Pro milovníky jahod

Velkoplodé zahradní jahody vyšlechtili Holanďané v polovině osmnáctého století. A dnes si můžete vybrat variety, které se od sebe mírně liší jak chutí, vůní, tvarem, velikostí či skladovatelností plodů, tak dobou zrání. Když je správně nakombinujete, sklízet je můžete od června do listopadu.

Pokud milujete jahody, vysaďte si rostliny rané, středně rané pozdní i stáleplodící. Vyplatí se mít k dispozici více záhonů – pro jahodníky letošní, dvouleté a tříleté. A poté je pravidelně obměňovat, protože po třech sezonách dávají úrodu podstatně menší. Právě srpen je ideální čas pro výsadbu. Jahodníky do zimy dobře zakoření a přinesou bohatou úrodu už v příštím roce.

Příprava půdy

Jahodníkům je třeba vybrat slunný záhon, aby dozrály do syté barvy a sladké chuti. Svědčí jim humózní, ale spíše lehčí nebo středně lehká půda s mírně kyselou reakcí. Pokud je to jen trochu možné, vyberte pro nové sazenice místo, na kterém jste v posledních letech pěstovali jiné plodiny, je to prevence proti rozmanitým chorobám i škůdcům. Nemáte-li tu možnost, přidejte na záhon surový a na užitečné mikroorganismy bohatý kompost.
Ideální pro založení jahodiště je prostor uvolněný pro rané a již sklizené zelenině nebo bramborách. Půdu stačí jen lehce prokypřit a obohatit kvalitním kompostem, který dodá pomalu se uvolňující živiny, zvýší schopnost půdy udržet vodu a zlepší její prodyšnost. A podporuje tvorbu humusu, jehož vyšší podíl jahody velmi ocení. Převracení rýčem není třeba, pokud tedy nejde o půdu těžkou, kterou je třeba navíc vylehčit listovkou a pískem. Jestliže je třeba záhon přece jen zrýt, nechte ho před výsadbou slehnout nebo lehce utlačte. Kdybyste to udělali až v době, kdy budou rostliny v půdě, mohli byste drobné kořeny sazenic poškodit.

Pokud zakládáte nový záhon na místě trávníku nebo louky, odstraňte drny, rycími vidlemi vyplejte co nejdůkladněji kořeny a oddenky vytrvalých plevelů a přidejte alespoň deset centimetrů silnou vrstvu kompostu. Příměs listovky jahodníkům také prospěje.

Výsadba

Ať už používáte jahodníky vlastní nebo zakoupené, důležitá je hloubka výsadby. Rostlina by měla být zahrnuta půdou stejně, jako byla v nádobě či na původním místě. Srdéčko musí být vždy nad zemí.

Jahody potřebují dostatek prostoru, pokud z nich chcete získat maximum plodů. Můžete je sázet v rozestupech kolem třiceti centimetrů do řádků vzdálených od sebe kolem šedesáti centimetrů. Místo ušetříte výsadbou do sponu a zredukováním cestiček. Pokud jahody zamulčujete slámou, bude možné mezi ně vstupovat, aniž by půda trpěla.

Sazenice důkladně zalijte a za suchého počasí jim dopřejte pravidelně větší množství vody, aby pronikla i pod povrch půdy a podpořila růst kořenů do hloubky.

Časté je pěstování v černé netkané textilii, která potlačuje růst plevelů. Sazenice se sází do prostřižených křížů, není třeba přímo vystřihovat otvory. Textilie má své výhody i nevýhody. Plevele skutečně účinně potlačuje, i když ty nezdolné vyrůstají těsně u sazenic. Chrání plody před znečištěním zrovna tak jako sláma. Zjara přispívá k prohřátí půdy, což úrodě svědčí. Je prodyšná a propouští vodu. Přesto není pro zdravou a úrodnou půdu ani zdaleka tak přínosná, jako vrstva organického mulče. Zatímco pod stále doplňovanou vrstvou listí, trávy nebo slámy je půda kyprá a provzdušněná pracujícími žížalami, které si stébla trávy tahají do podzemí, pod textilií je časem utužená a ochuzená o dávku živin a humusu, který postupně se rozkládající mulč poskytuje. Je proto třeba černou textilii alespoň na jaře a na podzim odstranit, půdu prokypřit a nastlat kompostem.

Jahody lze pěstovat i ve smíšené kultuře, přičemž mezi osvědčené doprovodné plodiny patří cibule a česnek. Nezaberou příliš prostoru a jahodníky mohou částečně ochránit i před houbovými chorobami a některými škůdci.

Množení

Pokud si jahody množíte sami, ideální je mít v průběhu srpna již zakořeněné sazenice ze šlahounů kvalitních mateřských rostlin. Můžete to však udělat i nyní a sázet až v září. Šlahoun matečné rostliny, která je zcela zdravá a měla velké a chutné plody, naveďte do květináče s lehkým substrátem a zajistěte drátěným očkem. Pokud je necháte zakořenit v nádobě a nikoli ve volné půdě, bude výsadba mnohem snazší. Samozřejmě můžete využít i ty, které se samy vytvořily v záhonu, vyrýpněte je s co největším kořenovým balem. Samostatného života jsou schopny, pokud mají kořeny nejméně dva, ideálně však alespoň šest centimetrů dlouhé. Jako sadbu nepoužívejte rostliny se skvrnitými nebo deformovanými listy.

