Klasický, nebo živý plot?

Plot vymezuje hranici pozemku, chrání soukromí a některé typy dokonce snižují i obtěžující hluk z okolí. Jaká varianta je vhodná do města a která budou ideální na venkovskou zahradu?

Dlouhou životnost mají ploty kovové či kované.

Ačkoli se to možná nezdá, právě plot ovlivňuje styl zahrady. Ideálním řešením by bylo sjednotit typ s okolními domy, ale to se v praxi jen tak nepovede. Naopak – v jedné ulici většinou najdete různé druhy a materiály, které ukazují na vkus i potřeby majitelů. A někteří se dokonce obejdou i bez něj, ale je to opravdu výjimka. Uvidíte to třeba v Anglii, u nás pak u domů postavených na samotě. Většinou je však plot nutností. A protože jde v ideálním případě o investici na mnoho nadcházejících let, vyplatí se vybrat takový, který bude nejen funkční, ale ani se po pár letech neokouká.

Plaňkový plot dobře vypadá u zahrady selského stylu.

Klasika, nebo živý plot?

Vysadit kolem domu pouze živý plot se majitelé rozhodují výjimečně. Chrání totiž jen omezeně a třeba divoká zvěř jím projde bez problémů. Proto se většinou setkáte s kombinací klasického stavěné a vysázeného z různých druhů keřů a stromů. Zatímco ten první se postará o zabezpečení pozemku, živý ho částečně zakryje a lépe začlení do zahrady. Na každý typ si také počkáte jinak dlouho. Plot postavený z již hotových dílců vznikne i během jediného dne. Ty zděné vyžadující betonový základ máte za několik dnů či týdnů. A ten živý roste i několik let, záleží na velikosti vysazovaných rostlin i na druhu dřeviny. Například zeravy (Thuja) a habry (Carpinus betulus) za čtyři až šest let dosáhnou výšky a zahustí se tak, že ochrání vaše soukromí. Ale u pomalu rostoucích druhů, jako je tis červený (Taxus baccata) bude doba mnohem delší. Pokud se vám nechce tak dlouho čekat, lze alespoň v některých částech zahrady vysadit vzrostlé a třeba i zapěstované rostliny, které jsou určené pro živé ploty, takže jsou dokonce i tvarované.

Podezdívka je stabilní a zabrání vstupu i divoké zvěři.

Více stylů není na škodu

Na jednom pozemku se může objevit i více typů oplocení. Někdy je to dokonce logické. Jiný se hodí směrem do ulice a odlišný potřebujete třeba k vymezení parcely mezi sousedy. Zatímco do toho prvního se často investují i nemalé částky, protože bývá reprezentativní, ty k sousedům jsou spíše praktickým a úsporným řešením.

Ploty, přesněji různé stěny a clony, využijete také uvnitř zahrady. Příkladem je odpočinková terasa nebo bazén, kde chcete trávit volný čas v soukromí. O odclonění se tu starají paravány a designové stěny ze dřeva nebo moderního cortenu. Působí i jako zajímavý prvek v zahradě.

K ochraně soukromí poslouží i zelené stěny z ovocných stromů.

Co jste možná nevěděli…

Typ, materiál i výška by se měly odvíjet hlavně od místa, kde se oplocení nachází. Venkovské a městské zahrady se často různí. Všeobecně platí, že ta nejjednodušší řešení bývají nejvíce funkční. Nebojte se venkovskou zahradu obehnat klasickým dřevěným plotem farmářského typu. Tato varianta může mít mnoho podob a většinou ji tvoří dřevěné řezivo uložené horizontálně. Vertikální latě vzbuzují dojem tradičního plaňkového plotu, který se ale nehodí ke všem typům zahrad. Dobře vypadá hlavně u tradiční venkovské architektury a krásně doplní zahradu selského typu. U moderního rodinného domu ale raději vyberte jinou variantu. Dlouhou životnost mají ploty kovové. Ty se dají sestavit z již sériově vyrobených dílců nebo si ho nechte vyrobit na míru. Mohou působit minimalisticky nebo na sebe strhnou pozornost v případě detailního rukodělného zpracování, vše záleží na osobním vkusu a místě, kam se instaluje.

