Rostlina, která odolá mrazům? Nevyžaduje mnoho péče a bude vám dělat radost

Brunera velkolistá (Brunnera macrophylla) je zajímavá a nenáročná trvalka, která se mezi zahrádkáři těší stále větší oblibě. Poradíme vám, jak se o ni postarat, aby vám kvetla a přinášela radost.

Věděli jste, že…
Brunera dorůstá do výšky asi 30 – 45 cm. Zelené listy ve tvaru srdce s jemnými chloupky mají v závislosti na konkrétní odrůdě stříbrnou, bílou nebo šedou barevnou kresbu. Květiny vyrůstají na stoncích a objevují se na jaře. Nepotřebuje náročnou péči a je mrazuvzdorná.

Vhodné stanoviště

Máte nějaký volný prostor pod stromy nebo na okraji stinných záhonů? Právě tam se vám brunera velkolistá hodí nejvíce. V kombinaci s cibulovinami, azalekami, prvosenkami, bergenie, hortenzemi, kosatci, kapradinami nebo trávami vám vytvoří nádherná zákoutí. Vynikne však i sama o sobě jako solitérní rostlina u chodníků či okrajů jezírka. Funguje jako tzv. půdní kryt a za nějaký čas dobře zakryje holá nebo řídká místa v zahradě.

Výsadba a čas

Brunera má ráda stinné stanoviště, ale zvládne i polostín. Přímému slunci ji však nevystavujte. Ideálním místem pro její výsadbu je pod okraji korun listnatých stromů či jehličnanů.

Pokud chcete, aby vám brunera kvetla na jaře, je potřeba ji zasadit na podzim přímo do půdy. Do země nejprve přidejte trochu kompostu. Vykopněte jámu, vyjměte předpěstovanou rostlinu z nádoby i s kořeny a umístěte ji do země. Mezeru vyplňte zeminou, utlačte a důkladně zalijte. Pokud máte více sazenic, vysazujte je s rozestupy asi 35 – 40 cm, protože se časem dobře rozrostou.

Brunera má ráda stinné stanoviště, ale zvládne i polostín. Zdroj: Shutterstock

Rozmnožování

Pokud už bruneru pěstujete, podzim je také vhodným obdobím pro její množení. Rostlinu vykopněte, její trsy rozdělte na zdravé kořeny a ty přesadte do země ve stejné hloubce, jaká byla u původní rostliny. Bruneru je doporučeno takto rozdělit přibližně každé tři – čtyři roky.

Rostlinu můžete také rozmnožit pomocí kořenových řízků nebo semen. Ze semen získaných z rostliny však hrozí, že kultivary nebudou identické s původní rostlinou.

Brunera velkolistá je samovýsevná, takže ji po nějakém čase můžete najít rozrůstat se i po ostatních částech záhonů. Tomu se však můžete vyhnout pravidelným odstraňováním odkvetlých květů, abyste zabránili tvorbě semen, a kontrolovaným odnožováním, tedy dělením kořenových trsů.

Půda a hnojení

Rostlině vyhovuje mírně kyselé až neutrální pH půdy. Musí být také vlhká, dobře propustná a bohatá na živiny.

Pokud chcete podpořit dobrý růst, můžete na jaře přidat dobré hnojivo nebo kompost. Jinak si pravidelné hnojení nevyžaduje, pokud není substrát chudý na živiny.

Pokud chcete podpořit dobrý růst, můžete na jaře přidat dobré hnojivo nebo kompost. Zdroj: Shutterstock

Voda

Rostlinu po vysazení pravidelně zalévejte, aby si udržela stálou vlhkost. Dejte si však pozor na přelití. Během deštivých dnů si můžete dát pauzu, ale v létě, zejména během suchých dnů, bude vyžadovat větší množství vody.

Kvetení

Brunera obvykle kvete od poloviny do pozdního jara, přibližně v dubnu a květnu. Doba kvetení trvá 4 až 6 týdnů.

Choroby a škůdci

Problémem při pěstování brunery mohou být slimáci, takže se je snažte co nejdříve odpudit z okolí rostliny, například pomocí pastí. Rostlinu mohou napadat i mšice nebo molice, což poznáte podle zkroucených listů a lepkavých zbytků. Na ně se osvědčily insekticidy, postřiky mýdlovou vodou nebo lepivé žluté destičky.

Další problémy mohou vzniknout z nadměrného zalévání, což se projeví žlutými listy nebo kořenovou hnilobou, nebo z přílišného sucha, což poznáte podle hnědých okrajů listů.

Pokud by se na rostlině objevila moučnatka, což poznáte podle bílého povlaku na listech, aplikujte fungicidy nebo roztok plnotučného nepasterizovaného mléka a vody v poměru 1:1. Rostlina je však obecně považována za odolnou vůči chorobám.

Rostlinu mohou napadat i mšice nebo molice, což poznáte podle zkroucených listů a lepkavých zbytků. Zdroj: Shutterstock

Kultivary

Brunera velkolistá má mnoho různých kultivarů, které se liší nejen barvou nebo vzorem na listech, ale také odolností vůči stresu. Některé z nejznámějších jsou:

´Jack Frost´ – charakteristická tmavě zelenými listy a složitou kresbou. Kultivar je odolnější vůči suché půdě než jiné druhy. Hodí se na okraje chodníků, protože svým zbarvením vytváří krásný kontrast.

´Silver Heart´ – v překladu „stříbrné srdce“. Tento kultivar má velké stříbrné listy se zeleným žilkováním a okraji. Je menší vzrůstem a dokáže lépe snášet teplejší a sušší podmínky.

´Sea Heart´ – má šedobílé listy se zeleným žilkováním a okraji. Květiny jsou nejprve fialové a během kvetení se mění na modré. Tento druh se hodí do záhonů jako půdní pokryv s dvoubarevným efektem.

´White Zebra´ – liší se od ostatních kultivarů zelenými listy s jemným bílým vzorem, který připomíná podlouhlé skvrny zebry.

Text: Natália Turcovská
Foto: Shutterstock
Zdroj: časopis HOME