Jak na zakládaní zahrady v podhorské oblasti

Reklama

Bydlení v podhůří má nádech romantiky, život tu však není žádná procházka růžovou zahradou. A proto právě zakládání zahrady v podhorské oblasti vyžaduje pečlivé plánování. Důležitý je zejména výběr a promyšlená skladba rostlin, které snesou drsnější podnebí ve vyšší nadmořské výšce.

Podhorské městečko, kde se nachází zahrada z návrhu, leží v nadmořské výšce kolem 600 metrů. V jednoduchém rodinném domku bydlí mladá čtyřčlenná rodina. Majitel tu má i svou pracovnu a kancelář v přízemí u hlavního vstupu, který je ale ze zadní strany domu. Každý příchozí, návštěva i klienti, tedy obchází dům (v půdorysu je přístupová cesta vyznačena dlouhou šipkou) a musí projít velkou částí zahrady. Proto je tu víc než jinde logický požadavek, aby zahrada nedělala majiteli ostudu.

Návrh vstupní části.

První dojem

Pro svou exponovanost by měl být přístupový prostor upraven okrasně, ale zároveň jednoduše. Předzahrádku a čelní pohled na dům dotvoří skupina keřů, hlavní účinek budou mít rododendrony. O něco složitější byl výběr rostlin do míst podél východní stěny domu. Jednak sem dopadá velmi málo slunečních paprsků (soused má podél plotu řadu ovocných zákrsků), jednak sem často v zimě padá sníh ze střechy. Ten by dřevnaté výsadby lámal, proto zde jsou pouze trvalky a nízké plazivé dřeviny. Stínomilné trvalky na zimu zatáhnou a sníh jim neublíží. Vstupní chodník bude kamenný, položený z nepravidelných tvarů kamenů do betonového lože nadivoko (načervenalý pískovec je z nedalekého místního lomu). Skupiny výsadeb budou doplněny velkými oválnými balvany a okrasnými travinami.

Půdorys navržené úpravy zahrady:
Členění zahrady:
A – vstup, vjezd
B – rozšířený prostor před zapuštěnou garáží (údržba auta), po stranách opěrné zídky
C – popelnice
D – septik pod vrstvou zeminy a trávníkem
E – dlažba – vymývaný beton s oblázky na povrchu (vjezd do garáže, okapové chodníky a cesty v užitkové zahradě)
F – dlažba – kámen „nadivoko“ – červený pískovec (vstupní chodník, odpočívadlo a cesta k němu)
G – cesta ke vstupu do domu a kanceláře, kolem ní okrasné výsadby stínomilných trvalek
H – předzahrádková úprava a výsadby clonící pohled do obytné části zahrady
CH – lavička pod okny kanceláře a zároveň u vchodu do domu, kolem ní rostliny v nádobách
J – okrasná zahrada – celoročně pohledově zajímavé výsadby (pohled z okna kanceláře)
K – dřevěná dělicí stěna, clonící užitkovou část zahrady
L – pískoviště, sušák na prádlo, houpačka
M – domek na zahradní nářadí
N – drobné užitkové stavby (skleník napojený na zahradní domek, nádrže na dešťovou vodu pro zálivku a prádelní šňůry pod skleněnou stříškou, propojující skleník a zahradní domek)
O – užitkové záhony
P – odpočívadlo s krbem, částečně cloněné lehkou pergolou, navazující na balkonovou terasu
Q – balkonová terasa v úrovni obytných místností prvního patra, po obvodu zábradlí proti pádu, přímý vstup do zahrady po schodech v předním rohu
R – opěrná zídka držící svah
S – pracovna majitele (kancelář)
Stromy – kosterní dřeviny:
1. Jeřáb obecný (Sorbus aucuparia)
2. Modřín opadavý (Larix decidua ‚Conica‘)
nebo M. modřínovitý (Larix laricina)
3. Borovice limba (Pinus cembra)

Stromy a vyšší keře – doplňkové dřeviny:
4. Smrk omorika (Picea omorika)
5. Bříza (Betula verrucosa nebo B. papyrifera)
6. Převislá bříza (Betula verrucosa ‚Youngii‘)
7. Vrba červenokřivolaká (vrba pokroucená)
(Salix x erythoflexuosa)
8. Štědřenec alpský (Laburnum alpinum)
9. Ovocný strom
10. Jalovec obecný (Juniperus communis ‚Hibernica‘)
11. Stříbrný smrk nízký (Picea pungens ‚Glauca globosa‘ nebo P. p. ‚Koster‘)
12. Muchovník kanadský (Amelanchier canadensis)

Keře a zakrslé stromky:
13. Lýkovec obecný (Daphnae mezereum)
14. Rododendrony – různé (vylepšení či výměna půdy)
15. Svída výběžkatá (Cornus stolonifera ‚Flaviramea´
16. Svída bílá (Cornus alba ‚Sibirica‘)
17. Převislá vrba jíva (Salix caprea ‚Pendula‘)
18. Čilimník převislý – Caragana arborescens ‚Pendula‘)
19. Tis červený (Taxus baccata) – tvarovaný živý plot
20. Kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa)
21. Růže svraskalá (Rosa rugosa)
22. Borovice kleč (Pinus mugo) – různé kultivary
23. Tavolník Vanhoutteův (Spiraea x vanhouttei)
24. Tavolník nízký (Spiraea x bumalda)
25. Nízké plazivé jalovce (Juniperus communis ‚Reparda‘, J. c. ‚Prostrata‘)
26. Kručinka barvířská (Genista tinctoria)

