Překvapivé a krásné hortenzie

Velké a nádherně kvetoucí hortenzie zkrášlí každou zahradu. Na rozdíl od růží se jim daří i v polostínu, ačkoli výjimky se najdou. Hortenzie jsou totiž překvapivě různorodé.

Britská spisovatelka a zahradnice Penelope Lively v knize Život v zahradě uvádí: „Anglické zahrady nejsou navlečené do svěrací kazajky – jsou bujné, živé, rozpínavé. A také bohatě osázené. Máme rádi velikost a důraz – co bychom si počali bez hortenzií, komulí a keřových růží?“ Pokud si myslíte, že se vaše zahrada bez hortenzií také neobejde, zde je několik pravidel pro jejich pěstování a výběr.

Hortenzie velkolistá ́Bouquet Rose ́

Hortenzie drsná ́Prezioza ́

Je kyselá půda podmínkou?

Existuje mnoho pouček a pravidel, s nimiž je pěstování hortenzií spojeno. Třeba že kyselé prostředí je podmínkou. Není, může být i neutrální, ovšem bez nižšího pH se nedočkáte modré barvy květů. Co však vyžadují všechny hortenzie bez rozdílu je půda kyprá, bohatá na humus i vláhu. Ovšem měla by být zároveň propustná, těžkou jílovitou proto dobře vylehčete. Květinám by uškodila především v zimě, kdy nepotřebují ani zdaleka tolik vláhy, jako v období růstu a kvetení. Při výsadbě jim dopřejte směs vyzrálého kompostu a rašeliny, případně listovky a zkompostovaného borového jehličí.

Hortenzie řapíkatá – podzimní zbarvení

Hortenzie řapíkatá – kvetoucí

Některé hortenzie prospívají i na slunci. A také mrazuvzdornost se liší. Nastýlka prospěje všem druhům, náročnější druhy, například hortenzie velkolistá, budou navíc za silnějších mrazů či mrazivých větrů potřebovat ochranu z netkané bílé textilie a chvojí. Namrzlé výhony sice rostlinu nezničí, ale v létě vám nepokvete.

Dlouhodobou výživu rostlin i dostatek humusu v půdě zajistí kompost a mulčování. Ideální je použít listí, kysele působící borku či jehličí. K zalévání nejlépe poslouží dešťová voda, a pokud toužíte po modrém vybarvení květů, můžete zvolit i speciální hnojiva pro hortenzie.

Hortenzie drsná ́Koki ́

Hortenzie velkolistá ‚FOREVER & EVER ́

Řez pro bohaté kvetení

Je třeba také vědět, které druhy kdy a jak prořezávat. Hortenzie latnatá a stromkovitá kvetou nejvíce na koncích mladých výhonech, proto jim pomůže seříznutí na třetinu až čtvrtinu, a to časně zjara, aby výhony stihly dorůst. Avšak ostatní druhy hortenzií kvetou až na dvouletých a starších výhonech a podobný řez by jim uškodil. Velkolistou, pilovitou, řapíkatou, dubolistou i drsnou proto nejvýše postupně zmlazujte, pokud to keře potřebují. Ročně odstraňte je několik nejstarších větví.

Hortenzie latnatá ́Limeligh ́

Květy, které neuvadnou

Květenství hortenzií má jednu skvělou vlastnost – na podzim pouze změní barvu, uschne a zahradu zdobí dál. Můžete ho proto nechat na rostlinách po celou zimu, anebo ho ustřihnout a využít jako dekoraci. Se sklízením do suchých vazeb není třeba spěchat, nejvhodnější je právě již proschlé květenství, jen pozor, aby ho nezničil vítr či déšť. Dosušte je zavěšené na vzdušném, tmavém místě. Pokud si přejete zvýšit jeho trvanlivost a odolnost, třeba pro vití věnců, pomůže glycerin. Nařeďte ho vodou v poměru jedna ku jedné, vlijte do vázy nebo sklenice a stonky nechejte roztok nasávat dva až čtyři dny. Poté je dosušte.

Zatímco některé druhy mají pouze velké kulovité květy, u talířovitých najdete uprostřed drobné kvítky, jsou fertilní, tedy plodné a poskytují motýlům, včelám a čmelákům nektar.

