Neviditelné, nebo nápadné? Obrubníky očima zahradní architektky

Mnohdy si jich ani nevšimnete, přesto vám údržbu zahrady neuvěřitelně zjednoduší. Obrubníky totiž vymezí výsadbě jasné hranice, za které už neprorůstá trávník. Na co si ale dát pozor, abyste pro svoji zahradu vybrali ten nejlepší typ? 

Foto: Lucie Peukertová, Shutterstock

Obruby na sebe mohou brát celou řadu podob: od téměř neviditelných kovových lišt usazených v úrovni terénu až po viditelné obruby z cihel, betonu nebo kamene. Záleží na vás, jaké řešení zvolíte, podoba obruby ale rozhodně musí sedět stylu zahrady, což dvojnásob platí u viditelných modelů. Třebaže tato položka může výrazně navýšit rozpočet na realizaci zahrady, investice se vám vyplatí: ušetří vám totiž každoroční starosti s upravováním okrajů výsadby. Trávník si zkrátka nevybírá a s oblibou roste do zahradních cest i do záhonů… Dobrou zprávu máme ale i pro váhavé: obruby se dají položit i dodatečně, realizaci tedy klidně můžete nechat na později.

Foto: Lucie Peukertová, Shutterstock

Kamenné, kovové, nebo plastové?

V přírodní zahradě můžete zvolit jak obruby z kamene, tak neviditelný obrubník z hliníku či ocele – u ocelové varianty ovšem počítejte s vyšší cenou. Na druhou stranu se jedná o velmi kvalitní, ba až nezničitelné obruby s celou řadu výhod. Levnější řešení nabízejí obrubníky plastové. Setkáte se u nich s nejširší nabídkou, a tím pádem také s velkými rozdíly v technice instalace. Pozor si dávejte hlavně na nejlevnější typy z měkkého plastu: nejenže se s nimi těžko pracuje, ale bohužel ani moc dlouho nevydrží.

Foto: Lucie Peukertová, Shutterstock

Přiznané i nenápadné

Každá obruba je do určité míry viditelná, příslib „neviditelnosti“ tedy berte spíše s nadsázkou. Pokud se vám podaří nainstalovat ocelovou pásovinu správně (a totéž platí i pro lišty z hliníku nebo oceli), na očích zůstane pouze tenká linie, kterou časem překryje trávník. Tato řešení sluší hlavně moderní zahradě, kde obruby nepředstavují dominantní prvek, proto se cíleně skrývají před zraky lidí.

Trochu jiná situace nastává na zahradě anglické nebo venkovské, jejíž estetice vyloženě prospěje, když květinové záhony zarámuje mohutnější obruba z cihel nebo žulových kostek. U cihlové obruby ale mějte na paměti, že se pro tento účel nehodí běžné přebytky ze stavby – musí se použít cihly se speciální úpravou, které si poradí i se ztíženými povětrnostními podmínkami. Přiznané obrubníky tedy dávají smysl na zahradě, kde nepůsobí rušivě. Použitý materiál doslova musí mít co nabídnout – jinak vám každý zahradní architekt doporučí sáhnout po některé ze „skrytých“ obrub.

Foto: Lucie Peukertová, Shutterstock

Myslete předem i na budoucí úpravy…

Co když vás za pár let omrzí pozvolné oblouky a nadchnete se pro formálnější vzhled zahrady s rovnými liniemi? Tvar obruby nemusíte nutně brát jako konečný – zda si poradí s dodatečnou změnou, závisí na její flexibilitě a na konkrétním způsobu ukotvení. Nejsnáze se s proměnou popasují kovové lišty, ze kterých snadno vytvarujete pravé úhly, oblouky i kruhy. Ocelovou pásovinu a viditelné kamenné obruby položené do betonové patky považujte spíš za neměnné řešení, původní materiál byste totiž museli rozebrat nebo rozřezat a zcela nahradit.

