Letní idylka s kouzlem orientu

Na jižně orientovaném pozemku byste jen těžko našli hezčí prázdninový relax než přírodní koupání a zastíněné posezení u jezírka… Zvláště, když se z vody i z terasy můžete kochat všudypřítomnou harmonií japonské zahrady. Jak se na zelené louce za rodinným domem stavěl tento sen, vám prozradí Lukáš Sirotný z firmy Zahrady Orientu.

Slunná, uklidňující a velmi intenzivně využívaná – asi takovými přívlastky by se dala popsat zahrada, která na Hané dělá radost manželskému páru se třemi dospívajícími dětmi. Japonsky laděná oáza slouží rodině ke každodennímu relaxu: od tradičního čínského cvičení čchi-kungu, přes koupání v jezírku, až po opečovávání soukromé sbírky bonsají a odpočinkové chvíle na kryté terase. 

Foto: Zahrady Orientu

Pozemek o rozloze 1000 metrů čtverečních se nachází na samém okraji města, díky čemuž nabízí příjemné výhledy do okolní krajiny. „Projekční práce jsme zahájili na úplné rovině – na pozemku se nacházel pouze zahradní domek laděný do asijského stylu, toho času bez terasy, a dva ostrůvky bambusů u sousedního plotu. Tyto tři body nám vytyčily hrubé obrysy koupacího jezírka, které se mělo stát centrálním prvkem zahrady,“ popisuje Lukáš Sirotný z firmy Zahrady Orientu, která v plánovací fázi dostala od majitelů téměř volnou ruku.

Fantazii se meze nekladou

Konkrétní přání se týkala spíše dřevin, jež si manželé přáli na zahradě mít: japonský javor, sakuru, jinan a magnólii. Firmě se povedlo všechny vytoužené druhy vhodně umístit a zbytek výsadby doplnili vlastními nápady tak, aby zahrada během roku nabízela atraktivní proměny. Nechybí zde tedy ani kvetoucí listnaté druhy, ani rostliny, díky nimž se postupně mění paleta podrostového patra. „Při projektování vegetace jsme museli zohlednit především expozici na plný jih. V letních měsících zde slunce a teplo v kombinaci s větrem způsobuje sucho. Tyto nepříznivé okolnosti jsme zmírnili pomocí vhodně zvolených rostlin a nově vzniklých terénních valů, které fungují jako větrolamy,“ komentuje provedené úpravy odborník.

Výrazná modelace terénu ostatně patří mezi charakteristický „rukopis“ Zahrad Orientu. „Díky modelaci jsme efektivně využili 70 metrů krychlových výkopové hlíny z jezírka, pocitově jsme zvětšili celkový rozsah zahrady a rozdělili ji do jednotlivých zón, které působí dojmem větší útulnosti a uzavřenosti,“ popisuje Lukáš Sirotný přínosy plastického řešení. Terénní val u vodopádu navíc zajišťuje pohledové krytí velkého jezírkového filtru.

Foto: Zahrady Orientu

Když se kutálejí kamenní obři…

Jednou z největších výzev realizace, která probíhala na etapy v letech 2017-2019, představovala přeprava a uložení kamenů. „Zahrada přiléhá k zadní straně rodinného domu, jenž z obou stran lemují sousedící budovy. Na přepravu největších solitér o hmotnosti pět až šest tun jsme tedy měli k dispozici poměrně úzký průjezd. Pomohl kompaktní jeřáb a traktorbagr, který mezi domy opatrně kutálel kameny za sebou“ vzpomíná na náročnou „operaci“ Lukáš Sirotný. Celkem na zahradu padlo několik nákladních aut kvalitnější hlíny a zhruba 200 tun moravské droby v hnědých odstínech, kterou místy doplňuje travertin a dlažba z andezitu.

Finišování se ale zcela záměrně neřídilo přesným osazovacím plánem. „S majiteli jsme si projekt odsouhlasili ve středně hrubých obrysech. Shodli jsme se, že detaily vyřešíme po umístění hlavních solitér (kamenů a tvarovaných stromů) – až rodina stráví na zahradě nějaký čas, aby si nový prostor zažili a okoukali pro následné připomínky,“ přibližuje expert osvědčený postup. „Při tvorbě japonských zahrad se nám to zdá přirozenější, než detailní osazovací plány, které se téměř vždy na místě výrazně mění v závislosti na ústředních bodech zahrady.“ A jakou výsadbou se tedy pozemek pyšní?

Foto: Zahrady Orientu

Opomíjené květy a zelené moře

„Z jehličnanů zde všechny dřeviny máme tvarované: tisy do koulí a ‚zeleného moře’, tedy tvaru splývající vlny; borovice pak do soliterních podob,“ líčí Lukáš Sirotný. Za pozornost určitě stojí druhová rozmanitost borovic: najdeme zde Pinus sylvestris (včetně kultivaru ‚Watereri‘), P. mugo, P. parviflora, P. nigra, P. rigida i P. strobus. Svůj prostor ale dostaly i kvetoucí druhy, které Zahrady Orientu považují za neprávem opomíjené. „Jejich použití by samozřejmě mělo být střídmé, kromě klasických azalkových koulí slouží spíše jako akcentující prvky. Z vyšších kvetoucích keřů jsme zde vysázeli svídu, šeřík, kaliny, vajgélie a tavolníky.“

Foto: Zahrady Orientu

Samostatný kout také tvůrci vyhradili rododendronům a azalkám, jež doplňují malolisté šeříky stříhané do koulí (Syringa meyeri ‚Palibin‘). A které rostliny si ještě zaslouží obdiv? „Určitě mohutný vícekmen svitelu latnatého (Koelreuteria paniculata)! Roste velmi bujně, takže ho usměrňujeme do tvaru velkého deštníku. Z importů z Japonska bych rád upozornil na málo používanou datyni zvonkovitou (Enkianthus campanulatus), zde vysazenou v několika exemplářích. Největší koule mají průměr téměř 150 centimetrů,“ vyzdvihuje své favority Lukáš Sirotný.