Hortenzie velkolistá ́Mariesii Perfect ́

Hortenzie stromkovitá ́Pink Annabelle ́

Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla)

Nejznámější druh hortenzie je vyšlechtěný do desítek kultivarů s květenstvím plochým i kulovitým, od barvy bílé přes růžovou po tolik vyhledávanou sytě modrou. Zbarvení však nezáleží pouze na druhu, ale také na půdě, zálivce a hnojení – pokud pH přesáhne hodnotu 5, z modré se stane růžová. Zbarvení totiž určují antokyany, proměnlivá barviva rozpuštěná v buněčné šťávě. V kyselém prostředí jsou modrá a v neutrálním či zásaditém se mění do růžova.

Hortenzie velkolistá kvete od července až do října. Ideální je pro ni polostín, ale některé kultivary snesou i slunce, pokud mají dostatek vláhy. Její kráse prospívá také vlhký vzduch. Je poměrně citlivá na mráz a vyžaduje zimní ochranu. Keře dorůstají do výšky až jeden a půl metru, ale můžete si vybrat i mnohem menší, vhodné pro pěstování v nádobách.
Kulovité květenství bílé, růžové či světle modré má kultivar ‚Ayesha‘, který vyžaduje teplé, spíše slunné stanoviště a na zimu důkladnou ochranu. Nízké teploty naopak snáší kultivar ‚Bouqet Rose‘, přecházejí z růžové barvy po fialovou. Mezi nejmrazuvzdornější patří mohutný, růžově či modře kvetoucí ‚Général Vicomte de Vibray‘ a ‚Lanarth White‘. Odolná je i ‚Mariesii Perfecta‘. Díky oblibě těchto rostlin se v sortimentu objevují další nově vyšlechtěné druhy. Například patentovaná odrůda ‚FOREVER & EVER‘ vyniká mrazuvzdorností a především tím, že kvete i na jednoletých výhonech, což je u hortenzie velkokvěté výjimečné. Pokud si přejete druh s ozdobným listem, podívejte se po panašovaném kultivaru ‚Lemon Wave‘. Vyžaduje však stinné místo.

Hortenzie latnatá ́Tardiva ́

Hortenzie pilovitá (Hydrangea serrata)

Kolem metu a půl vysoký kompaktní keř má listy s pilovitými okraji, odtud jeho druhové jméno. Může být však uváděn i jako poddruh hortenzie velkolisté, které je velmi podobný, ovšem je o něco odolnější vůči nepříznivým vlivům. Přesto mladé rostliny chraňte před silnými mrazy. Starší vzrostlé keře už nízké teploty nepoškodí, alespoň u některých kultivarů. Květenství jsou růžová, modrá nebo fialová v závislosti na odrůdě i pH půdy. Nízký vzrůst a kompaktní tvar nabízí ‚Bluebird‘, kulovité květenství, zbarvující se s postupem času od růžové po nachovou a fialovou, má mrazuvzdorná ‚Prezioza‘. Studenou zimu přežijí rovněž kultivary ‚Koreana‘ či ‚Imperatrice Eugenie‘. Zelené listy hortenzie pilovité se na podzim obvykle zbarvují do červena.

Hortenzie stromkovitá ́Anabelle ́

Hortenzie velkolistá ́Ayesha ́

Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata)

Až tři metry vysoký druh hortenzie dostal jméno po typu květenství, bohatých latách. Jsou až čtyřicet centimetrů dlouhé a rozkvétají v srpnu a září. Nejčastější barva je bílá přecházející při odkvětu do růžové, což platí například pro oblíbenou ‚Grandifloru‘. U kultivaru ‚Unique‘ či ‚Vanille-Fraise‘ barvy přecházejí z krémové do sytě růžové, ‚Phantom‘ má květenství zprvu krémově žluté, ‚Limelight‘ jasně žlutozelená. Pokud byste si přáli květy bílé neustále, vyzkoušejte kultivar ‚Tardiva‘, vydrží hluboko do podzimu.

Květenství nesou vzpřímené, větvené výhony – pěkný tvar stejně podpoříte každoročním jarním řezem až na třetinu. Tato atraktivní, ale přitom odolná, otužilá a přirozeně působící hortenzie se hodí do živého plotu i na pozadí trvalkových záhonů, do jakékoli zahrady včetně venkovsky laděné. Daří se jí na slunci i v polostínu.

