Velké, pěkné, oblíbené….
Původně byly určené do veřejného prostoru nebo ke komerčním objektům, stále častěji však zdobí terasy, vjezdy či vchody rodinných domů. Velké a vysoké květináče – také se jim říká květináčové vázy – jsou stále oblíbenější. […]
Původně byly určené do veřejného prostoru nebo ke komerčním objektům, stále častěji však zdobí terasy, vjezdy či vchody rodinných domů. Velké a vysoké květináče – také se jim říká květináčové vázy – jsou stále oblíbenější. Víte, podle čeho je vybírat?
Velké kontejnerové obaly nebo květináčové vázy lze rozdělit na tři druhy: jednoduché, doplněné vnitřním košíkem či kovovou vložkou a samozavlažovací. Vybírat byste je měli podle toho, co v nich plánujete pěstovat. Letničky se vysazují asi dvacet a trvalky zhruba čtyřicet centimetrů hluboko, proto na ně stačí typy nižší anebo s vnitřní vložkou. Méně zeminy znamená lehčí nádobu a jednodušší manipulace. Zapomeňte ovšem na to, že byste volný prostor pod květinami využili jako úložný, jak se někdy avizuje. Protékající voda po zalévání by vše zničila. Ale v zimě, kdy květináče nepoužíváte k pěstování, máte je volné nebo jsou v nich pouze napíchané dekorace, pytle se substrátem či drobné nářadí se do nich ukrýt dá.
Jestliže však chcete v květináčových vázách pěstovat keře či nižší stromky, volte ty s co nejhlubším prostorem. Dřeviny se totiž doporučuje vysazovat do sedmdesáticentimetrové hloubky. Pozor ale na to, aby nebyl substrát přemokřený a rostlinám neuhnívaly kořeny. Proto buď udělejte ve dnu nádoby otvor (koupit si můžete i takové, k nimž dostanete zátku na opětovné uzavření), anebo vytvořte kvalitní drenážní vrstvu. Na deset až patnáct centimetrů štěrku nebo štěrkopísku nasypte zeminu. Nejlepší je klasický zahradní substrát, přičemž vhodné je použít kupovaný, který je zbavený všech zárodků plevele a obsahuje i startovací hnojivo. Můžete přidat i speciální gel zadržující vláhu, čímž se zabrání vysychání květináče, zvlášť je-li umístěn na slunném jižním místě.
Rostliny na prvním místě
Nadstandardní velikost, jednoduché tvary, krásné barvy a různé materiály dělají z těchto květináčových váz hezkou dekoraci i bez rostlin. Používají se tak nejen jako ozdoba vchodů a vjezdů, ale architekti jimi rádi vylepšují a doplňují například skupiny trav v zahradě či je umísťují před tmavé keře, velmi často třeba před živý plot z tújí. Na zimu se proto zpravidla neuklízejí.
Obří nádoby nejsou vhodné pro všechny rostliny. Malé a nenápadné květiny tady zaniknou, proto raději volte rostliny výrazné – výškou, tvarem či barvou. V malé zahradě vypadají v maxikvětináči dobře i traviny, třeba dochan. Tím, že budou nad úrovní terénu, se stanou ozdobou, které si každý všimne. Nic nezkazíte trvalkami s panašovanými nebo barevnými či výrazně tvarovanými listy, tedy čechravami, bohyškami nebo bergéniemi. Pokud si vyberete kvetoucí dřeviny, volte menší na kmínku a doplňte je podsadbou z trvalek či dvouletek, pěkně vypadají i nejrůznější odolné bylinky, jako je máta, levandule, šalvěj či yzop. Pamatujte na to, že se k sobě vysazují jen rostliny, jejichž nároky na pěstování jsou podobné.
A také dodržujte tato doporučení:
• Porézní nádoby vysychají dříve, nedochází v nich tak snadno k přemokření. Pro vlhkomilné rostliny jsou tedy obecně vhodnější neprodyšné materiály a naopak. Ale i na zalévání náročná rostlina bude prospívat v porézním květináči, pokud ji budete dostatečně zalévat.
• Naopak suchomilným druhům nevadí uzavřený květináč, pokud dno vysypete vrstvou drenáže a zaléváte s citem.
• Neporézní materiály, a dokonce i nádoby bez odtokového otvoru jsou vhodné pro vyloženě bahenní rostliny, které rády stojí ve vodě, jako je například vysoký a elegantní šáchor.
