Permakultúrní a přírodní zahrada je plná života
V přírodní zahradě je nejdůležitější respekt samotného zahradníka k přírodním procesům. Pokud pochopíme fungování různých organismů v zahradním ekosystému, máme skoro vyhráno.
Pokud se pustíte do přírodního zahradničení, brzy zjistíte, že syntetická hnojiva snadno nahradíte těmi organickými vyráběnými třeba z kuchyňského odpadu, bylinná jícha zkrotí houbové choroby, velký kámen v zahradě funguje jako šikovná sluneční past a nakonec také pochopíte, že s dříve nevítanými živočichy na zahradě můžete perfektně spolupracovat.
Voda v zahradě plní nejen estetickou funkci, ale zároveň velkou měrou ovlivňuje mikroklima a představuje neuvěřitelně bohatý biotop. Současná koupací jezírka využívají poměrně složitou filtrační technologii, přesto se na čištění vody z velké části podílejí také vodní rostliny.
Náhrada syntetických látek
Výhodou komerčních látek určených na hubení chorob a škůdců včetně synteticky vyráběných hnojiv je jejich dobrá dostupnost, snadná aplikace a poměrně rychlá účinnost. Na výsledek nemusíte moc dlouho čekat. Zelenina po pohnojení granulovaným hnojivem rychle roste a vytváří velké plody. Mšice a housenky na listech postupně zmizí a v trávníku neroste žádný plevel. Jenže všechny tyto látky mají i obrácenou tvář. Nadměrné hnojení koncentrovaným granulátem způsobuje vyplavení přebytečných živin do podzemní vody a následnou eutrofizaci a insekticidy zahubí většinou i druhy, které nám mohou naopak pomoci. Naprostou většinu chemických hnojiv a postřiků snadno nahradíte materiály a prostředky, které si sami vyrobíte ze zdrojů na vaší zahradě. Důležité živiny a organickou hmotu do zeleninového záhonu dodáte vlastním kompostem nebo v podobě stále oblíbenějšího vermikompostu, na jehož výrobě pracuje kultura žížal. Pokud se ptáte, čím nahradíte rašelinu, která by se v přírodní zahradě také používat neměla, vyrobte si ze spadaného listí vlastní listovku. Alternativou hnojiv je také zelené hnojení. Pod tímto pojmem se schovávají rostliny, které pěstujeme jako předplodinu či meziplodinu na zeleninových záhonech. Zvláštní postavení mají také rostliny, které mají na svých kořenech hlízkové bakterie. Proč jsou pro nás tak zajímavé? Tyto bakterie totiž dokážou vázat vzdušný dusík a přeměnit ho na sloučeniny snadno přijatelné rostlinami. Rostliny s touto vlastností můžete pěstovat jako předplodinu nebo současně se zeleninou na jednom záhonku. V jejich sousedství budou prospívat hlavně druhy náročné na příjem dusíku.
Na spolupráci s užitečnými druhy rostlin jsme v minulosti často zapomínali, ale dnes se k ní čím dál tím častěji vracíme. Některé léčivky odpuzují hmyzí škůdce, jiné nám zase poslouží na výrobu bylinných jích určených na hnojení a na přípravu k přírodě šetrným postřikům.
Bylinné jíchy
Bylinnou jíchou můžete najednou nahradit hnojivo i chemický postřik. Jedná se o zákvas vyráběný z čerstvě sklizených rostlin, většinou snadno dostupných například v přírodě nebo na zahradě, a z vody. Často se používá třeba kopřiva, pelyněk, vratič a přeslička. Výroba jíchy z kopřivy trvá asi dva týdny a potřebujete na ni 1 kg čerstvých jarních kopřiv a 10 l vody. Každý den musíte obě složky důkladně promíchat, aby se do vody dostalo co nejvíce vzduchu. Vzniklý zákvas před použitím nařeďte vodou v poměru 1:10. Postřik proti mšicím připravíte z 1 kg kopřiv a 10 l vody. Kopřivy necháte ve vodě louhovat do následujícího dne, pak je scedíte a naředíte v poměru 1:5 vodou.
Tak trochu netradičního pojetí závlahové mísy pod ovocnými stromy dosáhnete výsadbou některých trvalek nebo bylinek. Tyto rostliny svými listy perfektně zakryjí povrch půdy, která není tolik náchylná na vysychání vody, a vy pak můžete výrazně omezit zálivku.
Z nevítaných vítaní hosté
Majitel přírodní zahrady jde tak trochu proti proudu, musí být totiž imunní na veškeré reklamy propagující zaručeně účinné chemické prostředky vhodné na hubení všeho živého na zahradě. Arzenál takových přípravků pak působí jako chemická laboratoř a přitom právě nadmíra používaných syntetických hnojiv a postřiků nám ze zahrady vyhání to nejdůležitější, užitečné živočichy, kteří se jinak zapojí do přirozeného potravního řetězce. Pokud tedy chcete fungující přírodní zahradu, musíte udržet krok s přírodou a nebojovat proti ní. Pokud omezíte nebo přestanete používat chemii, začnou se do zahrady stěhovat celé zástupy živočichů, mezi kterými se postupem času vytvoří rovnováha. Možná vás pak překvapí, že nově přistěhovaný ježek a ropucha účinně redukují slimáčí populaci, slunéčka sedmitečná neohrožená insekticidem hodují na mšicích a hmyzožraví ptáci se slétávají na housenky běláska zelného.