Rychlé a levné řešení

Zřejmě nejoblíbenějším typem oplocení českých zahrad na venkově i ve městě je kovové pletivo s plastovou povrchovou úpravou. Najdete ho minimálně jako předěl mezi sousedními pozemky, někdo ho používá i směrem do ulice. Je levné, nabízí se v mnoha variantách a rozměrech, dá se instalovat svépomocí. Nejoblíbenější bývá v zelené barvě, majitelé si myslí, že splyne se zahradou. Je to ale přesně naopak, zbytečně na sebe upozorňuje. Na trhu jsou ale dostupné i typy v antracitové barvě, kterých si z větší vzdálenosti opravdu nevšimnete. Na nenápadný plot proto volte vždy tmavé pletivo.
Při instalaci se můžete rozhodnout pro variantu bez nebo s betonovou podezdívkou. Ta vyřeší problém s podlézáním divoké zvěře pod pletivem nebo s podhrabáváním psů. Ovšem bariéra brání v migraci i užitečným živočichům, například ježek podezdívku nepřekoná. Jestliže tedy zakládáte svou zahradu na ekologických principech, stavte raději plot bez podezdívky. Při budování základu využijte na jednotlivé sloupky půdní vrták – na sypkou zeminu stačí ruční, u těžké a kamenité se neobejdete bez motorového provedení. Stavbu tak zvládnete snadno a rychle s minimálním množstvím vykopané zeminy, a navíc do požadované hloubky základu.

Výsadba živého plotu

Zelené stěny jsou běžnou součástí rodinných zahrad hlavně díky tomu, že vytvoří pohledově zajímavou clonu a zvolíte-li kvetoucí, nahradí nebo dobře doplní trvalky a letničky. Nejprve se rozhodněte, zda plot vysadíte z jednoho nebo více druhů dřevin. V prvním případě se rostliny sází do rýhy jen v jediné řadě s odstupem, který danému druhu vyhovuje. Nezapomeňte stromkům přidat stávající zeminou smíchanou s kompostem nebo zahradnickým substrátem. Touto metodou lze založit i víceřadé ploty. Ne všude je to ale možné, pak sázejte do klasické jamky, která by ale měla mít dostatečnou velikost, aby se do ní vešel kompost nebo vylepšující substrát. V přírodních nebo venkovských zahradách se často setkáte také s vícedruhovými ploty, které se netvarují, ale naopak se nechávají volně růst. V praxi mívají často i větší průměr a vysazují se bodově do vymezeného pásu.

Co je náročnější na péči?

Jak o plot stavěný, tak živý se budete muset starat. U těch prvních záleží především na použitém materiálu. Kov musí mít buď pozinkovanou úpravu, nebo je nutné ho natřít ochranným nátěrem, ten ovšem bude třeba po letech obnovit. Dřevo lze na stavbu použít dokonce i bez povrchové úpravy, ale volte výhradně tvrdý dub nebo modřín, který obsahuje pryskyřice. Měkké druhy se bez ošetření neobejdou. Nátěry bude nutné navíc po několika letech obnovit. Jestliže plánujete pro kotvení plotu použít dřevěné sloupky, dodržujte pravidlo, že nemají přijít do styku se zeminou. Nejlépe by se tedy měly kotvit pomocí ocelových hrotů nebo tyčí.

U tvarovaného živého plotu je nutné provést řez minimálně jednou u pomalu rostoucích druhů či dvakrát do roka u dřevin s rychlým vývojem. Volně rostlé živé ploty je vhodné po několika letech, maximálně po pěti, ošetřit průklestem, který je zmladí.

Tip redakce

Věděli jste, že byste měli živý plot udržovat i ze strany souseda? Pokud to neděláte, může dojít ke sporům. Jestliže to prostor jen trochu umožňuje, snažte se dřeviny vysadit s odstupem od oplocení nebo se ještě před výsadbou sejděte se sousedem a proberte s ním, zda mu nebude vadit, když dřeviny prorostou i na jeho zahradu.

Lucie Peukertová, foto autorka a Shutterstock