Velký návod, jak sladit barvy v zahradě

Je jedno, jak kvalitní a pohodlný nábytek máte, kolik metrů měří vaše terasa, jaké druhy rostlin a květin tady pěstujete… O tom, jak se na své zahradě cítíte, rozhodují barvy.

foto Shutterstock

Základní barvou v zahradě je zelená. Zdá se vám to jako samozřejmost? Nemusí tomu tak být, protože díky neuvěřitelně široké nabídce rostlin si dnes lze vytvořit třeba zahradu červenou. Stačí vysadit dřeviny a trvalky s listy vínovými, červenými a rozmanitě panašovanými, které jsou nezvykle zbarveny od jara do podzimu nebo po celý rok. Sice si tak vytvoříte neobvyklé a opravdu zajímavé prostředí kolem domu, ale ne na dlouho. Výrazné a neobvyklé odstíny by se měly používat jen jako doplněk. Jen tam, kde základní barva bude ryzí zelená, se můžete cítit příjemně a klidně.

foto Shutterstock

Zelená

Mnohé psychologické studie doložily to, co nejspíš už dávno víte – zelená poskytuje pocit bezpečí, je barvou naděje. Pokud ji zvolíte jako základní, můžete s ostatními různě experimentovat. Ani samotná zelená není jednotvárná – na výběr máte odstíny teplé, dožluta, syté, temné nebo studené s nádechem do modré či sivé. I tyto jemnější nuance lze zahrnout do barevného plánu zahrady, výsledek často překvapí.

Zelenou můžete vždy snadno oživit přidáním dalších barev – stačí jich málo, aby byl efekt výrazný. Pravda, na podzim se většina listnáčů mění do žlutých, červených a vínových odstínů, ale krása této proměny je v její pomíjivosti.

Sytě fialová a výrazně oranžová nejlépe vyniknou vedle zelené. foto Shutterstock

Kontrastní kombinace

Když zvolíte v zahradě kontrastní barvy pospolu, efekt bude výrazný. Může však být i nepříjemný, pokud děláte něco špatně. Recept na jejich elegantní použití je jednoduchý – většinu, například čtyři pětiny plochy, by měla zabírat jedna z nich, zbytek druhá. Tak docílíte kontrastního, ale zároveň příjemné vzhledu. U dvojice zelená + červená nechte převažovat zelenou, což je v zahradě celkem snadné splnit. U ostatních záleží na vašich preferencích. Platí, že čím budou odstíny světlejší, tím méně se přebíjejí a můžete měnit jejich poměrové zastoupení. Čistě bílá se hodí ke všem.

Pokud v popředí využijete teplou červenou a oranžovou a do pozadí naopak chladné modré odstíny, prostor bude vypadat větší. foto Shutterstock

Pastelové variace

Na intenzitě barvy velmi záleží. Zatímco například zářivě oranžovou zkombinujeme s jinými odstíny těžko, jemná světlejší meruňková se hodí skoro ke všemu. Podobně se spolu snesou růžová, lososová a jemně fialová, zatímco sytá purpurová, červená, oranžová a fialová vedle sebe harmonický květinový záhon nevytvoří. A pokud by vám připadala pastelová kombinace až příliš decentní, stačí ji vylepšit třebas několika ohnivě červenými rostlinami. Rovněž bílá, nejlépe zastoupená drobnějšími květy či panašovanými listy, celek oživí. Nejenže se hodí ke všem jiným barvám, ale také je nechá ještě více vyniknout. Anebo je oddělí. Pomůže zahradu rovněž zjemnit. Za její noblesnější variantu se považuje stříbřitá, kterou poskytují spíše listy nežli květy.

Minimalisticky působí zahrady laděné pouze do jedné barvy. foto Shutterstock

Jednobarevné zahrady

Minimalisté mohou volit zahrady s rostlinami kvetoucími pouze v bílé, kterých je ohromný výběr. Ty jsou vidět i za tmy, zvlášť když svítí měsíc. Při uvadání však působí hůře nežli barevné. Proto se o ně musíte pečlivěji starat, mají-li být krásné. Pro většinu lidí jsou bílé výsadby příliš asketické. Dají se ale zatraktivnit trochou jemně růžových či modrých kvítků, čímž celkové ladění neutrpí, ale bude přívětivější. Méně náročná, přitom stále velmi elegantní a noblesní může být volba druhů kvetoucích pouze v nejrůznějších odstínech žluté a krémové. Převažovat by měly jemnější barvy od krémové po petrklíčovou, sytou žloutkovou zvolte jen jako doplněk. Když by se vám zdál takový záhon nezajímavý, přidejte oranžovou či lososovou, které ho oživí. Žlutě kvetoucí druhy skvěle doplní i rostliny s panašovanými listy ve stejném odstínu. Většina by však měla být prostě zelených, zastoupené by mezi nimi měly být i tmavozelené, které dodají potřebná kontrast.
Vděčná je v zahradě červená, neboť v kombinaci se zelenou – svou doplňující komplementární barvou – bude působit vždy výrazně a zajímavě. Ovšem pozor na velké množství zářivě červené, která časem až příliš dráždí a unaví oči. Může ji nahradit růžová, která je jemnější, a pokud není velmi světlá, stále však tvoří se zelenou žádoucí kontrast.

