Který vyvýšený záhon sedne vám i vaší zahradě?

Usnadňují práci, šetří záda, a navíc v nich spolehlivě rostou všechny rostliny: od zeleniny a voňavých bylinek, přes okrasné květiny až po drobné ovoce. Není tedy divu, že vyvýšené záhony v posledních letech představují snad nejvyhledávanější prvek zahrady. Podle jakých kritérií ale vybrat ten správný typ i umístění?

Foto: Shutterstock

V obchodech se můžete setkat také s vysokým nebo zvýšeným záhonem, nenechte se ale zmást: všechna označení znamenají totéž, tedy vyvýšený záhon. Ještě před několika lety šlo o poměrně zajímavou novinku, jež měla v první řadě usnadnit údržbu zeleniny osobám, které si ze zdravotních důvodů nemohou při práci ohýbat záda. Postupně se ale vyvýšené záhony „propracovaly“ také ke statusu estetického prvku – staly se z nich designové doplňky zahrady, které zdaleka nemusí být zhotoveny jen z nejlevnějšího smrkového řeziva. Zatímco některé typy snadno vyrobíte svépomocí, konstrukci složitějších modelů nejspíš ochotně přenecháte profesionálům. Podle čeho ale vlastně záhon vybírat?

Není dřevo jako dřevo

Vyvýšené záhony se nejčastěji sestavují ze dřeva – platí to pro kutilské projekty stejně jako pro hotové zboží v obchodech. Smrkové dřevo se s oblibou používá hlavně kvůli nižší ceně, nesmíme ale zapomínat na jeho měkkost – potřebuje namořit prostředkem proti houbám a natřít ochranným nátěrem proti vlhkosti i dalším vnějším vlivům. Oblibě se těší i záhony z borovice, mnohem vyšší trvanlivostí se však může pochlubit tuzemský modřín nebo dub. Oba tyto druhy spadají mezi tvrdá dřeva, díky čemuž vydrží spoustu let i bez moření. Navíc postupem času získají přirozenou šedou patinu, která sluší jak moderní minimalistické zahradní architektuře, tak i zahradám přírodním.

Foto: Lucie Peukertová

Aby si materiál „rozuměl“ se zahradou

Jenže dubem a modřínem nabídka stále ještě nekončí: záhony vznikají třeba i z kompozitu, tedy ze směsi dřevitých pilin a plastu, dále pak z hliníku, oceli i ze slitiny zvané Corten, která se využívá při tvorbě plastik i mnoha dalších exteriérových prvků. Protože vyvýšené záhony obnášejí vyšší finanční investici a bez nadsázky zaujmou na první pohled, stojí za to věnovat jejich výběru náležitou pozornost.

V první řadě by si měly „rozumět“ se stylem vaší zahrady. Pokud vlastníte přírodní nebo venkovskou zahradu, bezesporu do ní vzhledově zapadnou záhony ze dřeva. Městské nebo moderní zahrady si bez ostychu potykají s moderními slitinami, ale snesou se i s kompozitem, který přece jenom nezapře obsah plastu, takže by v přírodní zahradě působil spíš jako nezvaný host.

Foto: Lucie Peukertová

Záhon jako stavební projekt?

Další, samostatnou kategorii představují vyvýšené záhony vyrobené ze stavebních materiálů. Cihlové záhony budou dokonale pasovat do anglické zahrady, což se hodí zejména v případě, kdy vám zbudou cihly odolné povětrnostním podmínkám, třeba po stavbě zahradní cesty. Velmi podobně můžete při stavbě vyvýšených záhonů recyklovat i přebytečný kámen z vlastního pozemku.

Znovupoužití materiálů také velmi fandí permakulturní zahrady. Právě na nich se tak mohou objevit vyvýšené záhony trochu jiné podoby. Jejich okraje nelemují žádné pravidelné stěny tvořené dřevěnými prkny nebo hranoly, ani stěny z kamene nebo cihel. Podstatu tvoří jádro zhotovené z kamene a větších kmenů stromů. Zatímco kámen tvoří stabilní jádro, dřevo dokáže nasáknout vodu a postupně ji i naopak uvolňovat. Tyto složky se pak pokryjí vrstvou kompostu a zasypou se zahradní zeminou. Vůbec nevadí, že se dřevo během let rozloží, jde o přírodní materiál, který půdu obohatí o humus.

