Sazenice jako základ dobré úrody

Zdravá, silná rostlina nevyroste z vytáhlé, zanedbané a bledé sazenice – příroda se ošidit nedá. Když chcete pěknou úrodu, musíte správně začít už v okamžiku výsevu.

Foto: Shutterstock

Přelom března a dubna je pro zahrádkáře rozhodně měsícem sazenic. Buď ty své teprve chystáte, nebo se o ně staráte. V každém případě jde o interiérovou záležitost, ven se zatím nevysazují. Pokud už sazenice přesunujete, tak jen do pařeniště nebo skleníku.

Svatá trojice zahradníků

Aby se zelenina dostala na naše záhony, prochází semeno z pytlíku (třeba rajče) postupně třemi fázemi. Konkrétně jde o: 1. výsev, 2. pikýrování, 3. výsadbu. Všechny musíte provést dobře, správným způsobem a ve vhodnou dobu. Některé chyby se sice dají „opravit“ i v následující fázi, ale jen do určité míry.

Výsevy nezanedbávejte

Správný výsev do truhlíků může velmi pomoci při pikýrování, tedy při nejobtížnější fázi života sazenice. V domácích podmínkách se soustřeďte především na pečlivý řídký výsev, který umožní rozvoj kořenového systému. Stranou nestojí ani použití čistého výsevního substrátu, jež minimalizuje houbové infekce klíčních rostlin, takzvané padání. Semena byste měli pokrýt slabou vrstvou substrátu pomocí síta a poté přimáčknout prkénkem nebo suchou dlaní. Některé řady osiva určené pro hobby zahrádkáře neobsahují desítky ani stovky semen, ale jen deset, dvanáct kousků. Obvykle jde o novinky, dražší semena nebo letničky s drobnými semeny, která jsou pro tento účel obalovaná (můžete se setkat i s výrazem peletovaná). Takové osivo se vysévá velmi snadno, slouží spíš pro přesný výsev, nikoli primárně pro truhlíky a přepichování.

Foto: Shutterstock

Přesné výsevy

Tento pojem popisuje fakt, kdy se do jednotlivých důlků (neboli hnízd) sadbovačů dává vždy jedno jediné semeno. Tímto krokem se vynechá přepichování (pikýrování). Jakkoli lákavě postup zní, nehodí se pro všechny druhy zeleniny či letniček. Co rozhoduje? Velikost klíčních rostlin či semen a doba klíčení. Pro přesný výsev se nedoporučují druhy s velmi drobnými semeny – z letniček tedy vynechte astry, hledíky, šruchy, krásenky, zaječí ocásky, ale třeba i majoránku, saturejku či celer. 

Rozhoduje i doba klíčení

Ukázkově vhodné jsou naopak všechny brukvové zeleniny – poměrně rychle klíčí, mají vyrovnaný poměr kořenů a nadzemní části, rostou přiměřeným tempem a sazenice vydrží bez přesazování až do fáze výsadby ven. Méně se hodí plodová zelenina, jejíž sazenice bývají dost mohutné, tudíž potřebují sadbovače s velkými otvory. Pro domácí pěstování dejte u rajčat i paprik přednost klasickému výsevu a následnému přesazení. U dýní i okurek se lépe osvědčil výsev buď přímo na místo, nebo do větších květníků. Tyto druhy mají velmi křehké kořeny, špatně snášejí pikýrování. Jako jediný vhodný způsob se dá doporučit vysazení s neporušeným kořenovým balem, tedy vyklepnutí ve vlhkém stavu půdy z květníku a sázení do jamky. Rozhoduje ale i doba klíčení. Druhy, které klíčí dlouho a mají pomalý vývoj, lze v hnízdech „utopit“, z poměrně hlubokých otvorů hůře odtéká voda a ve vlhké slehlé půdě mohou semena uhnít.

Foto: Shutterstock

Přesný výsev pro domácí podmínky

Nemusíte vždy používat zahradnické sadbovače, klidně zužitkujte jakékoli menší nádobky, velikostně ideální jsou papírové roličky, menší kelímky i vaničky od zmrzlin rozdělené přepážkami. Držte se jediného principu, a sice oddělení kořenových balů jednotlivých rostlin. To prospívá jejich vývoji a současně usnadňuje výsadbu.

Modifikovaný přesný výsev

Výsledkem tohoto postupu je spíš balíčkovaná sadba. Třeba majoránka nebo bazalka se nepěstují z jednotlivých rostlin, ale vysazují se po skupinkách. Semena se tedy dávají do větších květináčků po špetkách. Pokud je trs moc hustý, můžete jej trochu protrhat při výsadbě ven. Stejně se vysévá i pór nebo naťová petržel, s tím rozdílem, že se balíčky silnějších rostlin při přesazování dělí na jednotlivé kusy, a ty se vysazují. Je to lepší než přímý výsev, lépe kontrolujete počet a zabráníte případné mezerovitosti řádků.

