Kompost nad zlato

Při správném postupu kompostování už nemusíte plnit popelnici na bioodpad ani kupovat komerční substráty. Vyrobíte si je zdarma sami. V malé a zkultivované verzi napodobíte dokonalý cyklus rozkladu a znovuzrození, který probíhá v přírodě.

foto Shutterstock

Co kompostovat?

Veškerý odpad ze zahrady a téměř všechen bioodpad z domácnosti můžete proměnit na kvalitní výživný substrát. Zkompostovat se dají i papírové utěrky a ubrousky, papírové sáčky s čajem, přidat můžete také nepotištěný papír nebo lepenku. Obavy nemusíte mít ani ze slupek exotického ovoce – případné postřiky se do pár týdnů rozloží, poradí si s nimi totiž mikroorganismy, kterým vděčíte za zázračnou proměnu odpadu v hnojivo. Obzvlášť slupky banánů se považují za cennou přísadou, poněvadž obsahují mnoho prospěšného hořčíku i draslíku. Zkompostovat můžete i větve z prořezávek, měli byste je však předem nasekat nadrobno nebo naštěpkovat, jinak bude rozklad probíhat velmi dlouho. Bát se nemusíte ani listí ořešáku, jen se rozkládá déle. Na kompost samozřejmě nepatří žádný odpad, který není organického původu – například plasty nebo popel z uhlí. Popel ze dřeva je naopak příměsí velice žádoucí, dodá cenné minerály.

foto Shutterstock

Jak kompostovat?

Pokud budete materiál náhodně házet na hromadu v koutě zahrady, výsledku se nakonec také dočkáte – ale až za dlouho a méně kvalitního. Jestli si přejete prvotřídní, kyprý a výživný kompost, nakrmte ho správnou směsí. Přibližně tři čtvrtiny směsi by měly tvořit takzvané hnědé, suché materiály bohaté na uhlík (listí, sláma, štěpka, piliny, papír), zbytek pak zelené, na dusík bohaté složky (zelená tráva a čerstvý plevel, zvířecí trus, většina zbytků z kuchyně). Zvláště v létě nejspíš přirozeně narazíte na přebytek zelené hmoty. Vyplatí se proto ponechat si stranou kupku listí, štěpky, nebo trávy, kterou nejdříve usušíte, a čerstvou trávu s nimi poté smísit. Díky optimálnímu složení bude rozklad probíhat aerobně, za přístupu vzduchu. Kompost nebude zapáchat, uzraje rychleji, a dosáhnete tak výtečné kvality výsledného materiálu. Budou-li ve směsi naopak chybět materiály bohatší na dusík, rozklad proběhne pomalým tempem a vznikne vám substrát chudý na živiny. Pokud však listí či štěpku prolijete zákvasem z drůbežího trusu nebo kopřiv, můžete docílit přínosné rovnováhy.

foto Shutterstock

V čem kompostovat?

Pokud vlastníte velkou zahradu, která produkuje mnoho materiálu ke zkompostování, můžete vytvořit pouhou kupu – délku si můžete zvolit libovolnou, ale na výšku by měla měřit maximálně metr, na šířku metr a půl. Počítejte ovšem s tím, že na okrajích neproběhne rozklad tak rychle jako uvnitř. Ohrazení se vyplatí právě proto, že drží materiál pěkně pohromadě. Kompost v něm navíc lépe vypadá – a hrazení můžete snadno zakrýt keři, vysokými trvalkami, letničkami, trávami. Mezi zem a kompost nepokládejte žádnou neprostupnou bariéru, z půdy se do něj rychleji nastěhují užiteční pomocníci – žížaly, svinky, stínky a armáda bakterií. Aby rozklad probíhal optimálně, potřebuje přísun kyslíku – výhodou proto mohou být ohrádky vzdušné, s mezerami mezi prkny či latěmi. Na druhou stranu jimi může materiál vypadávat, často tedy vyžadují ještě přídavné a pletivo. Z dlouholetých zkušeností zahradníků vyplývá, že rozhoduje hlavně optimální skladba kompostu, která přístup vzduchu umožní. Platí to i naopak – kupu slehlé travičky nezachrání ani vzdušná ohrádka. Každopádně počítejte s tím, že než se materiál slehne, zabere mnoho prostoru. A že ohrádky potřebujete alespoň dvě, a ještě lépe tři. Přehazování kompostu totiž materiál provzdušní a urychlí celé zrání – musíte však mít kam ho přehazovat. A při dozrávání staršího kompostu je lepší nový materiál ukládat na nové místo. Kompost můžete přeházet každý měsíc, ale stačí i jednou či dvakrát v průběhu zrání. V období od podzimu do jara, kdy v něm mohou spát ježci a další užiteční hosté, ho však ponechejte v klidu. Na menší zahradě dobře poslouží i malý uzavřený kompostér, nebo ještě lépe dva kompostéry. Jeden budete postupně plnit, v dalším, již naplněném, necháte materiál dozrát. Výhodou je snadné udržení tepla, a tudíž rychlejší zrání. Musíte však dbát na dostatek suchých materiálů, aby nedocházelo k anaerobnímu hnití.

