Migréna, či bolest hlavy? Příroda má lék na obojí

Bolavá hlava velmi významně omezuje kvalitu celého dne, a když sáhnete po analgetikách, uleví se vám jen dočasně. I v tomto případě nabízí použitelnou alternativu fytoterapie. Vyplatí se ji vyzkoušet hlavně v případě, kdy těmito potížemi trpíte často.

Foto: Shutterstock

Klíčem je rovnováha

Abyste s přírodní medicínou uspěli, musíte umět rozlišit, který typ bolesti vaši hlavu trápí. Migréna je nemoc neuralgická, vnitřního původu, konkrétně chybné zpracování nervových vzruchů, za kterým stojí porucha metabolismu serotoninu v nervových zakončeních. Projevuje se jako silná, tepavá bolest, často lokalizovaná do oblasti spánků nebo očí. Bývá provázená i dalšími nepříjemnými důsledky: světloplachostí, zvracením, závratěmi, světelnými záblesky… Na druhé straně takzvaná tenzní bolest hlavy se projevuje slabší intenzitou, hlava bolí celá.

Příčin zde můžeme jmenovat celou řadu, za bolestí hlavy může stát nedostatek spánku a relaxace, dehydratace, stres z práce, celkové přetížení, přemíra podnětů či aktivit, ale i špatné postavení páteře. Jde zkrátka o důsledek životní nerovnováhy – něčeho je moc, jiného zase málo. Vyladit tyto dvě strany života bývá docela těžké (víme, co se říká o zvyku a o železné košili), ale když úspěšně odhalíme, co obtíže způsobilo, můžeme je i trvale odstranit.

Foto: Shutterstock

Které byliny se osvědčily?

Záludnější problém rozhodně představuje migréna – pokud nezachytíte její nástup včas a rozvine se, nelze s ní udělat prakticky nic. V počátečních fázích si ale můžete pomoct i některými bylinami – z domácích se nejvíce osvědčily kopretina řimbaba a devětsil, z cizokrajných guarana. „Obyčejná“ bolest hlavy často odezní i bez medikace, pokud si zvolíte vhodnou aktivitu, například procházku ve svižném tempu, relaxaci ve vaně nebo půlhodinku s oblíbenou hudbou. Sem se jistě řadí i využití relaxačních bylin, mezi něž patří meduňka, sporýš, máta nebo levandule. Jako přírodní analgetika nelze opomenout ani tužebník a vrbu bílou.

Aromaterapie? ano!

Na „stresové“ bolesti hlavy velmi dobře funguje i aromaterapie, jež pomůže s naladěním mysli na jinou notu. Osvědčené jsou plátky růží a levandule, ale nebojte se ani citrusů a dalších výrazněji laděných ingrediencí. Může vám ulevit i meduňka, máta, zelená tráva neboli citronela, pozor ale na příliš voňavou vanilku nebo santalové dřevo. Pokud nemáte originální směs nebo speciální oleje pro aromalampy, dají se využít i ty nejjednodušší domácí zdroje: rozlomená kůra z grepů či mandarinek, skořice nebo i aromatický rýmovník. Aby vám aromaterapie zabrala, naordinujte si dvacet minut odpočinku někde v klidné části bytu.

Foto: Shutterstock

Kopretina řimbaba

Spíš než kopretinu připomíná rmen, větvený stonek dorůstá asi do půl metru. Chrysanthemum parthenium ale prozradí listy, které se nejvíc podobají známějšímu vratiči. Korunní plátky bílých květů mají tři zaoblené zoubky, což můžeme využít jako další spolehlivý poznávací znak. Původní ekotop kopretiny řimbaby bychom našli v okolí Středozemního moře, ale naše zimy spolehlivě zvládá také. Jako „hořká bylina“ bývala součástí nejrůznějších salátů, podporuje totiž trávení a mírní nadýmání. Dnes ale toto používání zcela ustupuje do pozadí, výrazně si naopak ceníme jejího umění krotit migrény. Současně totiž zabraňuje koagulaci krevních destiček, a zajišťuje tak bezchybný průchod krve řečištěm, dále snižuje pravděpodobnost zánětlivých procesů, a navíc umí prostřednictvím parthenolidu ovlivnit metabolismus serotoninu a histaminu, jež spouštějí záchvaty migrény. Tlumí i doprovodné jevy silných migrén, jmenovitě zvracení a závratě. Velmi dobře se osvědčila jako prevence.