Velmi uklidňující účinky mají modrá a fialová, ovšem záhony vytvořené jen z těchto barev působí většinou dosti smutně. Stačí však přidat trochu žluté a zahrada se rozzáří. Přidáte-li naopak bílou nebo stříbřitou, bude vypadat velmi decentně a elegantně.

Modré a fialová působí na záhonu dost smutně, proto k nim přidejte žluté květy. foto Shutterstock

Květinový impresionismus

Vzhled zahrady ovlivní nejen volba barev, ale i jejich rozložení v prostoru. Trvalky sice vypadají lépe ve skupinách stejného druhu, nikde však není psáno, jak velké mají být. Pokud je navíc doplníte pestrými a letničkovými směsmi, dohromady vytvoří obraz podobný těm, jaké tvořili malíři impresionisté. Nádherné a zcela jedinečné zahrady ve francouzském Giverny vytvořil sám Claude Monet, mistr tohoto výtvarného směru. Celý život je s láskou budoval, jsou dodnes hojně navštěvovanou inspirací jak pro malíře, tak především pěstitele. Nejslavnější Monetova díla vznikla právě v jeho zahradách, které zvěčňoval na plátno. Od jara do podzimu jsou plné barev, okouzlující a také velmi rozsáhlé. Malíř do nich vkládal většinu svého jmění a pomáhalo mu je udržovat několik dalších lidí. Považoval je za své nejkrásnější dílo a byly mu útočištěm a nekonečnou inspirací.

Zcela jedinečné zahrady ve francouzském Giverny vytvořil sám malíř Claude Monet. foto Shutterstock

Malířka s citem pro barvy

Využitím barev se dlouhá léta zabývala i slavná britská spisovatelka a také malířka Gertrude Jekyll. Kvůli zhoršení zraku se však této umělecké tvorbě nemohla věnovat, a tak se zaměřila na tvorbu zahrad. Ačkoli začala v pokročilém věku, slavila úspěch. Byla ovlivněna impresionismem a kladla důraz na využití barevného kruhu. Ideální kombinace hledala po celý život, mnohdy volila i nezvyklá sousedství. Legendární jsou například její trvalkové záhony, které začínají od bílé a přes chladné pozvolna přecházejí do zářivých teplých odstínů, aby se na druhém konci opět vrátily k modré a bílé. Pozornost věnovala i barvám a texturám kůry, listů, plodů. Svou dobu předběhla také ve využívání tehdy opomíjených skupin rostlin, jako jsou bohyšky či kapradiny, a svým citem pro přirozenost. Navrhla stovky zahrad a napsala řadu knih, ceněných a inspirativních i po více než sto letech.

foto Shutterstock

Proměny v čase a prostoru

Při plánování barevných záhonů musíte počítat s tím, že se jednotlivé rostliny rozvíjejí v jinou dobu a jen po omezený čas. Výhodné je alespoň zčásti využívat rostliny dlouze či opakovaně kvetoucí. Tato změna má i svou výhodu, zvlášť když sami nevíte, jak zahradu sladit – zjara se můžete obklopit zářivými barvami, které po zimě obzvlášť potěší. Než by se okoukaly, zmizí a začnou se rozvíjet letní druhy a záhony mohou vypadat docela jinak. Na podzim se mohou zase rozzářit teplými barvami měnících se listů dřevin, trav, pozdních trvalek i plodů. Ani v zimě ale nemusí pestrost zmizet. Stačí vysadit stálezelené dřeviny včetně listnáčů anebo zvolit dřeviny se zajímavou kůrou či vínové nebo panašované kultivary. Vybrat a vysadit květiny tak, aby byla zahrada krásná a barevná po celý rok, ovšem není úplně snadné. Můžete si ale pomoci třeba letničkami nebo skalničkami, které lze na záhony postupně doplňovat.

Majitelé větších zahrad nebo těch s oddělenými částmi mohou kombinovat různě sladěná zákoutí, která budou navzájem sladěná nebo kontrastní. Pomocí barev lze malý prostor i opticky rozšířit. Pokud v popředí využijete teplou červenou, žlutou nebo oranžovou a do pozadí naopak chladné odstíny světle modré a fialové, bude zahrada působit prostorněji.