Hortenzie řapíkatá (Hydrangea anomala subsp. petiolaris)

Nejen břečťan a přísavník se dovede přichytit zdi pomocí příčepivých kořínků, umí to i tato mimořádně zajímavá popínavá hortenzie. Vonící bílá květenství jsou až pětadvacet centimetrů velká a objevují se od června do července. Sytě zelené, lesklé listy se na podzim barví do zlaté barvy. Když opadají, odkryjí zajímavou dřevnaté stonky. Popínavá hortenzie roste pomalu, ale nakonec dosáhne i do patnáctimetrové výšky. Nejraději má polostín a vlhký vzduch, ale vyrovná i se sluncem. K nechráněné jižní či západní stěně ji ale raději nesázejte. Můžete s ní zkrášlit nejen zdi, ale také kmeny starých stromů, uchytí se i mezi jejichž kořeny. Popne se i po sloupech pergoly.

Hortenzie stromkovitá (stromečkovitá) (Hydrangea arborescens)

Oproti oblíbené původně orientální hortenzii velkolisté je tato severoamerická rostlina méně náročná a mrazuvzdorná. Modrých květů se od ní ale nedočkáte. Kromě sněhově bílé byly již vyšlechtěny i kultivary růžové. Rozkvétají od července až do září.
Hortenzie stromkovitá může být až dva metry vysoká. Vynikne jako solitér i ve skupině keřů, vysokých trvalek či jako živý plot. Velké jsou i její listy a květenství připomínající polokoule – dosahují až dvaceti pěti centimetrů, v závislosti na kultivaru. Ty největší najdete u často pěstované ‚Annabelle‘. Zprvu zelinkavé sterilní květy zbělají poté, co se plně rozvinou. Růžově kvetoucí kultivary jsou obvykle nižší, snáze je tak začleníte například mezi trvalky. Přes metr může dorůst ‚Pink Annabelle‘, kultivar vyšlechtěný v USA, kde je nazýván ‚Invincibelle‘. Jen půl metru vysoký, ovšem sytěji vybarvený je ‚Ruby Annabelle‘.

Hortenzie dubolistá (Hydrangea quercifolia)

Keře této jeden až tři metry vysoké hortenzie jsou výjimečné především svými nevšedně tvarovanými listy, na rubu bíle plstnatými, které se na podzim zbarvují do červených tónů. Od července až do září je zdobí i květenství, u mnohých odrůd rovněž velmi atraktivní. Například ‚Snow Flake‘ má květy plněné a může dorůst až do třímetrové výše a značné šíře. ‚Snow Queen‘ zase zaujme až pětadvaceti centimetrovými latami. Po odkvětu se zbarví do růžova a zdobí rostlinu dále. Keř může být až dva metry vysoký a podobně i široký.

Jedinou nevýhodou tohoto nádherného druhu je jeho teplomilnost. Proto jí najděte chráněné místo, slunné či polostinné, a poskytněte zimní ochranu především v prvních letech

Hortenzie drsná (Hydrangea aspera)

Až čtyři metry vysoké, mohutné keře tvoří hortenzie s chlupatými, sametově působícími listy. Plochá, až třicet centimetrů velká květenství tvoří pár vnějších sterilních květů a množství menších plodných, které poskytují potravu opylovačům. Kvetou od července až do září a mohou být růžové či modré, dle kultivaru. Atraktivní jsou i dlouhé listy, které činí rostlinu atraktivní, i když nekvete. U poddruhu ‚Macrophylla‘ je jejich plstnatý rub vínový a na podzim se barví do žluta, u kultivarů ‚Hot Chocolate‘ či ‚Koki‘ jsou navíc tónovány do hněda. Poddruh ‚Sargentiana‘ má zase listy obzvlášť dlouhé. Tato hortenzie vynikne jako solitéra, vyplní polostinné kouty, vytvoří romantická zátiší, zakryje zdi či kůlny.

Tip

Všechny druhy a kultivary hortenzií si můžete sami namnožit pomocí měkkých, bylinných řízků odebraných z mladých výhonů.

Viola Martinková, foto Shutterstock a profimedia.cz