Plot vybírejte podle zahrady i domu

Plot je výrazným architektonickým prvkem. Měl by respektovat charakter domu i zahrady. Podle toho zvolte barvu, tvar a také materiál.

Plot má především chránit soukromí. Někde k tomu stačí nízká zábrana, která jen symbolicky naznačí hranice pozemku, v jiných lokalitách je potřebné postavit neprůhlednou a vysokou zeď. Ta zároveň zabrání zvědavým sousedům, aby měli přehled, co se u vás děje. Záleží také na tom, z jakých materiálů plot uděláte.

Drátěné ploty

Patří mezi nejlevnější, nikoli však nejkrásnější řešení. Zřejmě ho tedy nepoužijete směrem do ulice, ale k oddělení sousedního pozemku či do zahrady je to ideální řešení. Nejčastěji se používá strojové pletivo z pozinkovaného drátu, které se natahuje na ocelové sloupky vzdálené od sebe dva a půl až tři metry. Než kupovat nejlevnější pozinkovaná pole je výhodnější zvolit o něco dražší poplastovanou verzi. Rozdíl v ceně se vám vrátí, neboť nebudete muset každých několik let kupovat barvy a drátěnku natírat. Nejde jen o peníze za barvu – kdo si to někdy vyzkoušel, ví, že to dá hodně práce a zabere spoustu času.

Nabízejí se však i estetičtější varianty drátěných plotů, například mřížové výplně. Svařují se ze silných drátů a mohou být různě tvarované. Nejčastěji je pořídíte ve velikosti 120 krát 200 centimetrů. Mřížové výplně je dobré osadit na podezdívku.

Kované ploty jsou luxus

Kované ploty patří k nejluxusnějším, jsou typické pro staré vilové čtvrti. Pokud plánujete jeho pořízení, máte dvě možnosti: koupit typizované dílce v hobbymarketu anebo jít přímo za výrobcem. Ten bývá sice dražší, zato může nabídnout atypické rozměry a delší než standardní záruku.

Aby vám plot vydržel co nejdelší dobu, je důležitá kvalitní povrchová úprava. Ocel je obecně potřeba chránit před vlivy počasí. Mezi nejčastější varianty patří žárové zinkování, což je osvědčená speciální antikorozní ochrana, která vytváří na povrchu pevnou a nepropustnou vrstvu. Problém sériově vyráběných levných kovaných plotů bývá v tom, že nikdo nezaručí, že byl skutečně žárově zinkován. Pak můžete do několika let počítat s korozí. Lze se dokonce setkat i s tím, že se prodával i hliníkový plot, který se prezentoval jako kovaný.

Dřevěné ploty

Čím víc je dřevo vystaveno vnějším klimatickým vlivům, tím intenzivnější potřebuje péči. U plotu je nápor vnějších vlivů celoroční: v létě ostré slunce, v zimě mráz. Správně byste ho měli na konci sezony přebrousit, impregnovat a natřít. Pokud práci odvedete svědomitě, stačí to dělat jednou za tři roky. Než začnete s nátěrem dřeva, zajistěte, aby dřevo bylo suché a povrch hladký a rovný bez neohoblovaných míst, jen tak nátěr dobře přilne.

Je velký rozdíl, zda zvolíte ten nejjednodušší celodřevěný plot anebo plot s podezdívkou. Odvíjí se od toho náročnost impregnace a také životnost. V prvním případě počítejte s tím, že patky daleko dříve uhnijí, zato do plotu s podezdívkou se voda a hniloba tak snadno nepustí. Potom přichází na řadu samotné řešení výplní. Nejjednodušší jsou svisle pokládané laťky nebo horizontálně kladená prkna. Podle toho, jak hustě budou řazené, tak bude plot průhledný.

Z plastu

Při výběru umělohmotných plotovek máte opět na výběr dva typy: levnější, vyrobené z recyklátu, a dražší, pro něž se vžilo označení z dutého plastu. Rozdíl je jednak v ceně, neboť ty recyklované stojí zhruba polovinu toho co duté, ale především je rozeznáte podle kvality a povrchového provedení. Recyklované se vyrábějí tak, že se materiál tvaruje ve formě, přičemž se probarvuje přímo ve hmotě a tak získává stálou a ve všech částech stejnou barevnost. Ta je ovšem omezená, neboť použít lze jen takové odstíny, kterými jde překrýt barvy recyklovaných plastů, nejčastěji jde o zelenou, červenou, černou či hnědou. Pokud toužíte po bílém plotě, musíte si pořídit plaňky z dutého plastu. Profily, z nichž se vyrábějí ploty, jsou téměř totožné s těmi okenními. A pohrát si můžete i s dezénem plotů, neboť v této kategorii jsou k mání jak bílá barva, tak lze povrch stejně jako u oken opatřit fólií s dekorem například imitujícím dřevo. Na první pohled tak nikdo nepozná, že jste tradiční materiál vyměnili za plast.

Plot z betonových tvarovek

Estetické jsou ale i ploty postavené z betonu. Dnes se využívají ve většině případů betonové prefabrikáty. Vyrábějí se moderními technologiemi a probarvují se do mnoha odstínů. K dostání je také hodně tvarů a velikostí – od klasických tvarovek přes například kruh, půlměsíc, tvary zcela nepravidelné až po betonové desky. Výhodou prefabrikátů je také velice jednoduchá realizace. Připomínají totiž stavebnici, takže plot bez problému zvládnete postavit i sami. Nezapomeňte ale na betonový základ.

Živý plot je přírodní, ale potřebuje stálou péči

Plot nemusí být jen pevnou stavbou, soukromí dobře ochrání i ten živý. Pokud je dostatečně hustý a vysoký, dobře slouží i proti vniknutí na cizí pozemek. Jen trvá pár roků, než vyroste. Ale pozor – lze sice zvolit i rychle rostoucí dřeviny, ale je třeba počítat s tím, že sice brzy dorostou do požadované výšky, ale pak je budete muset o to častěji stříhat.

Můžete si pořídit plot stálezelený anebo opadavý. Ty první jsou celoročně neprůhledné, ale moc nekvetou. Časem tak mohou působit skoro až smutně. Opadavé ploty vypadají v sezoně pěkně, ale v zimě neposkytují úplné soukromí, jelikož jsou částečně průhledné. Kompromisem může být kombinace obou druhů.

Živé ploty mohou být buď volně rostoucí, nebo stříhané. První vypadají přirozeně, navíc nakvétají postupně, takže zahrada bude každých pár týdnů vypadat jinak. Ani údržba není náročná. Daní za to je ovšem mnoho místa, které zaberou. Obzvlášť do menších zahrad se tak lépe hodí živé ploty stříhané. Ty ovšem vyžadují pravidelnou péči.

Pro stálezelené ploty se hodí ptačí zob stálezelený nebo zlatolistý, bobkovišeň, mahonie, dřišťál či zimostráz. Tyto keře se po vysazení sestřihávají asi patnáct centimetrů nad zemí, další rok jen o trochu výš. Jinak by se totiž ve spodní části nerozvětvily a plot by zůstal trvale řídký. Z jehličnatých stálezelených stromů jmenujme například túje, cypřiš či tis. Z těch opadavých vypadají hezky živé ploty například z buku či lípy. Většina plotů se stříhá jednou až dvakrát ročně.

Radek Tichý, foto Shutterstock