Barevný kruh

foto Shutterstock

foto Shutterstock

Při plánování zahrady využijte barevný kruh. Je to užitečná pomůcka, která vám napoví, jaké odstíny spolu ladí a jak působí. Dnes již klasický kruh malíře Johannese Ittena sestává ze tří základních barev prvního řádu, kterými jsou žlutá, červená a modrá. Mezi nimi se nacházejí ty druhého řádu, které vzniknou smícháním základních odstínů. Jejich vzhled závisí na vzájemném poměru – například modrá s troškou žluté vytvoří tyrkysovou, žlutá s trochou modré žlutozelenou. Takzvané komplementární barvy, které mezi sebou tvoří největší kontrasty, jsou: červená + zelená, modrá + oranžová, žlutá + fialová. V kruhu leží naproti sobě. Barvy ležící vedle sebe naopak pospolu působí harmonicky – například žlutá + oranžová + červená, růžová + fialová + modrá.

Tajemství barev

Krásné barvy květů nemají rostliny pro naše potěšení, ale proto, aby lákaly opylovače. Obrovské složené oči hmyzu vidí ještě rozmanitější škálu odstínů a vnímají i odraz pro člověka neviditelných UV paprsků. Rozlišují tak lidem skryté kresby v květech, které je navádějí k nektaru, nebo poznají barvoměnu, kterou rostliny signalizují, že jsou již vypity a opyleny.
Zatímco listy jsou zelené díky chloroplastům, květy barví chromoplasty. Na žluté se podílejí xantofyly, oranžové karotenoidy a také antokyany, které se mění od růžové po modrou v závislosti na pH buněčné šťávy.

Barevné rostliny od jara do podzimu

Bílá
• Jaro: magnólie, muchovník, kalina, šeřík, plamének, krokus, narcis, tulipán, snědek, srdcovka, kosatec
• Léto: komule, ibišek syrský, hortenzie, mochna křovitá, kopretina, plamenka, čechrava, udatna
• Podzim: astra, sasanka, plesnivka, čemeřice
• Po celou sezonu či rok: bíle panašované listy javorů, svíd, cesmín, buxusu, komulí, skalníků, brslenů, vajgélií, břečťanu, katalpy, zmarilky, trojpuku, dlužich, barvínku, máty, penízku, borka bříz, plody měsíčnice, svídy, pámelníku, jeřábu hupejského

Žlutá
• Jaro: čilimník, zimolez, zlatice, dřišťál, zákula, štědřenec, narcis, šafrán, tulipán, upolín
• léto: kručinka, růže, třezalka, mochna, denivka, slunečnice, řebříček, pupalka, lichořeřišnice, krásnoočko, vrbina, starček, rmen
• podzim: plamének, janeba, třapatka, vítečník, slunečnice
• zima: vilín, čemeřice, talovín, violka, plody hlohyně, jeřábu, skalníku, rakytníku
• Po celou sezonu či rok: zlatě zbarvené a panašované kultivary javoru, zmarilky, dřišťálu, svídy, ruje, kaliny, tavolníku, bohyšky, travin, borka vrb, lísky (Aurea), svídy

Červená
• jaro: okrasné jabloně a třešně, zimolez, pivoňka, weigela, tulipán, sasanka
• léto: plamének, růže, mavuň, dlužicha, mák, čechrava, monarda, záplevák, dračík, topolovka, jetel inkarnát
• podzim: sazaník (Calycanthus), astra, jiřina, montbrécie
• zima: kůra svídy, bobule pámelníku, hlohyně, skalníku
• Po celou sezonu: Purpurové zbarvení nesčetných kultivarů dřevin i trvalek

Modrá
• jaro: kamejka (Lithodora), rododendron, zvonek, dymnivka, batolec (Amnosia), pomněnka, jaterník, kosatec, ladoník, hyacint, modřenec, prvosenka
• léto: latnatec, ořechokřídlec, perovskia, hortenzie, plamének, stračka, bělotrn, len, šanta, šalvěj, agastache, kakost, barvínek, povíjnice
• podzim: astra, marulka, liriope, šafrán, list bohyšky
• zima: plody mahonie, arálie, bezu, dřišťálu, samodutě (Symplocos)

Růžová
• jaro: rododendron, azalka, sakura, zmarilka, dřín, hloh, magnólie, bergénie, pivoňka, srdcovka, tulipán, hyacint
• léto: plamének, zimolez, růže, komule, ibišek, hortenzie, čechrava, kakost, kyprej, česnek, měsíčnice, sasanka, plamenka, begónie, slézovec, náprstník, krásenka
• podzim: lespedézie, astra, eupatorium (Eutrochium), rozchodník, ocún
• zima: kalina vonná, čemeřice, brambořík, plody krásnoplodky, brslenu, pámelníku

Viola Martinková, foto Shutterstock