Dobře zakořeněnou a vyvinutou sadbu v květináčích či větších sadbovačích – obvykle multipack balení, je možné pořídit jak v zahradnictvích, tak přímo u šlechtitelů či pěstitelů. Sadbu je možné objednat i přes e-shop, rozumná zahradnictví posílají zásilky tak, aby nezůstaly přes víkend v depu – přesto má tento nákup vždy svá rizika.

Jaké vybrat odrůdy?

Pokud si přejete vyzkoušet nové odrůdy nebo svou zahradu obohatit čerstvou zdravou sadbou, vybírat můžete jahody:

Rané – přinesou úrodu již v červnu. Časně kvetou, proto je mohou poškodit jarní mrazíky. Proti nim pomůže netkaná textilie, kterou je lze přikrýt i v několika vrstvách. Jakmile mráz poleví, odstraňte ji, aby se ke květům dostali čmeláci a včely, které je opylí. Velkými a sladkými plody vyniká ´Cory´, odolné vůči nemocem a velmi úrodnými jsou ´Sincerely´ a ´Honeoye´. Mezi dobře rostoucí odrůdy se sladkými, středně velkými plody patří i ´Elly´ a ´Rumba´. Sladké a pravidelně tvarované, na ozdobu vhodné jahody poskytuje ´Lambada´.

Polorané – zkuste českou odrůdu ´Karmen´ s plody velmi sladkými, velkými, karmínově zbarvenými a po lesních jahodách vonícími. Oblíbená je i vitální ´Polka´. Pěstovat můžete i výjimečně vonící ´Renesanci´ nebo ´Koronu´ s tmavě červenými, chutnými jahodami a vysokým výnosem, která je navíc odolná vůči jarním mrazům. S plísňovými onemocněními si poradí odolná ´Vima Zanta´. Oblíbená a odrůda ´Senga Sengana´ má osvěžující plody, které ale nejsou nejsladší.

Pozdní – z této skupiny lze doporučit odrůdy ´Destiny´ a ´Fenella´ s trvanlivými plody, šťavnatostí vyniká ´Vima Tarda´, výborné jahody má také ´Vima Xima´. U odrůdy ´Malwina´ se těšte na rychlý růst a především velké a sladké plody. Až do podzimu rodí tmavé a sladké ovoce také odolná ´Florence´.

Stáleplodící – tyto rostliny dozrávají postupně. Například růžově kvetoucí odrůda ´Ariba Deep Rose´ plodí od června až do podzimu. Průběžnou sklizeň nabízí i ´Aromas´ nebo ´Buddy´.

Některé odrůdy nenabízejí ani tak průběžnou sklizeň, jako opakující se. Platí to například pro ´Ostary´, u níž jahody trháte v červnu a podruhé od srpna do října.

Převislé stáleplodící jahodníky do květináčů – jde o speciality pro ty, kdo nemají zahradu a pěstují jahody na balkóně. Rostliny, kterým se daří v truhlících a tvoří dlouhé závěsy, jsou pohledné i plodné. Některé mají i dekorativní, tmavočervené či růžové květy. Do nádob se vysazují brzy zjara. Plodí více sezon, na zimu jim ostříhejte šlahouny a zapusťte je do země nebo nádoby důkladně izolujte. Mezi oblíbené balkónové převislé jahody patří ´Maranell´, ´Super Star´, ´Montana´ či růžově kvetoucí ´Fragoo Pink´.

Měsíční jahody – pěstování drobných měsíčních jahod (Fragaria vesca), chutí a vůní podobných těm lesním, je oproti těm klasickým dosti odlišné. Jde o půdopokryvné rostliny, které na slunném i polostinném místě vytvoří jahodové koberce. Plody dozrávají průběžně po celé léto. Nevytvářejí šlahouny, množit je můžete dělením trsů. Zakoupené rostliny lze vysadit v srpnu či na podzim do sponů polovičních než u velkoplodých jahod. Můžete si je vypěstovat i ze semen. Pokud máte k dispozici vhodné bezmrazé, ale chladné a světlé místo na přezimování semenáčků, zasijte je do sadbovačů již nyní a vysaďte zjara. Běžně se však vysévají až v únoru, přičemž do jara narostou a v létě dají první úrodu. Měsíční jahody je možné na místě nechat více let něž jahody velkoplodé, ale časem jim obnova také prospěje. Mezi oblíbené odrůdy patří ´Rujana´, ´Wildform´ či ´Scarlett beauty´ a ´Temptaion´ s poněkud většími plody. Jahody mohou být i žluté, jako je tomu například u odrůdy ´Yellow Wonder´.

Péče o jahodníky

Rostliny, které již letos odplodily a chcete si je ponechat na další roky, šetrně odplevelte, zalijte a hodně pohnojte kompostem. Do zimy zesílí a příští rok zjara nasadí více květů. Odstraňte také šlahouny, které nechcete nechat zakořenit, a všechny suché listy. Stejně jako při sklizni, i před zimou se vyplatí jahody opět nastlat, případně mulč doplnit. Chráníte tak kořeny a podporujete tvorbu humusu.

Pokud mají některé jahodníky zdeformované středové listy a jsou celkově zakrnělé, patrně je napadl roztočík jahodníkový. Takové nezbývá než odstranit. Uvolněný prostor ostatním rostlinám většinou prospěje. Pokud keříky trpí skvrnitostí, stačí odstranit právě jen napadené listy. Nejpozději na začátku srpna můžete také všechny staré listy posíci a jahodníky do zimy obrazí. Dokonce i u relativně zdravých porostů se tento krok osvědčil jako prevence chorob i škůdců a způsob, jak rostliny omladit.

Jana Bucharová, foto Shutterstock