Skleník: sezónní, či vytápěný?
Vytápěný skleník nabízí velmi odlišné možnosti využití nežli takový, který bude temperovat pouze slunce. Který z nich chcete, byste měli vědět už při stavbě, především kvůli výběru materiálu a také tvaru, velikosti nebo umístění. Sezonní […]
Vytápěný skleník nabízí velmi odlišné možnosti využití nežli takový, který bude temperovat pouze slunce. Který z nich chcete, byste měli vědět už při stavbě, především kvůli výběru materiálu a také tvaru, velikosti nebo umístění.
Sezonní skleník slouží od časného jara do mrazů. Využijete ho tedy k jarnímu předpěstování sadby a prodloužení sezony na jaře a na podzim, stejně tak do něj lze dát na teplo náročnou plodovou zeleninu. Může být skutečně skleněný, protože nepotřebujete, aby co nejlépe izoloval. Výhodou tohoto materiálu je lepší prostupnost pro světlo a krásný klasický vzhled. Ze zahrady vidíte dovnitř a zevnitř do okolí, proto skleník zároveň poslouží i jako místo k odpočinku, stačí postavit křesílko do kouta. Ostatně i sezonní stavby mohou mít velkorysejší pojetí a stát se zároveň altánem, který chrání před deštěm a na jaře a na podzim umožní posezení venku v příjemnějších teplotách.
V létě bývá třeba skla přistínit rohožemi, aby nedošlo k popálení rostlin. Anebo ho nechte postavit v blízkosti listnatého stromu, který na jaře propustí téměř všechno světlo a v sezoně budě stínit. Skla je také nutno opatřit nálepkami varujícími ptáky, aby do nich nenaráželi a zbytečně neumírali. Nálepky mohou být pro nás průsvitné a tudíž nerušivé, ptáci je v UV spektru vidí zářivě modré. Nebo vezměte průsvitné barvy na sklo – skleník učiníte bezpečnější a přitom se můžete výtvarně vyřádit.
Vytápěné skleníky
Je vaší vášní pěstování teplomilných exotických rostlin? Pak určitě investujte do vytápěného skleníku a splňte si svůj sen. Rostlinám se v něm daří podobně jako v bytě, teplota se zde v zimě pohybuje nad patnácti stupni. Ovšem nesrovnatelně lepší tady bude osvětlení a vzdušná vlhkost.
U skleníku tohoto typu je zásadní kvalitní izolace, aby provoz nebyl zbytečně nákladný. Doporučuje se konstrukce z dobře izolujícího plastu, případně dřeva, stěny a střecha ideálně ze silného dutinkového polykarbonátu. Pozor na to, že zateplené by měly být i základy skleníku. Pečlivé umístění zajistí dostatek světla, v nouzi pomůže i umělé přisvěcování.
Určitým kompromisem mezi nevytápěným a temperovaným skleníkem je ten, kde se teplota pohybuje kolem deseti stupňů – umožní otužilejším rostlinám růst i v zimním období, substropickým a středozemním druhům pak poskytne ideální podmínky pro zimování – mnohým přenosným rostlinám však postačí nezámrzná teplota, což náklady na vytápění výrazně sníží. Takový skleník je ideální rovněž pro pěstování choulostivých skleníkových odrůd vinné révy, i když většině postačí i skleník sezonní.
Izolace konstrukce a výplně není tak důležitá jako u skleníku po celou zimu intenzivněji vytápěného, ale i tady raději zvolte polykarbonát. Alternativou je při silnějších mrazech ochránit skleník vrstvou z bublinkové folie, což je snazší u menších staveb. Během noci můžete přidat i další, klidně neprůsvitnou izolaci, ovšem ráno je třeba ji zase odstranit. Skleník si můžete také rozdělit přepážkou a vytápět lze jednu část.
Pozor na sníh
Sníh sice působí jako izolace, ale na střeše skleníku, který je v provozu i v zimě, dobře neposlouží – stačí několik centimetrů silná vrstva a světlo se skrze ni nedostane. Taková střecha by měla být buď snadno dostupná, abyste mohli sníh odstranit nebo řešená tak, aby se na ní nevršil. Platí, že čím šikmější střecha, tím vyšší skleník – pak se vyplatí využít další prostor například pomocí polic a závěsných nádob.
Také u pěstování salátu a košťálovin je dostatek světla velmi důležitý, zvláště při vyšších teplotách. Zeleninu lze za mírné zimy mít i v sezonním skleníku, kdy přirůstá málo, ale pokud byla předpěstována již na podzim, můžete ji postupně sklízet. V temperovaném či ještě více vytápěném skleníku poroste více a rychleji, ovšem pozor na to, že při nedostatku světla v sobě bude hromadit zbytečně mnoho dusičnanů.
Pultový skleník
Skleník přiléhající jednou stěnou ke zdi má mnoho výhod a jedinou nevýhodu – chybí osvětlení z jedné strany. O to důležitější je jeho orientace, k severní straně domu ho rozhodně nedávejte. Výhodou je pak to, že zeď přes den akumuluje teplo a v noci ho vyzařuje, což je přínosné jak u typu sezonního, tak vytápěného, ať už na vyšší nebo jen na nezámrznou teplotu. U temperovaných staveb může být výhodné sousedství teplých místností, pokud dům není dokonale izolovaný. Nebo může sousedit s kotelnou, která umožní přívod teplého vzduchu a tudíž levnější vytápění.
Jaké vybrat místo?
Skleník by měl stát na místě co nejslunnějším. Přemíru paprsků v létě lze snadno regulovat rohožemi, žaluziemi či bílým nátěrem vápenným mlékem, ovšem nedostatek světla napravit nelze – a jeho přísun je základ úspěšného pěstování.
Nejvíce světla i slunečních paprsků skleník zachytí, pokud je svou podélnou osou orientován severojižním směrem. Pokud však má sloužit především k přezimování rostlin, je důležité jeho osvětlení v zimě. Proto bývá vhodnější východozápadní orientace.
Myslete i na to, že v létě o teplo nouze nebývá, ale výhody skleníku oceníte hlavně na jaře a na podzim, kdy je uvnitř vyšší teplota nežli venku. Pro správný výběr si zjistěte i to, odkud u vás fouká nejčastěji. Čím menší plochou bude stavba větru čelit, k tím menšímu ochlazování dojde.
Skleník jako zimní zahrada
Mnohem vyšší pořizovací cena, ale také mnohem lepší izolace. Dvojskla či trojskla místo polykarbonátu učiní z obyčejného skleníku nádherné místo, ať už bude s domem propojený či nikoli, a kromě pěstování může sloužit jako altán a místo odpočinku.
Viola Martinková, foto Shutterstock