Foto: Lucie Peukertová, Shutterstock

Neviditelný pomocník nejen pro vaše záhony

Potřebujete ohraničit členité záhony, rozdělit dvě různé zahradní plochy nebo zpevnit okraje cestiček a chodníčků? Jednoduché řešení se nabízí v podobě zahradního obrubníku Guttagarden, který vyniká dostatečnou pevností a zároveň se velmi dobře tvaruje. Mezi jeho velké přednosti patří mrazuvzdornost, nemusíte se tedy bát, že by se musel měnit po každé zimě. Navíc skvěle odolává sekačce. Obrubník Guttagarden si můžete pořídit jednoduše on-line v obchodě www.guttashop.cz. 

Foto: Lucie Peukertová, Shutterstock

Hlídejte si výšku a kvalitu usazení

Aby vám obrubníky opravdu usnadnily údržbu tím, že jasně oddělí trávník od záhonu, musí být správně nainstalované. Co to v praxi znamená? Obruba položená do správné výšky vyčnívá nad úroveň terénu o několik milimetrů. I za splnění této podmínky může obrubník zůstat téměř neviditelný – výškový rozdíl milosrdně překryje navazující trávník. Kdybyste obrubu položili nad úroveň okolní zeminy, dopustili byste se velké chyby – seč trávníku by se tak stala nemožnou. Správné položení poznáte zcela jednoduše: sekačka musí při zkracování trávníku snadno přejet přes obrubu, aniž by ji svým nožem jakkoli narušila.

Foto: Lucie Peukertová, Shutterstock

Když potřebujete zpevnění…

S obrubami se nejčastěji potkáte na okrasné nebo užitkové zahradě, uplatní se ale i jinde. Klasické betonové obruby sice nepatří mezi nejkrásnější řešení, běžně se ale používají pro zpevnění okraje zahradních chodníků nebo příjezdové cesty. Podobně se dá využít i obruba ze žulových kostek nebo žulového odseku. I pro tyto materiály však platí doporučení usadit je do stabilní betonové patky.

Foto: Lucie Peukertová, Shutterstock

Svépomocí, nebo na zakázku?

Protože správné fungování obruby závisí na důkladné instalaci, vždy se snažte objektivně posoudit vlastní dovednosti. Pokud máte šikovné ruce, nejspíš si poradíte s každou obrubou – přesto se nestyďte přenechat náročnější postupy odborníkům. Zejména pak pokládku ocelové pásoviny, která se neobejde bez svařování… U kovových lišt se zase méně vybavení kutilové mohou potýkat s jejich zkracováním – provádí se totiž pilkou na železo nebo speciálním nářadím. Obruby z plastu nebo ocelové a hliníkové lišty vás zase naopak mohou mile překvapit snadnou instalací.

Foto: Lucie Peukertová, Shutterstock

Má okolní terén správné míry?

Jak už jsme naznačili, každý typ obruby se instaluje trochu jinak. Ocelová pásovina se kotví pomocí betonářské oceli, která se často přivařuje přímo k obrubě. Ocelovou nebo hliníkovou lištu jistí ocelové hřeby, které se zatlučou šikmo do předvrtaných otvorů. Plastové obruby se stabilizují třeba pomocí plastových kolíků – možností existuje opravdu mnoho.

Aby však obrubník plnil svou funkci opravdu dobře, měla by po jeho položení následovat ještě úprava okolního terénu. Zatímco z vnější strany, tedy nejčastěji směrem od trávníku, má terén navazovat téměř k horní linii obruby, ze strany výsadby doporučujeme terén o pět až osm centimetrů nižší – kvůli mulčovacímu materiálu, který by měl pokrývat záhon. I samotná výška mulčovacího materiálu hraje důležitou roli, měla by totiž umožňovat pohodlný pojezd sekačky, a tím pádem i dosečení všech travnatých ploch bez porušení obrubníku.

Text: Lucie Peukertová, foto: Lucie Peukertová, Shutterstock