Bambusové ostrovy i plůtky

Protože se na zahradě vyskytují výběžkaté bambusy (několik druhů rodu Phyllostachys), po obvodu bambusového ostrůvku zahradníci nainstalovali protikořenové zábrany o výšce jednoho metru a tloušťce dva milimetry. „Abychom zamezili nechtěnému rozrůstání, vždy raději používáme bariéry s touto konfiguraci. Majitelé také průběžně odstraňují výběžky, které se snaží zábranu přerůst seshora. V teplém regionu Hané předpokládáme, že bambusy dorostou až do výšky sedmi či osmi metrů.“ Ze speciální tyčoviny dovezené z Japonska firma přímo na místě vytvořila bambusové plůtky, které se nemusí ošetřovat, přesto vydrží krásných 15 let. O další, na pohled příjemnou zástěnu, se zde starají plůtky z pleteného proutí zavěšené na pletivovém plotě – ty ale pravděpodobně doslouží už o pár roků dříve.

Foto: Zahrady Orientu

Třetí sezona? výhra nad plevelem

V podrostu se (ve společnosti dalších trvalek a travin půdopokryvného charakteru) objevují druhy, které si specialisté ze Zahrad Orientu obzvlášť oblíbili: ostřice japonská, imperata válcovitá, sedoulek plochostvolý, mochnička trojčetná nebo pachysandra klasnatá. Napadá vás, jakou péči asi majitelé musí zahradě věnovat, když nejeví žádné známky pýru, bršlice či kopřiv? „Plevel zde byl velkým tématem první dvě sezony, než se více rozrostly půdopokryvné rostliny a než se stabilizovala a zmohutněla spodní vrstva několikrát doplňovaného mulče,“ objasňuje odborník.

Tento interval se dle jeho zkušeností dá zkrátit až na polovinu, ovšem za podmínky instalace kapkové závlahy. V současnosti, kdy už zahrada začíná vyzrávat (podrostové rostliny postupně zaplňují všechna volná místa a tvarované stromy i keře mají své obrysy kvalitně definovány), stačí rychlá údržba, která se dá považovat za příjemný venkovní relax. Postupem času by měl v kompozicích „zmizet“ i použitý mulč, jenž v japonských zahradách slouží pouze k zadržení vláhy a potlačení plevele. Dvakrát ročně (v červnu nebo v červenci a poté na podzim) firma majitelům vydatně asistuje při úpravě tvarovaných stromů a keřů, zvláště u soliterních borovic. Celkově ale na „japonské poměry“ hodnotí péči o zeleň jako méně náročnou. Potěšující!

Foto: Zahrady Orientu

Asijský drak i český hastrman

Z okrasných prvků jistě každého návštěvníka zaujme studánka tsukubai s bambusovou vodotečí, umístěná u vstupu do zahrady. „Jedná se o japonský originál s uzavřeným systémem, kdy je voda čerpána z menšího rezervoáru zapuštěného do země. Vodu musí majitelé průběžně doplňovat, ale vzhledem k umístění na přistíněném stanovišti stačí v létě asi jedna konev za týden,“ vypráví Lukáš Sirotný.

Velmi výrazným prvkem zahrady se stal i vodopád, u kterého na pomocnou filtraci vody v jezírku dohlíží typický český vodník. Výzdoba mostů z odolného modřínového a dubového dřeva naopak nezapře ryze asijský vliv: umělecký reliéf draka zde na zakázku vyřezal stolař, který se Zahradami Orientu spolupracuje. „Na terasu, která se k jezírku a altánku následně dodělávala, jsme použili tepelně ošetřenou severskou borovici (Thermowood), již můžeme maximálně doporučit. Na terasy žádný jiný materiál nepoužíváme,“ dušuje se jednatel realizační firmy.

Foto: Zahrady Orientu

Ráj pro majitele i domácí živočichy

Šťastný majitel moravské zahrady má velmi blízko k východní kultuře: pěstuje bonsaje, zabývá se tradiční čínskou medicínou, cvičí judo a čchi-kung… Není tedy divu, že si pobyt na zahradě s rodinou maximálně užívá. „Vedle kryté terasy u jezírka si majitelé velmi oblíbili i kout s lavičkou či malý travnatý plácek u domu, lemovaný stojany s bonsajemi,“ uzavírá Lukáš Sirotný s úsměvem. Výsadbu z nepůvodních druhů rostlin překvapivě rádi využívají i tvorové z volné přírody… „Zahrada nabízí živočichům množství úkrytů – jezírko obývají žáby, sem tam se mihne užovka či ještěrka. Kvetoucí keře přitahují opylovače, z domácích zvířat se v zahradě líbí pěti kočkám… A v zadní, užitkové části se občas ukáže i krtek!“ 

Text: Veronika Košťálková, foto: Zahrady orientu