Jak na plánování zahrady ležící ve stínu

Plánování zahrady ležící ve stínu může být pro mnohé stejný oříšek jako plánování zahrady, která se nachází v ostrém svahu. Jak už to tak bývá, vše má svá pro a proti. Přesto lze i v těchto komplikovanějších podmínkách, kdy nebývá slunečních paprsků nazbyt, vytvořit zajímavou zahradní kompozici s osobitou atmosférou.
Výhodou podrostů pod opadavými listnatými stromy je světlý stín, který je navíc během roku značně proměnlivý. Na jaře tak stihne svou vegetaci celá řada brzkých cibulovin, které zvládnou díky rychlému životnímu cyklu vykvést a vytvořit semena ještě před tím, než větve stromů zahalí listy. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Výhodou podrostů pod opadavými listnatými stromy je světlý stín, který je navíc během roku značně proměnlivý. Na jaře tak stihne svou vegetaci celá řada brzkých cibulovin, které zvládnou díky rychlému životnímu cyklu vykvést a vytvořit semena ještě před tím, než větve stromů zahalí listy. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

S mírným stínem si dobře poradí i vřesoviště, kterému při založení dopřejte bohatý přídavek rašeliny nebo vlastní listovky, kterou si snadno připravíte ze spadaného listí. Dobrým sousedem pro vřesy, vřesovce a dabécie mohou být také azalky, perovskie nebo krásné kalmie. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

S mírným stínem si dobře poradí i vřesoviště, kterému při založení dopřejte bohatý přídavek rašeliny nebo vlastní listovky, kterou si snadno připravíte ze spadaného listí. Dobrým sousedem pro vřesy, vřesovce a dabécie mohou být také azalky, perovskie nebo krásné kalmie. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Možná by se mohlo zdát, že lze charakteristiku a podmínky ve stinné zahradě nějak jednoduše shrnout a zevšeobecnit, pravdou je však úplný opak. Také každá stinná zahrada je originál, proto se při plánování prostoru musí vycházet z aktuálních podmínek. Vždyť i stínů může být více typů – některý vzniká v blízkosti vysokých budov a zcela jiný zase pod korunami stromů.

Pokud je hlavním důvodem zastínění porost vzrostlých dřevin, je nutné počítat také s určitým stupněm prokořenění půdy, které hraje významnou roli při plánování výsadeb. Když už byla řeč o typech stínů, jistou odlišnost lze sledovat i pod opadavými listnáči nebo v blízkosti stálezelených jehličnanů.

Reklama

V prvním případě se můžete těšit na světlejší stín, v němž poroste celá řada rostlin, kterým bude navíc vyhovovat jemný zetlený humus ze spadaného listí. Od podzimu přibližně do května jsou stromy navíc neolistěné, takže v předjaří a později i na jaře doslova ožije bylinné patro pestrými květy cibulovin a prvních jarních trvalek. Pro stín, který vzniká pod opadavými listnatými dřevinami, najdete řešení mnohem jednodušeji než ve druhém případě, pod stálezelenými jehličnany. Pod nimi totiž panují úplně jiné podmínky.

Se stálým a stabilně černým stínem si poradí v porovnání s předchozím případem mnohem méně druhů rostlin, které budou muset navíc čelit kořenové konkurenci a značně kyselé půdě vznikající rozkladem spadaného jehličí. Někdy je mnohem lepší výsadby posunout na porostní okraj jehličnanů, kde již panují mnohem lepší podmínky, se kterými si hravě poradíte.

