Přeměna klasické zahrady v biozahradu

Reklama

Ekozahrada pomůže chránit životní prostředí a zároveň se díky ní dá i něco málo ušetřit. Nutným předpokladem správné biozahrady je úrodná a zdravá půda. Té je možné docílit pomocí půdních mikroorganismů, které rozkládají rostlinné a živočišné zbytky a vytvářejí z nich hodnotný humus. V takové zahradě nesmíte používat chemické látky, hnojiva ani postřiky – zhoršují strukturu půdy a eliminují v ní biologickou činnost. Časem úrodnost půdy klesá, vysazené rostliny častěji napadají choroby a škůdci, v důsledku čehož později hynou.

 

Hnojení nazeleno
Vhodným adeptem na hnojení v biozahradě je kompost. Můžete však použít i různé rostlinné zákvasy nebo tzv. zelené hnojení – vybrané druhy rostlin se zapracují do půdy, kde slouží jako potrava pro půdní mikroorganismy; čím pestřejší je směs rostlin na hnojení, tím lepší je úrodnost půdy (například bobovité rostliny darují půdě dusík, měsíček ji zase vyčistí od zárodků chorob a škůdců).

Užitečnými pomocníky v biozahradě jsou žížaly. Prokypří půdu, pomohou vodě lépe se vsáknout, obohatí půdu o humus a přitom neškodí živým rostlinám. Žádné nářadí se těmto malým tvorům nevyrovná, jinými slovy – nic neprokypří a nezkvalitní půdu tak dobře jako žížaly, případně kořeny některých rostlin či půdní mikroroorganismy.

Intenzivní kompostování
Když je řeč o kompostování, téměř nenahraditelným pomocníkem je kompostér, který by v ekologicky zaměřené zahradě neměl chybět. Jeho předností je, že nezapáchá a ani z něho nelétá odpad po celé zahradě. Protože nemá dno, mohou se do něj žížaly snadno dostávat. Aby plnil svou funkci, je důležité, aby do něj ze strany proudil vzduch. Manipulaci s kompostem usnadní odklápěcí víko a odnímatelné boční stěny (kvůli odebrání hotové kompostovací masy).

Kompostovat lze téměř všechen organický materiál z domácnosti a zahrady kromě materiálů, které byly chemicky ošetřeny, plevelu s expanzivními kořínky a podobně. Obtížně kompostovatelné materiály (větvičky, skořápky z vajec a jiné) se doporučuje před vložením do kompostéru rozdrtit. Přidáním zeminy či staršího kompostu do masy se nastartuje rychlejší rozklad, mohou se však použít i urychlovače (ale pouze na přírodním základě!).

Zapomeňte na chemii
Jaký je postup, pokud v ekozahradě napadnou některou z rostlin choroby nebo škůdci? Jednoznačně odlišný než v klasických zahradách. V biozahradě se využívají biologické zbraně. Tento způsob ochrany je nejen ekologičtější, ale často i levnější a hygieničtější a navíc – neohrožuje ošetřovanou rostlinu. I v tomto případě je ale potřeba mít trpělivost a zvolit systematičtější přístup. Jsou škůdci, kteří zmizí například po silném dešti, spoléhat na to ale nemůžeme. Velmi prospěšné a účinné jsou výluhy z některých rostlin (před použitím se musejí ředit vodou) – například z cibule a přesličky (proti houbovým chorobám), kopřivy a rebarbory (proti mšicím), z křenu, listů rajčat nebo z mrkvové natě (proti škůdcům na cibuli a póru). Výluh z pelyňku patří k nejsilnějším ochranným prostředkům, protože spolehlivě ničí mšice, housenky a odhání mravence. Kromě zmíněných výluhů může pomoci i nasazení některých dravých či parazitických organismů (například dravých roztočů Phytoseiulus persimilis). Přínosná je i mechanická ochrana – použití výrazně barevných lepkavých pásů či ruční sběr, například mandelinky bramborové.

Škůdce odpuzuje rovněž vůně některých bylinek, jako je lichořeřišnice, saturejka, levandule, šalvěj či pelyněk. Aksamitník a měsíček zase dokážou z půdy odehnat háďátka.

Vzácným hostem a výborným pomocníkem v biozahradě je ježek. Ryby v zahradních jezírkách hubí larvy škodlivého hmyzu a komárů. Využít můžete i některé osvědčené kombinace rostlin, které se vzájemně chrání a pomáhají si, například:

  • k okurkám, bramborám a celeru je vhodné nasadit bobovité rostliny, protože jim dodávají dusík,
  • křen odpuzuje z porostu brambor mandelinky,
  • pór a česnek vysazený v jahodách brání rozvoji plísní,
  • máta odpuzuje ze záhonů mravence, a pokud je vysazen u brambor, dodává jim specifickou chuť.

Vždy je důležité poskytnout rostlinám vše, co potřebují – vegetační podmínky i náležitou péči. V takovém případě budou jen minimálně trpět chorobami a škůdci.

Zelenina od počátku světa
Jedním z nejdůležitějších faktorů fungování ekozahrady je její rozmanitost. Jeden či dva druhy zeleniny, respektive monokultury, jsou pro takovou zahradu zátěží. Proto se doporučuje vytvářet smíšené záhony a jednotlivé plodiny střídat. Přínosné je i vzájemné kombinování některých rostlin. K osvědčeným partnerům patří mrkev a cibule, celer a paprika, rajčata a květák, salát a fazole. Velmi důležitou rostlinou v biozahradě je kopr – měli byste ho vysadit, kde se jen dá.

V biozahradě můžete pěstovat celé spektrum zelenin, zejména salátové druhy. Mějte na paměti, že některé druhy zeleniny jsou náročnější na živiny (celer, plodová zelenina, kapusta, květák, brokolice), jiné méně (salát, cibule, ředkvička, česnek, mrkev, petržel, červená řepa a další) a některé (hrách, fazole) nejsou náročné vůbec. Hnojit kompostem byste měli zeleninové záhony dvakrát ročně; u náročnějších druhů je namístě využít i vlastnoručně připravená rostlinná hnojiva (různé zákvasy). Nezapomeňte, že v ekologické zahradě by měly mít otevřené dveře i méně známé druhy zeleniny, například roketa, polníček, čekanka, mangold či černý kořen.

Užitečné bylinky
K biozahradě neodmyslitelně patří také jednoleté či trvanlivé bylinky (levandule, máta, tymián, saturejka, brutnák, šalvěj, dobromysl, meduňka, pažitka, bazalka, libeček). Většina z nich potřebuje slunečné místo, pěstitelsky jsou však nenáročné. Zaplní zahradu vůněmi, barvami, přilákají užitečný hmyz (k největším lákadlům patří sléz) a chrání ostatní vysazené rostliny.

Nemělo by se zapomínat ani na ovocné druhy. Jejich výběr je třeba přizpůsobit nadmořské výšce, ale i úrodnosti půdy. Dostatek světla je další důležitý faktor úspěšnosti, protože na něm závisí dozrávání ovoce. Výběr je široký – od známých až po méně známé ovocné druhy (moruše, mišpule, aronie, kdouloň a podobně).

Samozřejmě ani při pěstování trávníků či okrasných rostlin nesmíte používat chemické látky. Je nutné používat pouze přírodní hnojiva (především kompost) a biologické způsoby ochrany.

Text a foto: Daniel Košťál
Zdroj: RSZ

Reklama
Reklama

Komentovat