Nezapomínejte na letní řez stromů

Ani v letních měsících, kdy jsou stromy plné listů a plodů, nezapomínejte na jejich tvarování. V tomto období se provádí hned několik typů doplňkových řezů.

Dvojstupňový sektorový řez

Období, kdy dochází k postupnému dřevnatění mladých výhonů, je optimální termín pro dokončení dvoustupňového sektorového řezu. První část se provádí během předjarního tvarování, a to seříznutím výhonů na vnitřní pupen. Z něj se pak vyvine silný vertikální letorost a další výhon v optimálním úhlu z níže postaveného vnějšího pupenu, který budete do budoucna potřebovat. Proto v době, kdy jsou tyto výhony už polodřevnaté, se odstraní ten první – vrchní vertikálně směřující letorost – řezem na převod na spodní vhodně odkloněný výhon.

Sanitační řez – před

Sanitační řez – po

Sanitační řez

Jako sanitační řez se nazývá odstraňování poškozených a napadených výhonů nebo částí koruny, které by se staly zdrojem nákazy pro zbylé části stromu. K typickým letním chorobám patří padlí jabloňové nebo výhony napadené bodruškou hrušňovou a také konce větviček obsypané mšicemi. Ani mechanicky poškozené výhony nejsou na dřevině žádoucí, protože otevřenými poraněními se do dřeviny dostávají nejrůznější infekce. Naopak hladký řez provedený ostrými nůžkami se daleko rychleji zacelí. 

Zaštipování některých jablečných odrůd

Počátek léta je vhodný i na řez jabloní, a to odrůd plodících na dlouhém dřevě, kam se řadí například ´Rubín´, ´Bohemia´, ´Rubinola´, ´Gold Bohemia´, ´Viktoria´ či ´Dark Rubín´. Kvetou jen na koncích výhonů, a pokud byste mladé letorosty ponechali bez zásahu, vytvořily se zde velmi dlouhé výhony s květními pupeny založenými jen na koncích, navíc se jejich spodní části vyholují. Narušen by byl i tvar koruny. Později už nelze větve zkrátit, protože byste se připravili o úrodu příští sezony. Těmto negativním jevům předejdete právě časným letním řezem, kdy mladé letorosty jednoduše zaštípnete. V době zásahu by měly mít asi dvanáct listů, zkracují se za čtvrtým až pátým. Takto ošetřené vytvoří ještě v této sezoně další sekundární výhony, na kterých se dokonce stihnou založit i květní pupeny. Takže nakonec máte místo jednoho velmi dlouhého výhonu tři až pět kratších. 

Odstraňování výmladků – z kmínku

Odstraňování výmladků – z odnože

Odstraňování výmladků

Výmladkem se označuje letorost, který se objeví u paty stromu a pochází z podnože. Tyto pruty jsou pro budování koruny nepotřebné, proto se co nejrychleji odstraňují, jinak se stávají konkurentem zbytku dřeviny a odčerpávají jí vodu a živiny. Navíc zahušťují podrost, díky čemuž se zde šíří houbové choroby, často se zde ukrývají různí škůdci, hlavně mšice, které mohou přenášet virové nákazy. Typickým příkladem je třeba meruzalka, na kterou se roubují stromkové tvary rybízů, angreštů a josty. 

Kroucení a nalamování letorostů

a následná fixace

Kroucení a nalamování letorostů

Kroucení a nalamování patří mezi doplňkové způsoby řezu a využívají se prakticky jen u mladých stromů na oslabení růstu.

Kroucení se provádí mírným otáčením letorostů do jedné i druhé strany, čímž dojde k narušení jeho vodivých pletiv. Větev ani listy však neuhynou, pouze se oslabí jejich silný růst. Nalomení výhonů má podobný cíl, navíc se tímto způsobem usměrní i růst výhonů a můžete je tak dostat do ideální polohy.

Tyto zásahy lze dělat jak v předjarním, tak letním období. Musíte ale být velmi opatrní, abyste větev zcela nezlomili. Výhon proto jednou rukou přidržíte u báze a druhou jej ohýbáte do té doby, než uslyšíte jemné praskání.

Šittův řez

Jde o známý řez, který se nejčastěji používá u meruněk. Princip je podobný jako u jabloní plodících na dlouhém dřevě. Pokud byste totiž letorosty meruněk neseřízli, vyrostly by zbytečně dlouhé a velmi obtížně by se tvarovala pevná koruna. Když je zkrátíte, nejenže se koruna založí lépe, ale i dříve, protože se sekundární výhony objeví ještě v této sezoně. Založí i květy, a to asi o týden později než na starších větvích. Díky tomu je Šittův řez i nepřímá ochrana proti pozdním jarním mrazům. Musíte ho však udělat do poloviny června a silné letorosty zkrátit asi o dvě třetiny.

Řez broskvoní

Broskvoně patří mezi ovocné druhy, které rostou velmi intenzivně, stejně rychle ale také stárnou. Proto je potřeba pravidelná obměna výhonů. V literatuře se dočtete, za kterým listem je třeba zkracovat mladé letorosty v konkrétním období. U mladých stromků je to například i třikrát během vegetace, přičemž je rozdíl, zdali stříháte prodlužující nebo ostatní větve. Například v polovině června se zaštipují letorosty za patnáctým až dvacátým listem a ostatní za šestým až desátým, převisající se nechávají být. V červenci se prodlužující výhony stříhají znovu stejným způsobem. V srpnu se silné větve zkracují opět, a to za dvanáctým až patnáctým a ostatní druhým až čtvrtým listem. Nevadí, pokud se řez nepovede přesně podle tohoto návodu, rozhodně ho však nevynechávejte. Pak by došlo ke zbytečnému zahuštění koruny nepotřebnými výhony, ale i zvýšení rizika šíření houbových chorob. Také plody byste sklízeli menší a slabě vybarvené.

Lorettův řez

Krátký, používá se i označení Lorettův řez, donutí slabě rostoucí pupeny založené na bázi letorostu vyrašit. Jak se dělá? Na jaře vyrašené větve necháte volně růst, a když zesílí na tloušťku tužky, seříznete je na patku vysokou asi centimetr, tedy na růžici méně vyvinutých listů. Po tomto zákroku začnou pupeny na bázi větevního kroužku rašit a obrostou výhony, který plodí. Jen zřídka se z některých vyvinou silnější druhotné letorosty, které je potřeba časem opět seříznout na patku. Stromy, které chcete tímto řezem ošetřit, musí být zdravé a růst na slunci. Tento řez se může použít i na přeměnu silných bočních letorostů na základy kytičkovitých věníků u třešní a višní. Lorettův řez se u těchto ovocných druhů používá i při tvarování vřeten.

Marián Komžík, foto autor a Shutterstock