupujte i při zmlazení stálezelených listnatých keřů. Většinou si se zkrácením větví poradí, ovšem za předpokladu, že řez provedete v klidovém období, tedy nejlépe brzy na jaře, kdy už v českých podmínkách nehrozí extra silné mrazy.

5. Při zkracování větví o průměru silnějším než 5 centimetrů doporučujeme, ať řeznou ránu ošetříte štěpařským voskem. Tato úprava se hodí hlavně pro citlivější dřeviny, u nenáročných svíd nemusíte aplikovat ani vosk, ani ochranný nátěr.

Čistý řez vyžaduje správné nářadí

Při hlubokém zmlazení živých plotů i jiných keřů si nevystačíte s pouhým plotostřihem. Jako cenný pomocník se vám osvědčí především zahradnická pilka, přesto si ale připravte i dvoje nůžky: klasické zahradnické a pákové. Pákové nůžky se vám budou hodit i při průklestu přerostlých keřů mimo živý plot, perfektně totiž prodlouží ruce, díky čemuž se dostanete i k hůře dostupným větvím.

Text: Lucie Peukertová, foto: Shutterstock

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě top
Sdílejte článek

Diskuze