Image000-6.jpg

Trávník trochu jinak

25. 06. 2019
Diskuze (0)
Sdílet

I když trávu pravidelně zaléváte, sečete a přihnojujete, neznamená to, že získáte krásně zelený a hustý porost. Existují místa, kde se jí dařit nebude nikdy. Stinná místa, plocha před garáží, parkovací stání, cesty… Je zbytečné […]

I když trávu pravidelně zaléváte, sečete a přihnojujete, neznamená to, že získáte krásně zelený a hustý porost. Existují místa, kde se jí dařit nebude nikdy.

Stinná místa, plocha před garáží, parkovací stání, cesty… Je zbytečné na těchto místech neustále vysévat a obnovovat travnatou plochu, nikdy nebude vypadat pěkně. Proto raději zvažte, zda ji nevyměnit za něco jiného.

Louka na velké pozemky

Pokud vlastníte pozemek o rozloze několik set metrů čtverečních a zároveň jste neinvestovali do automatického závlahového systému a robotické sekačky, je téměř nemožné zde pěstovat krásný nakrátko střižený trávník. Zvolte proto kompromis, vysejte ho jen kolem domu a zbytek zahrady proměňte v takzvanou květinovou louku – ta obsahuje mnoho různých jednoděložných a dvouděložných rostlin. Mezi ty první se řadí trávy, druhé pak reprezentují byliny či květnaté druhy rostlin. Více květin různých druhů vytvoří plochu krásnou nejen na pohled, ale i s mnoha praktickými výhodami. Louka je totiž mnohem odolnější například vůči sešlapu a suchu a nevypálí ji ani silné slunce. Na trhu seženete různá osiva, protože nelze založit stejný porost ve stínu na vlhké půdě jako na slunci v půdě bohaté na písek.

Půdu je třeba před vysetím travnaté louky dobře odplevelit, nakypřit vertikutátorem nebo kultivátorem a nakonec ještě upravit hráběmi. Do takto připraveného terénu lze teprve vysévat. Poté musíte plochu ještě jednou uhrabat nebo přetáhnout speciální sítí, která osivo zapracuje do vrchní vrstvy půdy. Zda poté musíte plochu zalít nebo ne, na to existují různé názory. V ideálním případě ji nechte bez vody, rostliny vzejdou sice pomaleji, ale budou od začátku schopny odolávat i zhoršeným podmínkám. Péče o květnaté louky je pak mnohem jednodušší – stačí dvě seče za sezonu. První se nejčastěji provádí na konci června a další v průběhu srpna. Záleží ovšem na počasí a dalších podmínkách.

Předpěstované trávníky

Pokud se vám na nějakém místě nedaří trávník vypěstovat ze semen anebo ho chcete mít jen na malé ploše a nebude vám vadit porost po dvou či třech letech zcela obnovit, zkuste předpěstované trávníky prodávané v rolích. Pěstují se ve specializovaných školkách zhruba jeden rok, jakmile dostatečně zakoření a zhoustnou, speciálními stroji se rozřežou na pásy o šíři čtyřicet centimetrů a délce nejčastěji 2,5 metru. Trávník je odloupnutý včetně tří- až čtyřcentimetrové vrstvy zeminy. Stroj ho i s drnem svine.

Na zahradě potřebujete mít upravenou půdu podobně, jako byste volili klasické pěstování z osiva. To znamená, že zemina musí být mírně nakypřená, rovná a bez plevele či jiných nečistot. Pro povzbuzení růstu nových kořínků se doporučuje zapravit do půdy plnohodnotné granulové hnojivo. Před pokládkou by se měl povrch trochu zdrsnit, aby došlo k lepšímu spojení s pásy. Hned po položení se musí plocha důkladně zalít, více než deseti litry vody na metr čtvereční. Tak dojde o propojení pásů a půdy. Růst kořenů totiž pokračuje hned po pokládce. Pokud máte možnost si půjčit válec, udělejte to a přejeďte po ploše šikmo po směru pokládky. Pásy tak na sebe lépe navážou. Po pěti až sedmi dnech je zpravidla třeba porost poprvé pokosit. Oproti pěstování ze semen, kde lze trávník užívat až po dvou až třech měsících, zde je to už po dvou až třech týdnech po položení.

Zatravňovací dlaždice

Trávu si můžete dopřát i v místech s náročným provozem, jako jsou například vjezdy ke garážím a parkovací stání. Stačí si pořídit zatravňovací dlaždice – dělají se hlavně z betonu. Protože prorůstají trávou nebo méně náročnými rostlinami, vytvářejí zelenou plochu, zároveň však mají vysokou nosnost. Ovšem pozor, i ony mají svá negativa. Po nerovném povrchu se špatně chodí a hrozí vymknutí kotníku či jiný úraz. Navíc beton je nasákavý materiál, který do sebe absorbuje okolní vlhkost a odebírá ji tak trávníku nebo rostlinám. To však lze napravit častějším zaléváním.

 

Umělá tráva

Trávu lze mít také na terase, balkoně nebo dokonce schodišti, tedy pokud se smíříte s tou umělou, které se velmi často říká venkovní koberec. Vyrábí se s různou délkou vlasu, přibližně od jednoho do čtyř centimetrů. Výběr přizpůsobte plánovanému použití. Umělý trávník s nižším vlasem je ideální pro terasy, balkony nebo verandy. Je na dotek velmi příjemný a prakticky bezúdržbový. Skutečnou trávu pak připomínají koberce s vyšším vlasem, po nichž se také velmi dobře chodí. Jsou proto vhodné na terasy a balkony. Speciální skupinu pak tvoří koberce k bazénům, které mají krátký vlas a hustý podrost. Zadržují tak minimum vody a brání zanášení nečistot do bazénu. Tyto trávy mají mnoho dalších výhod – položit je můžete i na schodiště, jsou bezpečné, nedrží se v nich klíšťata a další hmyz. A rozhodně neexistují jen v zelené barvě, ale i mnoha dalších odstínech.

 

 

Magdaléna Krajmerová, foto Shutterstock

Kategorie: Zahrada
Tagy: Flóra na zahradě top
Sdílejte článek

Diskuze