S kvalitním trávníkem v podrostu dřevin se v našich podmínkách raději rozlučte. Nedostatek světla a vody a nakonec i silná kořenová konkurence trávníku nesvědčí, proto ho raději nahraďte půdopokryvnými trvalkami. Dobrou práci odvedou třeba vonné kakosty. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

S kvalitním trávníkem v podrostu dřevin se v našich podmínkách raději rozlučte. Nedostatek světla a vody a nakonec i silná kořenová konkurence trávníku nesvědčí, proto ho raději nahraďte půdopokryvnými trvalkami. Dobrou práci odvedou třeba vonné kakosty. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Stinná zahrada není žádný problém

V první řadě je nutné zjistit stávající stanovištní podmínky. Bude vás zajímat typ stínu, jeho pohyb, stálost, a pokud se chystáte založit výsadby v blízkosti dřevin, zjistěte stupeň prokořenění půdy a hlavně její kvalitu, ta rozhodně nemusí být vždy úplně dobrá. Pokud svému pozemku dobře porozumíte a zjistíte si o něm pokud možno co nejvíc informací, máte z poloviny vyhráno. Stín může být do jisté míry nakonec i výhodou.

Tyto zahrady totiž mívají často specifické mikroklima a v horkém létě udrží mnohem více vody než zahrada orientovaná na jih, do které celý den praží slunce. V případě, že na vás působí zastíněný pozemek temně, je nasnadě několik řešení, jak takovou zahradu doslova rozsvítit. Stačí jen sáhnout po těch správných materiálech a vybrat kvetoucí rostliny, které svými barvami naruší i stabilní stín.

Zajímavou roli zde může sehrát například vodní plocha v podobě okrasného nebo koupacího jezírka. Klidná hladina v sobě odráží prvky a rostliny v blízkosti břehů a stejně tak i pronikající světlo nebo sluneční paprsky, takže prostor rozjasní.

Stinná zahrada může nejednomu zahradníkovi připravit opravdu těžké chvíle, ale i pro tyto podmínky existuje řešení. Při výběru rostlin si v první řadě ujasněte, jaký typ stínu na vaší zahradě panuje. Je totiž obrovský rozdíl mezi stínem pod opadavými listnáči a pod stálezelenými jehličnany. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Stinná zahrada může nejednomu zahradníkovi připravit opravdu těžké chvíle, ale i pro tyto podmínky existuje řešení. Při výběru rostlin si v první řadě ujasněte, jaký typ stínu na vaší zahradě panuje. Je totiž obrovský rozdíl mezi stínem pod opadavými listnáči a pod stálezelenými jehličnany. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Trvalky do hlubokého stínu

Na trhu objevíte celou řadu trvalek do polostínu i stínu, zde uvádíme ty, které si poradí s podrostem pod opadavými listnáči nebo pod smíšenými porosty.

Ajuga reptans – zběhovec plazivý
Aruncus vulgaris – udatna lesní
Asarum europaeum – kopytník evropský
Bergenia cordifolia – bergénie srdčitolistá
Brunnera macrophylla – pomněnkovec velkolistý
Convallaria majalis – konvalinka vonná
Epimedium grandiflorum – škornice velkokvětá
Hosta – bohyška
Luzula sylvatica – bika lesní
Matteucia struthiopteris – pérovník pštrosí
Primula elatior – prvosenka vyšší
Rodgersia aesculifolia – rodgersie jírovcolistá

Nenáročné bergénie patří do skupiny dlouhověkých trvalek, které svými květy v růžových a karmínových tónech dokážou rozzářit především podrost pod smíšenými porosty nebo v podrostu opadavých listnatých stromů. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Nenáročné bergénie patří do skupiny dlouhověkých trvalek, které svými květy v růžových a karmínových tónech dokážou rozzářit především podrost pod smíšenými porosty nebo v podrostu opadavých listnatých stromů. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Správná volba při výběru materiálů

Materiály určené pro zahradní stavby a zpevněné povrchy většinou vybíráme podle našeho vkusu, a tedy podle jejich vzhledu. Jen málokdy se ale zamýšlíme nad tím, jestli se do zahrady hodí i tehdy, když v ní není moc světla. I ony totiž mají na působení kompozice velký vliv a tím spíš ve stinné zahradě, kterou mohou společně s dalšími „vychytávkami“ rozsvítit. Ve stinné zahradě se zaměřte hlavně na materiály světlých barev. Dobře působí dřevo v surovém stavu i s povrchovou úpravou. Teplé barvy kompozici příjemně zútulní, proto se nebojte ani nátěrů.