Pnoucí rostliny:

27. Přísavník trojcípý (Parthenocisus tricuspidata)
28. Plamének horský (Clematis montana)
29. Beztrnné ostružiny vyvázané k opoře

Okrasné traviny:
30. Metlice (Deschampsia caespitosa)
31. Ostřice (Carex elata ‚Aurea‘)
32. Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis)

Trvalky a nízké keře:
33. Udatna (Aruncus dioicus)
34. Bohyška (Hosta sieboldiana)
35. Bohyška (Hosta undulata)
36. Barvínek (Vinca minor)
37. Bergenie srdčitolistá (Bergenia cordifolia)
38. Ostrožka zahradní (Delphinium x cultorum)
39. Pryšec (Euphorbia polychroma)
40. Brslen Fortuneův (Euonymus fortunei ‚Variegatus‘)
41. Dryádka (Dryas octopetala)
42. Tařice (Alyssum saxatile)
43. Kosatec sibiřský (Iris sibirica)
44. Kopretina zahradní (Chrysantheum leucantheum)
45. Třapatka (Rudbeckia)



Pohled na úpravu jihozápadní – odpočinkové části zahrady 

Okrasná partie a její sezonní proměny

Hlavní, okrasná část zahrady před okny kanceláře je uspořádána tak, aby byla celoročně zajímavá. Vlevo odděluje a zakrývá užitkovou zahradu dřevěná stěna, kterou v létě oživí odolné druhy botanických drobnokvětých plaménků. Pozadí hlavní skupiny tvoří celoročně tmavý zelený živý plot z tisů. V zimě a částečně i v létě před ním dobře vynikne pokroucený bílý kmen převislé břízy, která by zde mohla díky svému menšímu vzrůstu růst poměrně dlouho. V zimě ji barevně dobře doplní jasně červené větve svídy bílé a žluté pruty svídy výběžkaté. Také kroucená vrba upoutá pozornost svými větvemi hlavně v období, kdy je bez listů. V časném jaru zapůsobí svými květy (jehnědami) dvě převislé jívy v čelním pohledu uprostřed. Doprovodí je rašící čerstvá zeleň udržovaného trávníku a skupiny cibulovin v něm roztroušených (sněženky, bledule, botanické tulipány, krokusy a narcisy).
V plném jaru zakvetou celkem nenápadně jeřáb a čimišník, velmi nápadně pak kaskádami žlutých květů štědřenec alpský. V létě pokvete červená keřová růže v pravém rohu a plaménky na opačné straně, vyvázané k dřevěné dělicí stěně. Na podzim se červeně zabarví plody jeřábu a velké šípky růže, zezlátne modřín a postupně i veškeré listí.

Pro budoucí vzhled každé skupiny rostlin je nejdůležitější její tvar. Jednoduchá skica kompozice výsadeb ukazuje záměr volby druhů pro celkový tvar této partie. Zhruba takový pohled nám poskytne zahrada v zimě pod sněhem. (Čísla označují druh rostliny podle seznamu v půdorysu.)

Dřeviny vhodné do zahrady v podhůří (nadmořská výška 400–800 m, srážky 600 mm a více)
stromy jehličnaté − smrk, jedle, jalovec, borovice lesní, hedvábná a černá, tis, jedlovec, modřín
stromy listnaté − buk, dub zimní, letní, červený, lípa, jilm, habr, hloh, jabloň, jeřáb, bříza, javor
keře jehličnaté − jalovec, tis, borovice kleč, mikrobiota
keře listnaté − javor amurský, muchovník, čimišník, dřín, svída, hlošina, brslen, zimolez, meruzalka, růže, vrba, líska, kalina, vřes, vřesovec
pnoucí dřeviny − plamének horský, tangutský, Jackmanův, zimolez obecný a německý, přísavník pětilistý, břečťan

Tvář výsadeb v létě změní hlavně olistění, u některých druhů i květy.

Obytná část zahrady

V půdorysu levá, v reálu pak jihozápadní část zahrady by měla patřit jen rodině, a tak tvoří zázemí k odpočinku. Pod vyvýšeným balkonem, který je na střeše dílny, bude na jižní straně kryté zákoutí, částečně zapuštěné do svahu terénu a dotvořené jednoduchou pergolou. Vznikne tu rekreační posezení s krbem. Letní vstup povede hlavně z obytných místností v prvním podlaží, tedy přes balkonovou terasu a po nově vybudovaném pohodlném širokém schodišti. Z odpočívadla budou mít rodiče pod dohledem pískoviště a houpačku pro děti. Na ně navazuje i malá užitková zahrádka.  Potřebné soukromí bude zajišťovat skupina borovic (limba a různé druhy kleče) v přední části zahrady. 

V předjaří tu uvidíme mimo barvy vždyzelených druhů (tisy, jalovce, bergenie, barvínek) hlavně tvar dřevin, barvu větví a možná i některé plody, i když ptáci během zimy asi vše ozobají. Jako první zahájí sezonu kvetení skupiny cibulovin v trávníku. 

Text a obrázky: Hana Říhová
Zdroj: časopis
HOME, JAGA MEDIA, s.r..o. {R1}

Reklama
Reklama

Komentovat