Lesní skvost u proskleného domu

Jen těžko bychom hledali lepší vizitku spolupráce, než když se zahradní architektka měsíc co měsíc vrací za svými klienty, aby se u šálku lahodné kávy pokochali výhledem na netuctovou lesní zeleň a souhru dřevěných a kamenných prvků. Pokud máte slabost pro zahrady, které tiše spí pod bílou sněhovou peřinou, a přesto nezapřou své kouzlo, přinášíme vám skvělou zprávu: Dana Makrlíková tentokrát zve do středočeské Lhoty i vás!

foto: Alena a Tomáš Čápovi

Nedaleko Brandýsa nad Labem se na úctyhodných 2000 metrech čtverečních rozkládá lesní zahrada, která nenuceně obklopuje další architektonický skvost: prosklený rodinný bungalov. „Objekt vlastní starší manželský pár, proto si s ohledem na svůj věk vysnili přízemní dům s bezbariérovou zahradou,” přibližuje výchozí situaci Dana Makrlíková, žádaná zahradní architektka, kterou můžete znát i díky televiznímu pořadu Mistři zahrad. „Když pominu přání majitelů, aby zeleň ctila lesní charakter a aby na pozemku nechyběla venkovní sprcha, moderní dům mi při navrhování výsadby dával volné pole působnosti,” pochvaluje si autorka projektu. Architektonický koncept zahrady, nicméně, musela Dana Marklíková přizpůsobit velkému množství prosklených stěn: každý průhled by totiž obyvatelům domu měl nabídnout atraktivní kus zeleně nebo zajímavé zákoutí. Jak líčí odbornice, hranice mezi exteriérem a interiérem se zde stírají: dům se zahradou spolu „komunikují” a v libovolné místnosti zůstáváte na dosah zahradě.

foto: Alena a Tomáš Čápovi

Ruční práce ve prospěch kořenů

Minimalismus, jaký dýchá z designové stavby, si majitelé přáli zachovat i v jejím bezprostředním okolí. Kolem venkovní terasy tedy zahrada drží jednoduchou linii: pod několika centimetry křupavého sněhu se ukrývá trávník s kamennými nášlapy. Jednolitou plochu doplňují nově vysázené borovice a barevně neutrální dominanty v podobě říčních valounů. Přestože čistý design zahrady může působit jako nenáročná disciplína, celková realizace patřila k náročnějším: „Les, který dnes se zadní částí zahrady propojuje mlatová cestička, se musel vyčistit od náletů javorů i akátů, jež vytvořily téměř nepropustnou spleť vegetace,” popisuje Dana Makrlíková výzvy, které si si úprava rozsáhlého pozemku vyžádala. Z původních dřevin na místě zůstaly pouze vysoké borovice a vzrostlé javory. „Aby stávající stromy prospívaly, musela se na místo navézt nová zemina, a to velmi šetrně, aby se nepoškodily jejich kořeny. Téměř všechny práce se proto prováděly ručně.” V půdě také zůstaly některé pařezy, které se zahradníkům nepodařilo vytáhnout – proto je nakonec zasypali zeminou a nechali zarůst. Z lesní hlíny tým Dany Makrlíkové vyhrabal i solidní množství kamenů, které později posloužily ke stavbě malé zídky kolem ohniště. Přírodní kámen se na zahradě coby materiál opakuje cíleně: sjednocuje zeleň nejen s domem a kamennou terasou, ale i s nově vzniklou mlatovou cestou.