Stejně tak důležitá je i barevnost kamene a kameniva použitého například na mulčování výsadeb, na tvorbu zahradních cestiček nebo třeba úpravu okolí jezírka. Při výběru materiálů je nutné zohlednit i to, že na některých površích ve stínu vznikají během let povlaky mechu a řasy, proto je lepší zvolit materiály odolnější nebo snadno čistitelné.

Osvědčenou skupinou rostlin do tmavého stínu jsou některé vřesovištní rostliny. Mezi nimi na plné čáře vedou azalky nebo stálezelené pěnišníky, kterým vyhovuje i kyselý opad jehlic pod jehličnany, se kterým se jinak příliš nepřátelí jiné skupiny rostlin. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Osvědčenou skupinou rostlin do tmavého stínu jsou některé vřesovištní rostliny. Mezi nimi na plné čáře vedou azalky nebo stálezelené pěnišníky, kterým vyhovuje i kyselý opad jehlic pod jehličnany, se kterým se jinak příliš nepřátelí jiné skupiny rostlin. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Barevná krása do stínu

Korunou krásy každé zahrady jsou samozřejmě rostliny, bez nichž se žádná kompozice určitě neobejde. Výběr rostlin je třeba vždy přizpůsobit konkrétním podmínkám. V případě stínu pod stálezelenými jehličnany je třeba zvážit, zda mají květiny pod korunami stromů vůbec nějakou šanci na přežití. Mnohdy je totiž lepší výsadby posunout na okraj těchto porostů, kde jsou mnohem lepší světelné podmínky.

Ve světlejším stínu ve smíšených nebo listnatých porostech se dobře daří pestré paletě kapradin, jarních cibulovin, kvetoucích trvalek a stejně tak i určitým okrasným dřevinám. Chráněné podmínky pod korunami prospívají některým stálezeleným dřevinám v čele s pěnišníky (Rhododendron) nebo opadavým azalkám (Azalea). Vřesovištním rostlinám navíc bude vyhovovat i kyselá půda, která vzniká přirozenou cestou rozkladem spadaného listí nebo jehličí.

Možná vás překvapí, kolik okrasných rostlin vyžaduje přistínění. Dobrým příkladem jsou hortenzie velkolisté, které na plném slunci a v přísušku rozhodně fungovat nebudou, ale pod rozvolněným porostem jehličnanů se jim bude dařit výborně. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Možná vás překvapí, kolik okrasných rostlin vyžaduje přistínění. Dobrým příkladem jsou hortenzie velkolisté, které na plném slunci a v přísušku rozhodně fungovat nebudou, ale pod rozvolněným porostem jehličnanů se jim bude dařit výborně. FOTO LUCIE PEUKERTOVÁ

Pozor na uklouznutí

Při tvorbě zpevněných povrchů nás nebude zajímat pouze estetický dojem z použitých materiálů, ale také jejich barevnost a úprava povrchu. Ve vlhkém stínu jsou totiž některé materiály kluzké, vlivem povlaku řas nebo mechu, proto je nutné zvolit protiskluzovou úpravu. Pokud se vám zalíbilo dřevo, musí být jeho povrch zdrsněný, jinak se při prvním dešti promění ve skluzavku. Do tmavého stínu vybírejte hlavně světlé materiály, které prostor spíše prosvětlí.

Studené barvy prostor ochlazují, zatímco teplé tóny příjemně zútulňují. Zahradním cestičkám bude slušet úprava z kameniva. Kačírek, kamenná drť s více frakcemi nebo štěrk umožní přirozené zasakování vody a navíc působí přirozeným dojmem, což oceníte hlavně v přírodně laděných zahradách.

TEXT A FOTO: LUCIE PEUKERTOVÁ
ZDROJ: časopis HOME 10/2016

Komentovat