Znáte otočný kompostér? foto Shutterstock

Otestujte svůj kompost!

Směs materiálů určená ke kompostování by měla být vlhká tak, abyste z ní při zmáčknutí vycedili pár kapek vody. Příliš suchou pokropte (pokud použijete naředěný zákvas z plevele nebo slepičinců, dodáte navíc živiny a tekutina zde poslouží i jako startér). Při vytrvalých deštích může být naopak výhodné kompost zakrýt.

Horké kompostování

Problematickou přísadu kompostu představují plevele se zralými semeny a životaschopnými oddenky či kořeny, stejně jako části nemocných rostlin. Bezpečně je můžete zkompostovat tzv. horkou cestou. Jde o metodu pracnější, ale s mnoha výhodami – vyzrálý kompost získáte dříve (i do půl roku) a horká fáze, při které teplota stoupne až na 65 °C, zničí zárodky chorob rostlin a semena i oddenky plevelů. Princip tkví v tom, že budete opravdu důkladně dbát na správné složení materiálů (tři čtvrtiny hnědých, čtvrtina zelených – jak jsme popisovali v odstavci Co kompostovat?). Materiály by být nasekané či podrcené, bez velkých kusů. Máte dva dílčí úkoly: materiály dobře smísit a uložit do ohrádky či kompostéru – v tom okamžiku začne proces rozkladu. V horké fázi, která trvá přibližně tři týdny, závisí výsledek především na bakteriích, které při pilné práci spotřebují mnoho kyslíku. Kompost proto nejméně jednou týdně přeházejte, aby se provzdušnil. Do dvou měsíců vznikne surový humus – i poté platí, že rozklad urychlí, když kompost jednou za dva týdny překopete. Do půl roku vznikne plně vyzrálý kompost.
Pokud vás horké kompostování nadchne a chcete ho provozovat celoročně, vyplatí se vám zateplený kompostér. Práci vám také ušetří kompostér otočný – materiál totiž provzdušníte otáčením. Díky příhodným podmínkám na rozklad stačí bakterie, nevadí, že se do kompostéru nedostanou žížaly a stínky. Na druhou stranu do něj můžete dávat i zbytky jídel, které by v běžném kompostu mohly přivábit nevítané potkany. Na počátku je ovšem přínosné naočkování kompostovým startérem nebo trochou surového kompostu.

foto Shutterstock

Jak kompost využít?

Do půl roku (při horkém kompostování do dvou měsíců) vznikne surový kompost, který ještě osahuje větší částečky a není plně zralý. Můžete ho využít jako skvělé hnojivo i mulč. Oživuje půdu, podporuje užitečné mikroorganismy, obohacuje ji o humus i živiny. V neposlední řadě se dá zužitkovat jako výtečný očkovací materiálem pro další kompostování. Do roka by z něj měl vzniknout zralý, jemný kompost – poznáte ho podle tmavší barvu a příjemné vůně i konzistenci. Výborně se hodí jako pěstební substrát na záhony i do nádob. Zvláště pro výsev semen totiž není surový kompost vhodný, může brzdit sklíčení semen.

když jedna ohrádka nestačí. foto Shutterstock

Viola Martinková, foto Shutterstock