• I když většina zahradních center tvrdí, že není potřeba odstraňovat odkvetlé a uschlé části, dělejte to. Některé květiny totiž mohou víc kvést.
• Prořezávejte rostliny, aby vypadaly hustě. Nebudou tak růst do výšky, ale šířky a po čase vyplní celý květináč.
• Ujistěte se, že vaše rostliny netrpí suchem. Obzvláště u některých rostlin totiž mohou listy působit jako deštník a voda padající shora se nemusí dostat až k půdě, tedy ke kořenům rostliny. Platí obecné pravidlo, že rostliny jsou dostatečně zality, když vidíte vodu, která vytéká z odvodňovacích otvorů na dně nádoby.
• Do zálivky přidávejte zředěné kapalné hnojivo každý druhý týden.
Odolnější vůči mrazům
Všeobecně platí, že velké nádoby jsou odolnější než obyčejné květináče. Pokud je budete nechávat přes zimu venku, raději si ale ověřte, že jsou mrazuvzdorné. Nízké teploty přežijí ty dřevěné, vyplétané z proutí, ratanu či vodního hyacintu nebo pozinkované. Velmi často i plastové, ty kvalitní mívají tloušťku stěn skoro centimetrovou a podle výrobců odolají i třicetistupňovým mrazům. Některé bývají dokonce v rámci své konstrukce zateplené polystyrenem. Jsou-li nádoby osázené trvalkami, je nutné je před zimou řádně zalít, ostříhat a zakrýt chvojím. Květináče s odolnými keři, jako jsou například borovice či jalovce, můžete nechat i nepřikryté. Důležité však je, aby byla spodní část nádoby vyplněna nějakým propustným substrátem. Menší vázy nebo nádoby osázené teplomilnými rostlinami raději na zimu ukliďte do chladnějších prostor domu, například do sklepa. Někteří výrobci velkoobjemové květináče doplňují kolečky, je to výhodné, snadněji je přemístíte z místa na místo.
Materiály květináčů
Plast – květináče jsou nejčastěji vyráběny z polypropylenu a patří k nejlevnějším variantám květináčů a truhlíků. K jejich výhodám patří nízká hmotnost, nejsou náročné na údržbu, k dispozici je velké množství barev i tvarů. Právě z nich se vyrábějí tolik oblíbené velké hladké lesklé květináčové vázy.
Polyratan – zřejmě druhý nejoblíbenější materiál na výrobu velkoobjemových nádob. Oproti klasickému přírodnímu ratanu odolává povětrnostním podmínkám a zimě. Ratanové pruty jsou zde nahrazeny dráty, které jsou potaženy umělou hmotou. Vzhled polyratanových květináčů velmi dobře imituje povrch a barvu přírodního ratanu.
Keramika – typická barva keramického květináče je hnědooranžová jako u vypálené hlíny. V současnosti jsou již k dispozici v celé řadě barevných kombinací a patří k velmi rozšířeným. K výhodám patří pórovité stěny, kterými se odpařuje voda a tím se rostlina lépe chrání před přílišným mokrem. Mezi nevýhody keramických květináčů patří vyšší křehkost a také nejsou tak lehké jako plastové květináče.
Sklolaminát – jde o materiál vytvořený ze skleněných vláken, které pak květináči dodávají potřebnou pevnost a tvrdost pryskyřice. Oproti keramickým květináčům jsou podstatně lehčí a samozřejmě je můžete mít v různých barvách, které opravdu vydrží, či tvarech.
Vodní hyacint – jde o stále populárnější květináče z lehkého přírodního materiálu. Kromě hyacintu se používá i mořská tráva.
Pozinkovaný plech – u těchto výrobků je nutná povrchová úprava, která ochrání povrch před korozí. Zároveň v nich najdete vnitřní vrstvu, která zabraňuje kontaktu zeminy s pozinkovaným povrchem. Pozor i na kyselost některých hnojiv, která může nepříznivě působit na kovový povrch.
Nerez – výrobky zaujmou zejména svým moderním vzhledem z broušeného nerezu. Mezi jejich výhody patří vysoká pevnost a zároveň nízká hmotnost.
Gabiony – jsou alternativou k běžným květináčům. Jde v podstatě o klec tvořenou z pevných pozinkovaných drátů. Do spodní části tohoto květináče se vždy skládají kameny podle vlastního uvážení. Tím získáte zcela originální vzhled květináče.
Magdaléna Krajmerová