Foto: Shutterstock

Ideální výška? Jednotné pravidlo neexistuje

Jakkoli vás to může zaskočit, za vyvýšený se v praxi leckdy považuje i záhon zvednutý pouhých deset centimetrů nad terén. Každý centimetr se při práci počítá – i při takto decentním převýšení zkrátka pocítíte, že se nemusíte shýbat až k zemi. Obecně platí, že záda nejlépe šetří záhony vysoké 80 až 100 centimetrů, záleží ale i na výšce samotného zahradníka, kterému by měly výsledné rozměry vyhovovat nejvíce.

Stejně tak se výška záhonů odvíjí od rostlin, jež plánujete pěstovat. Třeba tyčková rajčata nebo pnoucí fazole, které vyžadují oporu, se na vysokých záhonech sklízí dost komplikovaně. A které druhy naopak budete mít pěkně po ruce? Listovou zeleninu v podobě špenátu, salátu či mangoldu nebo košťáloviny a další méně vzrůstné druhy. Stále váháte, jakou výšku tedy zvolit? Pokud chcete pěstovat různé skupiny zeleniny, buď si můžete vybrat záhony ve dvou rozdílných výškách, nebo udělejte kompromis a část úrody pěstujte na klasických záhonech v úrovni terénu.

Foto: Lucie Peukertová

Když chcete pěstovat ve velkém…

Stavba vyvýšených záhonů vyžaduje jistou investici, proto takové zahradní řešení ocení spíše malopěstitelé, kterým stačí skromnější sklizeň. Pokud plánujete pěstování ve velkém, stejně se bez záhonů založených v úrovni terénu neobejdete. V každém případě se vyvýšené záhony určitě dají doporučit seniorům a osobám se ztíženou hybností nebo orientací v prostoru. A právě tyto limity by se měly při umisťování záhonů brát v potaz.

Foto: Shutterstock

Kam patří? Na odiv a na dosah!

O vyvýšených záhonech se často mluví hlavně ve spojitosti se zeleninou, která klade vysoké nároky na pěstování, protože potřebuje nejen zálivku a hnojení, ale také kypření půdy nebo pletí. Navíc ji během sezony budete také sklízet a případně na její místo stihnete během léta ještě vysadit i jinou plodinu.

Právě při pěstování zeleniny se vyvýšené záhony uplatní samozřejmě nejvíc, ale výborně na nich porostou i bylinky, květiny k řezu nebo třeba drobné ovoce. Skvělou volbou budou například při pěstování jahod nebo kanadských borůvek, možností ale existuje spousta. Protože se jedná o dekorativní doplňky, které dodávají zahradě formální šmrnc, rozhodně by byla škoda skrývat je před zraky. Naopak se mohou stát dominantním prvkem, dobře viditelným už od domu. Můžete je ale také umístit hned k terase a pěstovat na nich oblíbené bylinky i zeleninu – tedy čerstvé suroviny, které využijete i při letním grilování.

Foto: Lucie Peukertová

Náplň přizpůsobte záhonu i rostlinám

U nízkých vyvýšených záhonů postačí, když celý objem záhonu vyplníte vhodnou zeminou nebo zahradnickým substrátem, který vyhovuje pěstovaným rostlinám. U záhonů vyšších než 60 centimetrů se ale vyplatí věnovat „náplni“ větší péči – konkrétně vytvořit několik vrstev, které mají rozdílné vlastnosti. Například pro zeleninu náročnou na živiny se výborně osvědčuje následující kombinace vrstev (jmenovaných odspodu): sláma, hnůj, kompost a zahradnická zemina promísená s kompostem.

Pokud se chystáte postavit záhony přímo na rostlý terén, měli byste jako spodní vrstvu zvolit vzdušný materiál s vláknitou strukturou, jež umožní provzdušnění dalších spodních vrstev. Místo slámy se dají použít i slabé větve keřů po prořezu nebo hrubá dřevitá štěpka. Všechny tyto materiály budou fungovat i jako drenáž, která do podloží odvede přebytečnou vodu.

Foto: Lucie Peukertová

Jak proměnit záhon na pařník?

Spousta vyvýšených záhonů se dá pořídit ve specializovaných obchodech. Jakou vám to přinese výhodu? K těmto typům záhonů seženete speciální doplňky, díky kterém se dá na záhonech pěstovat i jarní sadba nebo teplomilná zelenina. Vyvýšené záhony se totiž dají „dovybavit“ skleněnými nebo polykarbonátovými kryty, popřípadě nástavcem doplněným o tento kryt. Po takové úpravě se ze záhonu stane náhradní pařník, v němž zelenina náročná na živiny poroste jedna radost. Některé typy záhonů navíc umožňují spojení několika modulů k sobě, takže může vzniknout i kaskádovitý záhon, který si upravíte podle svých požadavků.

Text: Lucie Peukertová, foto: Lucie Peukertová, Shutterstock