Dřevěné prvky s příběhem

Udržitelný princip, v jehož jménu se cenné přírodní materiály neodvážejí na skládku, ale proměňují na užitečné předměty, promítla zahradní architektka i do dalších prvků zahrady. „Byla by škoda nevyužít borovice vykácené v původním lese, dnes je tedy můžete na zahradě vidět třeba v podobě dřevěných kuláčů naskládaných v kovové konstrukci,” usmívá se Dana Makrlíková. Vytvořená dřevěná hradba zde funguje nejen jako dekorativní prvek, vytváří také žádoucí soukromí v místě, kde mlatová cestička ústí v posezení s ohništěm. Další kmeny borovic daly vzniknout zástěně u vytoužené zahradní sprchy. „Jedná se o nejslunnější část celé zahrady, proto jsme do zdejšího podrostu vysázeli rostliny, které si na slunci vyloženě libují, kupříkladu levandule a perovskie,” přibližuje zahradní architektka, jaké rostliny se ukrývají pod bílou zimní pokrývkou. Další kusy lokálního dřeva může bystré oko odhalit v boční části zahrady: zde zase zástěna ukrývá ovocnou sekci, která o prázdninách plodí měsíční jahody, borůvky, maliny i rybíz. Aby použité třímetrové kůly dlouhodobě odolaly plísni i dřevokazným škůdcům, byly vztyčeny ve štěrkovém loži, povrchově ošetřeny, a navrch ještě zality betonem.

Lesní výsadba? Všudypřítomné dochany a tisíce trvalek

A které rostliny stojí na pozemku za povšimnutí? I pod sněhovou nadílkou zkušené oko zahrádkáře jistě rozpozná travinu, která na lhotské zahradě plní úlohu jednotícího prvku. „Okolo celého domku se objevují záhony s vysázenými dochany, které svým vzezřením krásně doplňují dřevěné i kamenné obložení bungalovu,” komentuje výběr traviny zahradní architektka, která si oblíbila štětkovité květy dochanů. Podél mlatové cestičky bychom v sezoně našli o poznání pestřejší výsadbu. „Z keřů nechybí pěnišníky, hortenzie, pierisy a azalky. Trvalky zastupují kapradiny a trávy jako ostřice nebo bika lesní,” vyjmenovává druhy Dana Makrlíková. V sezoně zde mohou majitelé obdivovat velmi rozmanitou skladbu rostlin, které si libují v lesním prostředí: hosty, dlužichy, kakosty, barvínky, hluchavky, pomněnkovce a šanty. „Ač to na první pohled nevypadá, plocha podrostu je zde opravdu obrovská a napočítali byste na ní tisíce trvalek. Aby výsadba působila co nepřirozenějším dojmem, rostliny jsem přidávala kus po kusu,” popisuje další, neméně náročnou fázi realizace autorka zahrady. V nové zahradní výsadbě nechybí ani praktická bylinková část, kterou svoji deštníkovitou korunou krásně zastřešuje muchovník Lamarkův. Tento úžasně proměnlivý keř doporučuje zahradní architektka jako letní zdroj lahodných modrých plodů, kterými se dají ozvláštnit domácí koláče.

Plusy bezbariérové zahrady

Říkáte si, jakou péči vyžaduje rozlehlá lesní zahrada? I v tomto praktickém bodě se vyplatil původní požadavek majitelů na bezbariérový pohyb: díky rovné ploše bez zbytečných překážek se o travnatou plochu může starat automatická sekačka. Pravidelnou sezonní údržbu však logicky žádný robot neobstará. „Na jaře majitelé musí ostříhat trvalky a trávy, na podzim se zase nevyhnou hrabání listí. Občas je nemine ani odstraňování plevele, rozhodně se tedy nejedná o zahradu bez práce,” hodnotí bez okolků Dana Makrlíková. Obratem však dodává, že majitelku pravidelná péče o soukromý lesík zkrátka a dobře baví – a to má zahradní architektka díky přátelským návštěvám průběžnou údržbu opravdu pod drobnohledem. „Ve spojení s krásným domem od architektonického ateliéru Kunc vzniklo jedno celistvé dílo, ve kterém se majitelé cítí opravdu báječně,” uzavírá lednovou návštěvu expertka na zahrady. „Díky přátelskému vztahu, který jsme s manželi navázali, mohu potvrdit, že se jim ze zahrady ani nikam nechce!”

text: Veronika Košťálková, foto: Alena a Tomáš Čápovi