Pikýrování

Jde o postup, kdy vybíráte z porostu klíčních rostlin ty silnější a zdravě vypadající a vysazujete je za pomoci pikýrovacího kolíčku nebo tužky do květináčků či sadbovačů. Sazenice musí být velké „tak akorát“, nejčastěji s prvním viditelným párem pravých listů. Večer před začátkem práce byste měli výsev zalít, suchá půda jinak kořínky „nepustí“ a snadno se potrhají. Pikýrování se dělá tak, že kolíčkem, který

Foto: Shutterstock

Péče o mladé rostliny

Hnojení a zálivka

Mladé rostliny potřebují jemný přístup. Zálivku vyžadují mírnou, ale pravidelnou. Na výsevy se vyplatí používat ruční postřikovač, na přepíchané sazeničky už můžete vzít i malou konvičku. Vzcházení podporuje vyšší vzdušná vlhkost, buď nasaďte průhledný pevný kryt nebo i mikrotenový sáček. Izolace ale nesmí být absolutní, truhlíky byste měli také pravidelně větrat – buď posuvným terčíkem, kterým je opatřen kryt domácího výsevního truhlíku, nebo snímáním mikrotenu. Ten lze i nastřihat nebo propíchat. Dejte pozor, ať rostlinky nezaléváte na listy, vlhkost podporuje šíření plísní. Teplota se pro výsevy a klíční rostlinky doporučuje vyšší (kolem 20–22 °C), sazenice naopak potřebují teplotu výrazně nižší, v zahradnických provozech se udržuje i 10–12 °C, tato hodnota podporuje rozvoj kořenů a odnožování rostlin. (Výjimkou je bulvový celer, kdy teplota po celou dobu předpěstování nesmí klesnout pod 21–22 °C. V tom případě se tvoří jen maličká bulva, zatímco listů celá spousta.) V bytech těchto hodnot sotva dosáhnete, ale sazenice by nikdy neměly stát nad topením. Správný vývoj můžete naopak podpořit otužováním, tedy pobytem venku.

Světlo a hnojení

Sazenice zeleniny i letniček se hnojí, a to v pravidelných týdenních intervalech. Koncentraci hnojiva volte nízkou, používá se typ pro nekvetoucí rostliny (označený jako „start“, třeba Kristalon Start, Forestina Expert Start). Výsevy se nehnojí, klíční rostliny mají ještě velmi omezené schopnosti získat živiny ze substrátu, žijí ze zásob v semenu. Poprvé se hnojí 10 až 14 dní po přesazení. Osvětlení hraje pro sazenice naprosto klíčovou roli. V našich podmínkách máme v únoru a březnu málo světla, proto sazenice – pokud nedoplňujeme dobu i intenzitu osvětlení pomocí přisvětlování speciálními žárovkami (ve Flóře jsme o nich psali v lednovém čísle) – dávejte na jižní a jihozápadní okna, kde mají k dispozici světla více. V dubnu lze využít i okna východní a jihovýchodní, u jižně orientovaných už na přelomu dubna a května hrozí popálení sazenic.

Otužování sazenic

Pokud pěstujete doma, nezapomínejte zocelovat sazenice na čerstvém vzduchu. Vlastníte-li pařeniště, můžete ho pro tento účel využít, pokud ne, klidně si vytvořte provizorní krytí pomocí fólie natažené přes oblouky. Sazenicím nevadí chladné podmínky, ale nesnesou mráz, dokonce ani slabý. Později na jaře už mohou zůstávat venku a stačí, když je zakryjete jen při špatné předpovědi; na přelomu března a dubna máte nejjistější, když sazenice vynášíte ven. Případně je uložte ve skleníku, kde přes den panují vyšší teploty. Kondici rostlin posílí i pouhé vynesení na balkon nebo venkovní parapet, klidně stačí jen na dvě či tři hodiny za den.

Foto: Shutterstock

Výsevný záhon a studené pařeniště

Pro domácí produkci sazenic se vám vyplatí založit si výsevní záhon. Jde o menší kousek zahrady s jemnou zahradní půdou, který slouží pouze k produkci sazenic, nic se z něho nesklízí. Na jeden metr plochy se dává buď 5 litrů prosáté kompostové zeminy, nebo asi 0,5 kg rašelinného zahradnického substrátu. Plodiny se zde vysévají velmi řídce, abyste pracné přepichování omezili na minimum. Tento záhon slouží pro druhy, které se vysazují ven ve druhé polovině jara a v létě, s výjimkou plodové zeleniny (ta se sem nikdy nevysévá). Řádky od sebe dělí 15–20 centimetrů, semena pak asi 2 až 3 centimetry. Tímto způsobem získáte silné sazenice s pěkným kořenovým balem, které se vysazují z hlíny do hlíny kdykoli – podle potřeby, jak se zrovna uvolňuje plocha pro jejich pěstování. V první polovině sezony bývá sazenic na trzích všude dost a dost, proto tento záhonek nejvíce oceníte až v létě – tehdy už bývá nabídka relativně omezená. Pokud jste prozíravě vysévali až do května, v srpnu a září máte „kam sáhnout“ a můžete sklízet vlastní zeleninu až do října. Stejnou funkci vám zajistí i studené pařeniště – to navíc chrání sazenice i před silnějšími mrazíky.

• Na konci března a na počátku dubna se vysévají: raný hlávkový salát, středně rané zelí, raná a pozdní kapusta, rané i pozdní kedlubny
• V druhé polovině dubna: letní hlávkový salát, bílé a červené zelí pro krouhání i skladování, růžičková kapusta
• Po celý duben, až do počátku května: pór a pozdní květák, pozdní brokolice, kadeřávek, ledový salát

Text: Dagmar Cvrčková, foto: Shutterstock