Velkou předností kamene je schopnost akumulace tepla ve vnitřní struktuře a jeho následné uvolňování do okolí při snížení teploty vzduchu. Tato funkce se nazývá sluneční past. Mnozí zahradníci ji využívají při pěstování relativně teplomilných bylinek i v chladných oblastech.
Zahrada plná života, asi tak můžeme jednoduše charakterizovat permakulturní a přírodní zahradu.
Pokud chcete nalákat určité druhy živočichů, kteří vám pomohou s redukcí populace slimáků, housenek nebo mšic, nabídněte jim vhodný úkryt. Zatímco ještěrkám postačí hromádka kamení na slunném a klidném místě, obojživelníkům skupina kamenů a dřeva, ježkům se zavděčíte hromadou klestí prosypaného podzimním listím. Nezapomínejte ani na užitečné hmyzí pomocníky, kterým vyrobte hmyzí hotel. Pokud nepatříte mezi zručné kutily, zkuste oslovit některý ze specializovaných obchodů, které se na prodej těchto úkrytů specializují. Mezi často opomíjené spolupracovníky patří také opylovači podílející se na opylení různých druhů ovocných dřevin, které by bez jejich pomoci neplodily. Ty do zahrady nalákejte kvetoucími trvalkami. Při výběru sortimentu se zaměřte spíše na méně prošlechtěné druhy a omezte použití plnokvětých kultivarů, jejichž květy jsou mnohdy nedostupné pro čmeláky.
Materiál pro výrobu hmyzího hotelu
Výroba hmyzího hotelu není rozhodně nic těžkého. Na vlastní domek se nebojte použít ani starší kusy neopracovaného dřeva. Pokud je to možné, dřevo žádnou látkou nenapouštějte a nenatírejte, syntetické přípravky omezují osídlení domku hmyzem. Materiál na výplň najdete všude kolem sebe, v přírodě i na zahradě. Dobře poslouží staré cihly, sláma, seno, bambusové tyče, rákos, z lesa si přineste šišky, větvičky a starou kůru ze stromů. Hmyzí hotely se těší velké oblibě a není se čemu divit. Jsou praktické a zároveň představují dekorační prvek zahrady, který můžete umístit například do trvalkového záhonu na slunce.
Sluneční past
Málokdo si uvědomuje důležitost kamene v zahradě. Tento přírodní materiál se totiž uplatní jako sluneční past. Ve své vnitřní struktuře dokáže během slunečních dní akumulovat teplo, které se pak uvolňuje během večera nebo při ochlazení. Uvolňující se teplo výrazně ovlivňuje mikroklima daného prostoru dokonce i v zimě, a to je důvod, proč se v blízkosti kamenů daří bylinkám pocházejícím ze středomořské oblasti a dalším teplomilným druhům. Funkci sluneční pasti plní hlavně velké kusy kamene, ale v konečném výsledku se projeví i drobné kusy společně s kamennou drtí. Tuto schopnost kamene můžete využít hlavně při pěstování rostlin, které by jinak v dané oblasti nepřežily.
UŽITEČNÍ „PODNÁJEMNÍCI“
V přírodní zahradě jedno doplňuje druhé. To platí také u užitečných hmyzích hotelů umístěných do květnaté louky. Pokud je postavíte na slunné a chráněné stanoviště, rychle je osídlí různé druhy užitečného hmyzu, které vám pomohou s regulací některých problematických chorob a škůdců. Květnatá louka zase poskytne pylovou pastvu a obživu ve formě semen.
Obliba suchých kamenných zídek v oboru zahradní architektury strmě stoupá. Není se čemu divit. Tyto šikovné stavby podrží menší svahy, spáry prosypané zahradní zeminou umožní pěstování suchovzdorných rostlin a výhřevný kámen přiláká hmyzožravé ještěrky. Zídka může také plnit funkci posezení ve formě drnové lavičky s korunou osázenou bylinkami.
Stavba ze dřeva zasypaná loňským listím připomíná sice kompost, ale vůbec tomu tak ve skutečnosti není. Plní funkci skrýše pro ježčí rodinku, která potřebuje na klidném a chráněném místě přečkat zimu. Tyto skrýše mají zvláštní uplatnění hlavně ve městě, kde je přírodních stanovišť pomálu. Ježci si na vaší zahradě rádi smlsnou na slimácích.
Řada lidí se diví, že na jejich chemicky ošetřovanou zahradu nezavítají žádní užiteční živočichové. Většinou děláme totiž vše proti přirozenému přírodnímu vývoji a tiše sledujeme neúprosné škůdce, kteří nemají přirozeného nepřítele. Vše ovšem může být úplně jinak, pokud přírodu naopak využijeme ve svůj prospěch a začneme s ní spolupracovat.
TEXT A FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ
ZDROJ časopis HOME, JAGA MEDIA, s.r.o.
