Stále oblíbenější gabiony

Odolnost a pevnost betonu a zároveň krása přírodního materiálu – tyto dvě vlastnosti dělají z gabionů stále oblíbenější stavební materiál, který nachází své místo v zahradě a kolem domu.

foto Shutterstock

Kámen a zeleň

Základem gabionů jsou speciální koše nebo sítě ze svařovaných pozinkovaných sítí, které se ohýbají a formují do mnoha tvarů a velikostí. Plní se zpravidla různými typy kamenů, ovšem stále častěji se setkáte i s jinými materiály. Výrobci uvádějí, že u kvalitně provedených košů se životnost pohybuje mezi padesáti až sedmdesáti lety.

foto Shutterstock

Inspirace u starých Egypťanů

Máte-li pocit, že gabiony vidíte kolem sebe až posledních dvacet let či třicet let, mýlíte se. Jejich historie se začala psát mnohem dříve. Už staří Egypťané, ale i Číňané používali rákosové koše plněné pískem, tehdy hlavně pro vojenské účely. Dnes se gabiony – u nichž ale rákos a písek nahradily drátěné koše vyplněné po obvodu přírodním či lomovým kamenem a uvnitř zeminou – používají mnohem účelněji.

foto Shutterstock

Plné versus prázdné

Existují dvě metody, jak se gabiony staví. Buď se drátěná klec splétá a plní kameny až na místě, což se prodraží a materiál musí být předem připravený, nebo se na zahradu dovezou už hotové. V prvním případě se mohou z pohledové strany vrstvit kameny ručně, aby působily dekorativněji, ve druhém naplněné koše přenese jeřáb přímo z nákladního auta. Každopádně povrch, na němž budou stát, by měl být dostatečně stabilní a utužený.

foto Shutterstock

Klece na přání

Za standard se považují koše o velikosti metr na metr a tloušťce padesát centimetrů, u ok to bývá pět nebo deset krát deset centimetrů. Na přání však firmy dokážou tyto rozměry nejen změnit, ale prakticky vyrobit cokoli. Kvalitně udělané koše mají zpevněnou přední stěnu a uvnitř se nacházejí drátěné výztuhy.

foto Shutterstock

Podpěra pro rostliny

Gabiony mohou rostliny buď popínat, nebo prorůstat skrz prázdné klece. Druhý případ je označován jako volná treláž. Při jejím založení je nutné zohlednit, jak bude tato volná treláž vysoká a co konkrétně se do ní vysadí. Drátěná konstrukce přitom musí být i bez kamenné výplně stabilní a nesmí omezovat kořeny rostlin. Nejdříve se vykope takzvaná základová spára, jejíž šířka a hloubka závisejí na výšce usazovaného gabionu. Do ní se umístí drátěný koš bez horní strany, do něj se dá sazenice a celá konstrukce se doplete a shora uzavře. Vysazujte-li keř nebo stromek, postačí jeden kus na běžný metr – časem by měl vyplnit celou klec.

foto Shutterstock

Cihly, suť či polena

Nejen přírodní nebo lomový kámen slouží jako výplň gabionových košů. Ti odvážnější do nich mohou umístit cihly, stavební suť, dřevěná polena, dlažební kostky, skleněné láhve, betonovou drť…

foto Shutterstock

Kamenné ploty

Z gabionů se často stavějí i ploty – různě vysoké a díky použitým materiálům pevné a stabilní. Zabudovat do nich je možné i branku, která však musí mít vlastní nosnou konstrukci.

foto Shutterstock

Stavět můžete i v zimě

Protože jde o takzvanou suchou stavbu, do budování, tedy plnění košů, se můžete pustit bez ohledu na roční období a počasí. Za plus jde označit i to, že nevyžadují – tedy pokud je naplníte kamenem či jiným nezničitelným materiálem – žádnou údržbu.

foto Shutterstock

Nezničitelný nábytek

Protože lze drátěné klece vyrábět v jakémkoli rozměru, snadno se stanou základem pro venkovní stůl či lavice. Deska a sedáky zpravidla tvoří dřevěná prkna.

foto Shutterstock

Pro teplomilné rostliny

Kámen má tu vlastnost, že během slunečných dnů dokáže absorbovat teplo a v noci nebo při šatním počasí ho opět uvolňuje. To platí i pro gabionové květináče, které nejenže ocení mnohé trvalky a dřeviny, ale také budou vypadat v zahradě originálně.

foto Shutterstock

Umělecké dílo

Gabionové jehlany, koule, krychle a další objekty mohou sloužit i jako zajímavé sochy. Pokud se vám okoukají, lze je nechat porůst popínavkami. Hodí se spíš do velkých zahrad.

foto Shutterstock

Dům, nebo lavička?

Z gabionu už architekti navrhli a nechali v Polsku postavit celé domy, vy to zatím zkuste třeba s opěrnou zdí sloužící jako lavička. Do výšky 180 centimetrů není nutné dělat betonový základ, u vyšších staveb ano. Lepší stability lze dosáhnout nakloněním gabionu proti svahu či jeho zapuštěním do země.

Magdaléna Krajmerová, foto Shutterstock