Tip pro vás: Trvá minimálně čtyři týdny, než se projeví efekt užívání kopretiny řimbaby. Na trhu najdete hotové přípravky a tinktury, dají se ale užívat i syrové lístky – každý den po jednom.

Devětsil lékařský

Můžeme ho označit za skutečné léčivo pro migrénu. Dříve se považoval doslova za všelék, což prozrazuje i jeho český název. Za účinkem devětsilu spatřují farmaceuti především obsah protikřečových a čistících látek. Pro užívání této nezaměnitelné jarní trvalky (Petasites hybridus) hovoří její výborná snášenlivost – nemá žádné vedlejší účinky, a tak se hodí i pro děti a teenagery. Užívání by mělo vést k trvalému odstranění migrén, musí ale trvat dostatečnou dobu. Kúra zabere čtyři až šest měsíců, potom následuje asi dvou až tříměsíční pauza a cyklus se opět opakuje.

Tip pro vás: Třebaže devětsil roste poměrně hojně, nejlépe uděláte, když si obstaráte už hotové kapky. Příprava lihové tinktury je časově náročná, oddenky se navíc sklízejí jen v omezeném časovém úseku v předjaří nebo na podzim.

Foto: Shutterstock

Sporýš lékařský

Nenápadná bylina sušších luk (Verbena officinalis) platí za velmi oceňovanou léčivku. Pomáhá při uvolnění, ne nadarmo patřila mezi nejvýznamnější magické byliny Řeků, Římanů i Keltů. Látky citral nebo verbenin stojí za schopností povzbuzovat trávení a uvolňovat nervové napětí. K léčbě se používá kvetoucí nať, která se sklízí a suší. Ve Francii se ale využívají i listy a silnější stonky – připravuje se z nich velmi oblíbený čaj, který zdánlivě chutná po citronu a funguje podobně jako čaj mátový. Sporýš najdete růst hlavně na slunných sušších místech, tato trvalka se ale snadno pěstuje i ze semen, podobně jako všechny ostatní sporýše.

Tip pro vás: Při bolestech hlavy a nervovém vypětí lépe účinkuje tinktura, která se připravuje vylouhováním bylinky v lihu nebo alkoholu. Odvar ze sušené nati se doporučuje pro vylepšení trávení.

Zkuste přírodní analgetika

Při jakékoli bolesti vede naše cesta nejčastěji k lékům s obsahem aspirinu nebo paracetamolu, tedy k paralenu nebo dříve i acylpyrinu. Ty ale kupodivu nepocházejí z farmaceutických výzkumů a umělé syntézy, nýbrž mají přírodní původ. Farmaceuti pak tuto přírodní látku, tedy kyselinu salicylovou, vyvinuli do nového, stabilního a dobře zpracovatelného preparátu. Na počátku ale stál objev této přírodní sloučeniny právě ve vrbové kůře (došlo k němu v roce 1832). Je samozřejmě jednodušší vzít si tabletu, ale pokud fandíte spíše přírodním postupům, klidně si vyzkoušejte účinnost čaje z vrby bílé (Salix alba) nebo tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria). Obě tyto rostliny salicyláty obsahují, čaj připravíte buď z vrbové kůry nebo z kvetoucí natě tužebníku. Obě tyto rostliny najdete růst běžně na našem území, a to ve vlhkých biotopech v okolí toků s bahnitými nebo podmáčenými kraji.

Tip pro vás: Ačkoli se dá tužebník pěstovat i na zahradách, musíte počítat s tím, že jde o vysokou a statnou trvalku. Pokud ale máte místo, potěší vás smetanovými květenstvími, která z dálky připomínají pěnu. Výborně s jeho pomocí vyřešíte místa podmáčená, která se bez náročných terénních úprav nedají využít pro užitkové rostliny.

Foto: Shutterstock

Čaj proti bolesti hlavy?

Ano, existuje! Do studené vody nasypte polévkovou lžíci nadrcené vrbové kůry a nechte deset minut stát, pak přiveďte k varu. Poté vypněte a nechte louhovat dalších pět minut. Tento čaj si připravte třikrát denně. Aby pomohl při chronických bolestech hlavy, musí obsahovat dost vysokou dávku rostlinného preparátu (10 až 15 gramů denně). 

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock