Pro příjemně strávenou zimu

Zimní zahradu ocení vaše rostliny, které nyní v domě trpí nedostatkem světla. A také vy, protože získáte krásný prostor pro relaxaci.

Pokud vytápíte dům čerpadlem, dřevem nebo jiným levným palivem, nebude vám vadit, jestliže jedna místnost – zimní zahrada – přibude. Teploty se pak budou uvnitř pohybovat kolem dvaceti stupňů a vy získáte plnohodnotný pokoj navíc, kde se bude dobře odpočívat nebo pořádat oslavy mezi tropickými rostlinami. Právě těm se tady bude dařit nejvíce. Méně náročné na provoz jsou zahrady pouze temperované, v nichž teploměr ukazuje od pěti do patnácti stupňů. Ovšem v létě se promění v tropický skleník, a tak jsou vhodné pro druhy z Au­s­trá­lie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky nebo Afriky. Příjemný prostor vznikne i v nevytápěné zimní zahradě, ideální pro pěstování středomořských druhů. Pozor však na to, že pokud venku silně mrzne, musíte jim přitopit.

Sklo, nebo polykarbonát?

Zimní zahrada se většinou nevytápí, neboť se využívá izolačních vlastností skleněné výplně. Její tloušťka a kvalita rozhodují o tom, jak dlouho a v jakém rozsahu budete moci prostor využívat. Za standard se považuje sklo s koeficientem prostupu U kolem hodnoty jedna. Dalším problémem, který je nutné řešit, bývá přehřívání vnitřku. Pokud totiž venku panují třicítky, v tomto prostoru může rtuť teploměru vyšplhat až k padesátce. Proto se na střechu zpravidla volí kvalitnější sklo s pokovenou vrstvou, která dokáže paprsky v létě, kdy je slunce postavené vysoko, odrazit zpět. Naopak u svislých stěn se tato úprava nepoužívá, protože je žádoucí, aby v zimě prošlo dovnitř co nejvíce paprsků a prostor zadarmo vyhřívaly.

Stále častěji se na výplně oken zimních zahrad využívá polykarbonát. Jeho vlastnosti se zlepšují, takže se přibližují sklu, ovšem oproti němu nabízí jednu ohromnou výhodu – je lehký, prakticky nic neváží. To je zvlášť u velkoplošného zasklení velmi důležité, neboť nezatěžuje příliš konstrukci, dopřát si můžete velká okna bez dalších podpěr, které nebudou bránit ve výhledu a opravdu propojí zimní zahradu s exteriérem. Zatímco kdysi se na stavbu zimních zahrad používaly dvoustěnné desky silné jeden centimetr, dnes se setkáte s až sedmistěnným polykarbonátem s tloušťkou dva až tři a půl centimetru i více, přičemž ty poslední charakterizuje koeficient prostupu tepla U rovnající se číslu jedna. Zbytečné jsou obavy, že by pod komůrkovou střechou bylo přítmí či větší tma. Musíte samozřejmě sáhnout po takzvané plně čiré desce.

Konstrukci volte podle stylu

Skla či polykarbonátové desky jsou osazené do konstrukce, nejčastěji ze dřeva, hliníku či plastu. Je celkem zbytečně dlouze a složitě řešit a pracně porovnává výhody jednoho materiálu oproti druhému. Rám tvoří ani ne deset procent z plochy zimní zahrady. Při výběru konstrukce proto zohledněte její vzhled a celkový design, aby ladila se stylem domu a venkovní zahradou.

Nejvíce lidí volí konstrukci zimní zahrady ze dřeva, která je zpravidla vyrobená z lepených hranolů. Používají se běžné dřeviny jako na výrobu oken, ale vybrat si můžete také například kanadskou borovici nebo kanadský dub. Bezúdržbové rámy jsou z plastu a hliníku nebo kombinace těchto materiálů. Právě za hliník si mnozí rádi připlatí, protože má nejen dobré statické vlastnosti, dlouhou životnost, je odolný a samonosný, díky čemuž i pro velkou stavbu postačí poměrně subtilní kostra.

Zahrada pro květiny

Většina pokojových rostlin v bytech a domech trpí nedostatkem světla, v zimě zvláště. Prosklená zahrada, hlavně ta vytápěná na běžnou pokojovou teplotu, je pro ně ideálním místem. A to nejen díky velkým oknům a světlu, ale také tady lze lépe udržet vyšší vlhkost vzduchu, kterou mnohé krásné, avšak náročnější druhy požadují. Můžete zde pěstovat atraktivní palmy, orchideje, pokojové kapradiny a bambusy, tillandsie, fíkusy, araukárie. Druhy, kterým svědčí spíše rozptýlené světlo nežli přímé slunce, což jsou třeba orchideje a kapradiny, postavte ke zdi. Sluneční paprsky naopak svědčí palmám, bambusům, banánovníkům i pokojovým růžím. V zimní zahradě můžete velkým rostlinám dopřát potřebný prostor a nechat například palmy vyrůst do výšky. Stanou se tak ideálními solitéry, které prostor ozelení, ale zároveň působí vzdušně. Kromě chamaedorey, žumary či washingtonie si zde můžete dovolit pěstovat i vyšší datlovníky či dokonce palmy kokosové. Na podložce s kolečky lze pohodlně přemisťovat i objemné a těžké pěstební nádoby. Využít můžete i závěsné nádoby a košíky, z nichž mohou splývat převislé a popínavé rostliny jako voděnka, pepřince, tillansie i atraktivní parožnatky.

Zimní zahrada, která není vytápěná, ale pouze temperovaná, a tudíž chráněná před mrazem, je skvělým místem pro přezimování oblíbených středozemních či subtropických rostlin. Vyžadují totiž odpočinek při nižší teplotě, ale s dostatkem světla. Bez něj pouze přežívají. Platí to pro citrusy, rozmarýn, myrtu, vavřín, eukalyptus, olivovník, granátovník, mračňák, kamélii, gardénii, buganvilleu, mandevillu, pelargonie, durman, ibišek a mnohé kaktusy. Krásně a dlouho zde pokvetou bramboříky a azalky. Teplota při zimování by neměla přesáhnout patnáct stupňů a klesnout pod pět. Chladnější prostředí svědčí i některým orchidejím, například rodu Cymbidium.

Magdaléna Krajmerová, Viola Martinková, foto Shutterstock